Hlavní vládní strana ČSSD vytvořila v době, kdy bilancuje prvních sto dnů svého vládnutí, tým parlamentních odborných mluvčí, kteří mají „hlídat“ ministry ostatních koaličních partnerů. Ti zatím tento postup sociální demokracie příliš nechápou. Místopředseda klubu poslanců ČSSD Jan Chvojka dostal v týmu na starost oblast spravedlnosti. Nejedná se o žádnou opozici uvnitř vlády, tvrdí v rozhovoru pro Českou justici. Ke krokům ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) se staví spíše kriticky.
Server Česká justice získal před nedávnem návrh Nejvyššího státního zastupitelství k zákonu o státním zastupitelství, který by se měl v dohledné době dostat do Poslanecké sněmovny. Je logické schvalování takové zákonné úpravy dříve, než bude schválen nový trestní řád, na kterém pracuje tým okolo prof. Šámala?
Trestní řád upravuje proces průběhu trestního řízení, jehož nezbytnou součástí jsou i státní zastupitelství. Čili, mělo by jistou logiku udělat ten postup obráceně. Na druhé straně zákon o státním zastupitelství se projednával již v minulém funkčním období a diskuse, která k němu probíhala, byla podle mého soudu poměrně široká. Jak víme, tehdy kvůli rozpuštění sněmovny ten zákon neprošel a nyní paní ministryně přichází se svým návrhem. Zkrátka, budeme to muset znovu projednat. Pravdou je, že schválení nového trestního řádu může klidně trvat i několik dalších let. A je proto otázkou, zda zákon o státním zastupitelství musí tak dlouho čekat. Ačkoliv se tedy přikláním k názoru, že logičtější variantou by bylo schválení nejprve trestního řádu a až pak zákona o státním zastupitelství, vzniklá situace asi nedává moc na výběr a dopadne to obráceně.
Měl jste možnost se již seznámit s návrhem, které poslalo Nejvyšší státní zastupitelství k tomuto zákonu na ministerstvo spravedlnosti?
Ten materiál jsem viděl. Dostal jsem ho od paní náměstkyně Marvanové. Přiznám se, že některé návrhy mne poněkud zaskočily. Mám na mysli zejména změny v ústavě, kdy by vlastně došlo k rozšíření dosavadní třípilířové mocenské soustavy na soustavu o čtyřech pilířích. Tedy moc zákonodárnou, výkonnou, soudní a na státní zastupitelství. Myslím si, že debaty o změnách ústavy by vždy měly být bedlivé a dlouhé. Je to záležitost nejen politická, ale i odborná. V tomto případě tomu tak nebylo. Na toto téma jsem neslyšel žádnou debatu, ať už odbornou nebo politickou. Vlastně si ani neumím představit, z čeho tento návrh vznikl, a nevzpomínám si, že by to měla jakákoliv strana ve svém programu, byť ten návrh nevychází od politiků. Vnímám připomínky, které se v této souvislosti objevily, protože ten orgán v současné době spadá do moci výkonné. A za tento výkon je odpovědná vláda, která se zodpovídá poslanecké sněmovně. Jinými slovy, kdyby došlo k této změně, státní zastupitelství by se zcela odpoutalo od tohoto systému a je tu oprávněná obava o to, aby bylo vůbec někomu odpovědné. Tudíž, je to na diskusi, která ale na rozdíl od zákona samotného zatím neproběhla. Můžu ale už dnes říci, že jsem proti takové změně.
Podle připomínek NSZ by měl mít nově zřízený tzv. protikorupční speciál v čele náměstka nejvyššího státního zástupce a má se stát zvláštním úřadem. Tam byste našel názorovou shodu?
Nemyslím si, že je to o organizačním členění. Tady jde spíše o náplň práce toho úřadu, styl vedení a dodržování svěřených úkolů. Je to tedy na nejvyšším státním zástupci, aby si činnost takového úřadu nějakým způsobem reguloval. Jestli bude speciální úřad vyšetřovat závažnou korupční činnost jinak a lépe, než doposud, to nám ukáže jedině praxe a čas.
Celní správa přišla s požadavkem na rozšíření svých pravomocí. Odůvodňuje to mimo jiné zefektivněním boje proti daňovým únikům. Byl byste pro takový krok?
