Vyloučení Ruska z Rady Evropy by popřelo principy, na kterých a pro které byla Rada Evropy založena. Rada Evropy stojí na dialogu, na jednání. Chcete-li s někým jednat, nemůžete ho z jednání vyloučit, zastřelit, vymazat, říká s nadsázkou místopředsedkyně Parlamentního shromáždění Rady Evropy a poslankyně parlamentu ČR Dana Váhalová (ČSSD).
Své názory je připravena zopakovat na tiskové konferenci, kterou chce spolu s vedením ČSSD zorganizovat a vysvětlit na ní hlasování o Rusku, jak se ve Štrasburku odehrávalo.
Její umírněné názory v souvislosti s hlasováním Parlamentního shromáždění RE, které odebralo Rusku hlasovací právo, členství v řídících funkcích a na misích, některé lidi pobuřují a považují je za podporu Ruska. Další ji však označují za statečnou ženu, která se zachovala v souladu s ústavou a hlasovala dle svého svědomí.
„Jsem ráda, že se našlo více těch, kteří můj postoj ocenili,“ říká absolventka katedry mezinárodních a diplomatických studií na Vysoké škole mezinárodních vztahů a vedoucí české delegace při Radě Evropy. Ve skutečnosti při hlasování důsledně podporovala návrh rakouského sociálního demokrata Stefana Schennbacha, který jej předložil za monitorovací skupinu Parlamentního shromáždění RE plénu.
Politický dialog je nejrozvinutější nástroj parlamentarismu. Věříme, že možností revize můžeme posílit dialog, ne se vrátit na starou stezku konfrontace. Proto navrhuji potvrdit pověřovací listiny ruské delegace, nevyloučit ruskou delegaci, ale zprostit ji hlasovacího práva do konce roku 2014, zněl návrh Stefana Schennbacha za monitorovací skupinu Parlamentního shromáždění.
K nečekanému zvratu ale došlo během rozpravy, kdy různé frakce začaly podávat další návrhy od úplného vyloučení Ruska z Rady Evropy až po omezení činnosti ruské delegace nebo vyloučení Rusů z řídících funkcí. Některé z nich nakonec Shromáždění odhlasovalo. Podle našich informací takový výsledek nečekali ani mnozí vysocí úředníci Rady Evropy, a to přesto, že Rusku bylo už jednou hlasovací právo omezeno před čtrnácti lety v souvislosti s válkou v Čečensku. Rusko s největší osmnáctičlennou delegací může totiž omezit platby Radě Evropy a podporu Evropského soudu pro lidská práva. Tuto sobotu se však Rusové vyjádřili, že odvetná opatření zatím neplánují a o situaci rozhodnou příští týden.
„Byly tam slabší návrhy, ale také hodně silné včetně návrhu na vyloučení. Já jsem podporovala ty měkčí, odmítala jsem Rusy vyloučit,“ říká k vyloučení Rusů z řídících funkcí a z misí Dana Váhalová.
„Brzy budeme vzpomínat tragické 100. výročí první světové války. Červencová krize roku 1914 je jasným příkladem toho, co se stane, když diplomacie selže. Proto si s ohledem na situaci na Ukrajině myslím, že zavádět jakékoliv případné sankce je potřeba v etapách, abychom byli schopni reagovat na nejnovější vývoj. V našem rozhodnutí bychom měli respektovat nezávislost, suverenitu, hranice Ukrajiny a mezinárodní zákony, ale současně si i zachovat otevřenou cestu pro diplomatický dialog. Domnívám se, že politický dialog by měl zůstat jako nejlepší způsob, jak najít kompromis a nemělo by dojít k návratu zpět do doby studené války,“ uvedla Dana Váhalová v projevu před Parlamentním shromážděním s tím, že vyloučení Rusů z řídících orgánů, a zejména z účasti v misích není dobrý postup.
Vyjádření některých kolegů považuje Dana Váhalová za „nemístné“ výroky ukazující, že jde o lidi bez životní a diplomatické zkušenosti a bez odpovědnosti. Ti, kdo jsou přesvědčeni, že potrestali Putina, trestají jen sami sebe.
„Poslali jsme jasný vzkaz ruskému agresorovi, že hrubé porušování mezinárodního práva nezůstane bez odpovědi. Rada Evropy zvolila dokonce tvrdší postup než Evropská unie, což vyvolává oprávněné otázky, zda je Unie dostatečně schopna hájit mír a mezinárodní právo v Evropě,“ uvedl po hlasování například poslanec a člen delegace Stanislav Polčák (TOP 09/STAN), který dále řekl, že je umírněným postojem vedoucí delegace Dany Váhalové zklamán.
Rada Evropy byla založena pro dialog a dialog vedoucí k zachování míru je jejím principem, je naopak přesvědčena Dana Váhalová. „Vyloučení Ruska by popřelo principy, na kterých byla založena.“ Ztotožňuje se tak se stanoviskem Stefana Schennbacha, který uvedl, že „politický dialog by měl zůstat nejprivilegovanější cestou k nalezení kompromisu“. Vyloučení ruské delegace učiní takový dialog nemožným, řekl Schennbach.
Vedoucí ruské delegace Alexej Puškov mezitím jednání a výsledek hlasování Shromáždění označil za inkvizici. Někteří politici i komentátoři považují událost za největší krizi mezi Ruskem a Západem od pádu berlínské zdi. Samotného jednání v Radě Evropy se Rusové vůbec nezúčastnili. „Ruská delegace nepřišla, protože nechtěla ovlivňovat hlasování,“ říká k tomu Dana Váhalová.
Irena Válová
