Nový zákon o státním zastupitelství nemá ve sněmovně šanci uspět, pokud nebude se stranickými kluby dopředu projednán. Na těchto vyjednáváních by se kromě koaličních stran měly podílet i strany, které jsou v opozici, zní návrh ČSSD. Na tvrdém vzkazu ministerstvu spravedlnosti se podepsala i atmosféra, která nyní panuje kvůli nezákonnému zveřejňování různých částí trestních spisů médii.
Na ministerstvu spravedlnosti nyní leží jediný ucelený návrh, který pochází z dílny Nejvyššího státního zastupitelství a je mírně upravenou verzí zákona, který loni na jaře prošel prvním čtením, pak ale jeho cestu legislativním procesem zastavilo rozpuštění sněmovny. Ministerstvo, konkrétně legislativci spadající pod první náměstkyni Hanu Marvanovou, plánovali opatřit návrh zákona vlastními připomínkami a pustit ho k projednání do vlády. To je ale podle poslanců v tuto chvíli nemožné, požadují nejdřív širokou debatu o základních parametrech zákona.
„Pokud návrh neprojde co nejširší diskusí se všemi parlamentními stranami, tak bude rozcupován,“ varoval poslanec Jan Chvojka (ČSSD), který je stranickým odborným mluvčím pro resort spravedlnosti.
Opozice postoj vládní strany vítá. K předloze z pera NSZ má totiž zásadní výhrady, které se týkají například postavení nejvyššího státního zástupce s desetiletou dobou mandátu nebo možností jeho odvolání. „Zákon vytváří čtvrtou nezávislou moc ve státě, což je pro nás naprosto nepřijatelné. Moc nejvyššího státního zástupce je navržena jako naprosto děsivá,“ řekl České justici poslanec bezpečnostního výboru Daniel Korte (TOP 09). Státní zastupitelství podle něho musí nadále podléhat kontrole ze strany exekutivy.
Stejně jako TOP 09 sněmovní diskusi vítá i ODS. „Do skupiny, která se tím bude zabývat, určitě vyšleme svého zástupce. Jsme připraveni jednat,“ uvedla občanská demokratka Jana Černochová. Změnit je podle ní třeba desetiletou dobu výkonu mandátu nejvyššího státního zástupce. „I prezident republiky je volen na pět let, podobně to má být u policejního prezidenta, ta doba je nepřiměřeně dlouhá. Souhlasíme s tím, aby mandát nejvyššího státního zástupce přesahoval funkční období sněmovny a odvozeně vlády, ale deset let je moc,“ dodala poslankyně.
V jaké podobě a kdy by měl jít zákon do legislativního kolečka, se Česká justice dotazovala první náměstkyně Hany Marvanové, která má přípravu zákona na starosti. Ta přislíbila na toto téma rozhovor, pak se ale odmlčela a na otázky neodpověděla. Bez odpovědi tak zůstala i otázka, jak daleko jsou přípravy vlastní ministerské verze zákona. Podle informací České justice je v legislativním odboru před dokončením pouze jedna konkrétní část, která se týká odpovědnosti státních zástupců.
Uvnitř soustavy státního zastupitelství panuje značná nervozita kolem jednoho z klíčových ustanovení nového zákona, kterým má být rušení obou vrchních stupňů v Praze a Olomouci. Obavy panují z možnosti umístit státní zástupce i bez jejich souhlasu až o dva stupně níž, tedy na okresní úroveň, probírají se i platové náležitosti.
Úplná spokojenost s návrhem na rušení VSZ loni nepanovala zejména u olomouckého vrchního státního zastupitelství. „Myslím, že můžu s klidným srdcem říct, že proti rušení vrchních státních zastupitelství je sto procent zdejších státních zástupců. A dokonce si troufnu říct, že s touto částí zákona nesouhlasí většina státních zástupců. Usuzuji tak na základě porady Nejvyššího státního zastupitelství s vedoucími státními zástupci v září 2011. Nesouhlasné připomínky měla i většina ředitelů odborů na Nejvyšším státním zastupitelství,“ prohlásil loni na jaře olomoucký státní zástupce Petr Šereda pro Lidové noviny. Na otázku, jak se atmosféra od té doby případně změnila, olomoucké státní zastupitelství České justici neodpovědělo.
Robert Malecký