Vidím tuto navrhovanou změnu ve dvou rovinách. Pozitivní rovina je v tom, že podporuji veškeré změny, které povedou ke zlepšení odhalování trestné činnosti. Věcně s tím tedy nemám problém, pokud by to skutečně vedlo ke zvýšení počtu odhalených daňových úniků. Souhlasím ovšem i s obavou, která je podle mého názoru oprávněná, totiž aby ministerstvo financí nezískalo další silný nástroj pro boj s politickou konkurencí. A v tomto směru je myslím jedno, kdo to ministerstvo vede. Zda je to někdo z ANO nebo by to byl člověk z ČSSD. Tak by to asi nemělo být.
Vaše strana u příležitosti sta dní vlády ustavila něco jako vládně-opoziční stínovou vládu. Vy jste byl určen pro ministerstvo spravedlnosti. Proč byl vznik „vládní opozice“ potřeba?
Chtěl bych předně opravit ten nesprávně používaný termín stínová vláda nebo opozice. To pochopitelně není žádná stínová vláda. Ani by nemělo logiku něco takového vytvářet, když vládu jako strana vedeme prostřednictvím premiéra. Je to skupina odborných mluvčích, kteří rozumí těm rezortům, ke kterým byli přiřazeni. Jejich smyslem je s ministry mluvit, oponovat jejich názory či s nimi zkrátka diskutovat o programových věcech. Nechceme zkrátka jen zanedbávat roli partnera, který vidí, že je něco špatně, ale na druhé straně by všechno odkýval jen proto, že je v koaliční vládě.
Nebylo by ale lepší to řešit standardním způsobem, tedy formou koaličních jednání?
Myslím, že to řešení není a priori špatné. Je nás celkem devět. Šest poslanců a tři senátoři. Všichni jsou tedy členy parlamentu. My máme pochopitelně celou řadu odborníků v různých poradních týmech ministrů či u premiéra, ale tato skupina odborných mluvčích byla vybrána právě proto, že má dobré informace i ze zákonodárného procesu ve sněmovně, potažmo v senátu. Máme zkrátka řadu materiálů, ale i zkušeností, které další odborní poradci nemusí mít. Je to z naší strany jednak snaha ukázat, že máme lidi, kteří těm problematikám rozumí a zároveň je to nástroj pro zlepšení komunikace s ministry.
A není to tak, že reagujete na špatnou komunikaci uvnitř vládní koalice?Jeden konkrétní případ tu přeci je. Váš náměstek na ministerstvu spravedlnosti pro vězeňství nevěděl o plánovaném a nakonec i uskutečněném odvolání šéfa Vězeňské služby Dohnala…
Reakce to určitě není. To odmítám. O ustavení takového odborného týmu se v ČSSD hovoří více, než tři měsíce. Tedy hovořilo se o tom daleko dříve, než bylo vůbec jasné, že k něčemu takovému ve Vězeňské službě dojde. Jinak kdybych to měl komentovat, tak ze strany paní ministryně směrem k panu náměstkovi Šternovi to byla velká chyba, když neřekla, co se v oblasti vězeňství chystá. Za tím si stojím.
V případě, že by se ukázalo, že Dohnalovo odvolání nebylo v pořádku, jaké by to mohlo mít podle vás dopady?
Velmi podrobně jsem si prostudoval odvolání pana ředitele Dohnala a prostudoval jsem si i jeho rozklad. Dospěl jsem k závěru, že paní ministryně postupovala chybně. Mělo dojít k odvolání dle služebního zákona a ne dle zákona o vězeňské službě. A tak nám tu teď ve vězeňské službě zase hrozí určité dvojvládí, jako jsme ho měli před časem ve vedení policie, tedy situace, o které jsme si mysleli, že už se nemůže opakovat. Ale těch pochybení je víc. Například zrušení rozkladové komise, která podle mých informací na ministerstvu působila prakticky ve stejném složení pod mnoha ministry. Opět se ale setkáváme s poněkud nestandardním postupem, kdy tato komise byla rozprášená. To nepokládám za šťastné.
