Zveřejňování nejrůznějších osobních údajů na webových stránkách je stále velmi aktuálním tématem. Typické jsou případy zveřejnění osobních údajů dlužníků anebo občanů, jejichž záležitosti byly projednávány orgány obcí. Popularitě se v poslední době těší zejména různé hodnotící weby. Jejich legální fungování z hlediska zákona na ochranu osobních údajů ale není úplnou samozřejmostí.
Zpřístupnění osobních údajů prostřednictvím webových stránek je jejich zpracováním podle zákona o ochraně osobních údajů a subjekt, který osobní data tímto způsobem zpřístupňuje, je z tohoto pohledu správcem osobních údajů. Správce je povinen při zpracování dat postupovat v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů, tedy dodržet veškeré povinnosti zde stanovené.
Jednou ze základních povinností správce, podle § 5 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů, je povinnost zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je zpracování možné, jen je-li naplněno některé z liberačních ustanovení podle téhož paragrafu. Sama skutečnost, že správce různými způsoby zpracovává osobní údaje na základě určitého právního titulu (tedy souhlasu nebo zákonného zmocnění), ale neznamená, že může takové údaje automaticky také publikovat na internetu.
To platí například o zaměstnavatelích, kteří zpracovávají údaje o svých zaměstnancích. V případě zaměstnanců, jejichž pracovní povinnosti souvisí např. se stykem s veřejností, lze zveřejnit kontaktní informace, ale pouze v nezbytném rozsahu. Jiným příkladem může být publikování informace, že určitá osoba je vzhledem k neplnění svých smluvních závazků dlužníkem, a to aniž by součástí byl souhlas dotčeného subjektu se zpracováním osobních údajů tímto způsobem.
Pokud se týká hodnotících webů, je nutné vycházet z ustanovení, podle něhož je hranice určena tím, zda se poskytují osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. Tuto dělící čáru si lze ukázat na dvou příkladech – webu znamylekar.cz, na němž se shromažďují informace o lékařích, a naproti tomu webu znamysoudce.cz, kde se hodnotí práce českých soudců – od soudců obecných soudů až po Ústavní soud.
Na Úřad pro ochranu osobních údajů se začali obracet čeští lékaři a další zdravotničtí pracovníci s tím, že se na webových stránkách www.znamylekar.cz objevují jejich osobní údaje jak v „Základním profilu“ zdravotnického pracovníka, tak zejména v části „Názory a informace“ (diskusní fórum), a to bez jejich souhlasu, přičemž správce na výzvy k odstranění osobních údajů nereaguje. Zaregistrovat se sice může i zdravotnický pracovník, a tak vytvořit svůj ověřený profil. Bez provedení registrace je mu však znemožněno jakýmkoliv způsobem reagovat na příspěvky, které k jeho profilu vkládají ostatní uživatelé, ač to provozovatel stránek ve svých podmínkách garantuje.
Právě otázka, zda jde veřejné o veřejně činnou osobu, hraje roli ve druhém zmiňovaném případě, kterým je web znamysoudce.cz. Na tomto webu se mohou lidé vyjadřovat k osobám soudců. „Znamysoudce.cz je pro lidi, kteří se octli tváři tvář soudní moci a nemůžou si poradit. Není to všelék, ale je to jenom drobná pomoc, která poodhaluje i tu druhou stranu, jenž bere váš osud do rukou a vy vůbec o ni nic nevíte. Soudce má váš život ve spise jako na dlani a vy nic. Je to fórum o lidech pro lidi, kteří hledají informace, tak potřebné v těžkých chvílích,“ zní zdůvodnění existence tohoto webu.
Mezi hodnotící kritéria patří například nestranný přístup k soukromým sporům, respektive soudnímu řízení, pracovitost, vzdělanost, ale i takové subjektivní vlastnosti, jako je povaha. Podle vyjádření ÚOOÚ není tento web v rozporu se zákonem, právě proto, že jde o soudce – tedy veřejně činné osoby.
Provozování zmíněného webu nevadí ani Soudcovské unii. „Soudce by měl vydržet fakt, že je jeho práce hodnocena,“ říká předseda Tomáš Lichovník. „Samozřejmě je otázka, do jaké míry se v těchto hodnoceních odráží spokojenost, či nespokojenost s vlastní kauzou, či subjektivní hodnocení,“ dodává.
Dušan Šrámek
