Nicholas Hirst pro European Voice píše, že i přesto, že antitrustová vyšetřování Evropské komise takových gigantů jako jsou Samsung, Google nebo Gazprom plní novinové titulky, nebude to jediné, čím se funkční období Joaquína Almunii vryje do paměti veřejnosti. Komisař pro hospodářskou soutěž se do historie zapíše také díky svému vlivu na reformu EU o státní podpoře.
Od počátku finanční krize napumpovaly členské státy EU do svých bankovních systémů přes pět set miliard euro. Velká část této pomoci podléhala schválení právě komisaře Almunii. Jelikož však nebyl spokojen s tím, jak bylo s jedním z největších případů o státní podpoře v historii EU nakládáno, rozhodl se příručku o státní podpoře přepsat. Dnem označujícím konec období, ve kterém se bylo možné vyjadřovat k rozsahu státní pomoci, a které Komise stanovila v lednu letošního roku v rámci projektu své „modernizace“, se stal 14. březen.
Komise se hodlá zaměřit zejména na to, jak by měla být pravidla nastavena v sektorech, které jsou tradičně veřejné, ale ve kterých postupně roste vliv soukromých společností. Například systémy národního zdravotnictví by mohly být v budoucnosti regulovány pravidly o státní podpoře v případě, že by mezi nemocnicemi existovala určitá míra soutěživosti. Komise hovoří i o případech státních nemocnic. Dále byl vznesen návrh na projednání možnosti financování vzdělávacích systémů, včetně vyššího vzdělávání. Partner v právní kanceláři Cleary Gottlieb si tuto iniciativu pochvaluje, ale zároveň podotýká, že vize Komise o státní podpoře je příliš „rozsáhlá“.
Evropská komise rovněž vyzvala k debatě nad tím, zda by dohody mezi daňovými úřady a společnostmi mohly být základem státní podpory. EK v současné době vyšetřuje daňové dohody Irska, Lucemburska a Nizozemí.
Modernizační projekt EU a některé Almuniovy výroky však vyvolávají určité obavy. European Voice zmiňuje výrok komisaře o tom, že finanční pomoc by byla poskytována těm projektům členských států, jež budou mít ambice trvale udržitelného rozvoje. Neproduktivní projekty by měly naopak podléhat omezením. „Očekávám, že reforma o státní podpoře pomůže veřejným institucím efektivněji nakládat s nedostatkovými zdroji a firmám vytvoří lepší veřejnou podporu. Tímto by jednotlivé instituce přispěly k dosažení rozvojových cílů EU a zároveň by došlo k limitování problému s konkurenceschopností,“ pronesl Almunia v květnu 2012 u příležitosti zahájení projektu modernizace EU.
Arnaud Montbourg, francouzský ministr pro oživení průmyslu, Almuniu hlasitě kritizoval. Jeho politiku státní podpory nazval „zastaralou, integrační, autistickou, nemocnou…“. Rozhodnutí Komise o státní podpoře vyvolalo velkou vlnu kritiky zejména v zemích střední a východní Evropy a ve Španělsku. Nesouhlasí také několik různých aerolinek, bank a energetických firem.
Almuniovy návrhy jsou vnímavější vůči zájmům privátního sektoru, což je patrné zejména ve snahách o zefektivnění procedur Komise prostřednictvím soustředění se na velké případy, které mají zásadní dopad na trhy EU.
Komise by například získala možnost zahájit vyšetřování bez nutnosti podání stížnosti společností či členským státem. „Je samozřejmě legitimní, že Komise nechce plýtvat svými omezenými zdroji k vyšetřování každého jednotlivého případu,“ řekl Dennis Oswell z právnické firmy Oswell & Vahida. Současně však varuje před nebezpečím, že by Komise mohla tuto svou flexibilitu zneužít k zametání nepohodlných případů pod koberec.
-red-