Pokud by tedy byl například soudem tento postup odvolání ředitele Vězeňské služby uznán jako chybný, jak by měla paní ministryně reagovat?
Samozřejmě pokud by to došlo až takhle daleko, tak by jakýkoliv ministr, který toto zapříčinil, měl zvažovat odstoupení ze své funkce. Nejistota, kterou teď Vězeňská služba prožívá a ten chaos, který tam vznikl, to je způsobeno chováním paní ministryně. Pokud se ukáže, že neměla pravdu a postupovala špatně, a to i přes to, že byla varována například sněmovním výborem pro bezpečnost, je to na přijmutí osobní odpovědnosti paní ministryně a možná i na odstoupení.
Jak hodnotíte z pozice koaličního poslance legislativní práci vlády za oněch sto dnů vládnutí?
Kdo zná legislativní proces v poslanecké sněmovně, ten mi dá určitě za pravdu, že sto dnů je příliš krátká doba na to, aby se dalo stihnout něco zásadního.
A pokud byste měl vyhodnotit svou práci?
Musím říci, že chápu a respektuji to, že vláda má svůj program, který se snaží plnit, i když se navenek může zdát, že ty věci jdou pomalu. To je, myslím, normální. Beru jako pozitivní, že jsme prosadili zvýšení minimální mzdy, což má proběhnout od začátku příštího roku. Má také dojít ke zvýšení inflační doložky u zákona o důchodovém pojištění. To jsou věci, které šly relativně rychle a očekávaly se od nás. Jsem osobně rád, že v oblasti exekucí se ještě pracuje na komplexní novele občanského soudního řádu a exekučního řádu. Já sám jsem podepsán pod dvěma poslaneckými návrhy napříč politickým spektrem, na jejichž přípravě jsem se aktivně podílel. Jeden se týká exekucí, a to v tom smyslu, že by mělo dojít ke snížení odměn advokátů u takzvaných bagatelních sporů. Ta druhá norma vzešla od kolegy Tejce a měla by se týkat mobiliárních exekucí, kdy by měl být lepší výčet toho, co lze a co nelze zabavit. Je tedy vidět, že nejen vláda, ale i jednotliví poslanci pracují na řešení otázek, které občany trápí.
Máte v plánu nějakou vlastní legislativní aktivitu?
Několik měsíců již přemýšlím nad jednou konkrétní úpravou. Může se to zdát dlouho, ale jak známo, zákon o dvou paragrafech se mnohdy připravuje daleko hůře, než nějaká obsáhlá norma. Chtěl bych nicméně zákonně řešit to, aby nebylo možné obdržet půjčku, pokud je člověk v manželském svazku a druhý partner o této půjčce nevěděl. Měl jsem za poslední dobu ve své poslanecké kanceláři mnoho případů, většinou žen, kdy se o půjčce svého partnera lidé dozvěděli až u rozvodového řízení. A to je pochopitelně problém, protože manželé ručí svým společným majetkem. Nemusím snad říkat, že půjčené peníze skončily například v hracích automatech nebo jinde, odkud už nebylo možné je získat zpět. Takže chtěl bych, aby už nebylo možné poskytnout půjčku bez vědomí manžela či manželky.
Ale tak si představme hypotetický příklad, že manžel bude chtít své ženě koupit k narozeninám zájezd a půjčí si na něj peníze. Přitom nemusí jít ani o manžele, kteří mají před rozvodem. Taková úprava by se týkala všech manželských párů. To by to musel manželce oznámit a získat její souhlas?
To je právě to, že vytvoření takto na první pohled jednoduché normy má mnohá úskalí. Umím si například představit, že by tam byl nějaký limit. Řekněme dvacet tisíc ročně, kdy by si manžel či manželka mohli vzít půjčku bez vědomí toho druhého. Je potřeba otevřít debatu a hovořit o tom.
Fázi očekávání vystřídala fáze zklamání
Jak byste jako odborný mluvčí pro oblast spravedlnosti shrnul dosavadní působení ministryně Válkové ve vedení tohoto resortu?
Samozřejmě sleduji všechny ministry, ale jako právník pochopitelně sleduji paní ministryni nejvíc. Cimrmanovsky řečeno bych to shrnul asi tak, že fázi velkého očekávání vystřídala fáze velkého zklamání. Ministryně Válková byla zpočátku vnímána velmi dobře. Nevím sice, nakolik to bylo způsobeno médii, ale po více než třech měsících bych řekl, že to vnímání je trochu horší. Byla vnímána jako odbornice, konec konců na kartu odborníků hnutí ANO celkem hraje.
Na tu kartu snad hrajete všichni…
Já zkrátka postupně zjišťuji, že paní ministryně zas takovou odbornicí není. Samozřejmě nelze popřít, že se vyzná v trestním právu, protože ho i vyučovala. To je ovšem pouze úzkou výsečí celého rezortu, který řídí. A i kdyby byla nejlepší odbornicí na celém světě, tak to ještě neznamená, že je předurčena k tomu, aby řídila celé ministerstvo. A jsem toho názoru, že zejména po této stránce se paní ministryni zatím příliš nedaří.
Máte na mysli například spory s náměstkyní Marvanovou?
Víte, já si myslím, a jistě v tomto směru nejsem sám, že ministr by vedle odborné zdatnosti měl být i dobrým manažerem a šéfem. To se paní Válkové podle mého názoru úplně nedaří. Co se týče náměstků, těch si vážím. Ať se jedná o pana Šterna či o paní Marvanovu, oba jsou dle mého názoru kvalitní. Ale minimálně některé lidi si paní ministryně přivedla sama, a pokud si s nimi nerozumí, tak je to špatně a ministerstvu to neprospívá.
A jaké je tedy východisko? Taková situace přeci nemůže být do nekonečna. Mělo by to podle vašeho názoru znamenat konec jedné či druhé strany?
K nějakému východisku nepochybně musí dojít. Nechci to teď předjímat. Ale pokud mám správné informace, tak paní Marvanovou si ministryně přivedla sama a musí to nějak řešit. Rozhodně nepřeji Haně Marvanové odvolání, ale nějaké řešení musí v krátké době přijít. Jinak se podle mě ukazuje, že neplatí pravidlo, že jedině odborníci dokážou řídit státní instituce jako firmu. Kdyby paní ministryně řídila firmu tak, jak řídí ministerstvo, pak by taková firma nepochybně brzy zkrachovala, protože by nebyla schopná fungovat.
Předseda sněmovny Jan Hamáček vyzval vládu k tomu, aby zasílala více zákonů. Máte pocit, že mají poslanci málo práce?
O tom to asi není. Jak jsem řekl, zákonodárný proces má nějaká pravidla a určitou dobu to trvá. Pokud má někdo pocit, že příprava zákonů a jejich schvalování trvá dlouho, pak to musím oponovat. Je dle mého názoru lepší, když to trvá a věci se řádně prodiskutují, než aby se zákony přijímaly jako na běžícím pásu, ale přitom by byly pochybné kvality.
Jaká je podle vás šance, že nakonec skutečně projde služební zákon, který je zde sice od roku 2002, ale fakticky není uveden v praxi?
Už jsem to kdysi říkal na plénu sněmovny a rád to zopakuji. Když jsem se učil na právech na zkoušku v lednu 2003, tak jsem se učil právě i tento tehdy již schválený zákon. Nyní máme o nějakých jedenáct let později a služební zákon je vlastně až na pár paragrafů neúčinný. Požadavky Evropské unie, ale i veřejnosti na to, aby státní správa byla více profesionalizovaná, aby úředníci měli větší jistoty, ale i větší odpovědnost, jsou naprosto opodstatněné. Ten proces neustálého oddalování zkrátka trval už moc dlouho. Nyní ve světle probíhajících vyjednávání a příprav už bych ale vsadil láhev dobré whisky na to, že zákon konečně projde a bude platit.
A časový odhad?
My budeme usilovat o to, aby do konce června zákon prošel ve všech třech čteních sněmovnou a v létě aby mohl jít do senátu. Myslím, že je to i celkem reálný požadavek, protože na tom zákoně se pracuje již půl roku a všechny tři strany měly dostatek času k tomu, aby vyladily problémy, které v souvislosti se zákonem o státní službě viděly.
Tomáš Sazima
