Zatím nepravomocná pokuta ve výši 60 000 Kč, kterou udělil Úřad pro ochranu osobních údajů Ministerstvu vnitra za únik osobních údajů zveřejněním videa ze zatýkání Jany Nečasové, není prvním prohřeškem, kterého se Policie ČR dopustila. Pokutu udělil úřad již v několika kauzách.
Dvě pokuty se týkaly zpřístupnění materiálů z trestního řízení reportérům České televize. V prvním případě šlo o mezinárodní zatýkací rozkaz, který se s největší pravděpodobností týkal Petra Wolfa. Druhým případem bylo zpřístupnění usnesení, kterým bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu, uvádí v obecné rovině ÚOOÚ.
I videozáznam ze zatýkání Nečasové měl svého předchůdce – prezentaci videozáznamu o průběhu zásahu na akci CzechTek 2005 Policií České republiky na tiskové konferenci pořádané Ministerstvem vnitra. Jeden případ se týkal i ministerské inspekce (dnes GIBS). V roce 2007 v souvislosti s předáním kanceláře v objektu Okresního ředitelství Policie České republiky došlo k zpřístupnění osobních údajů využívaných inspekcí ministra vnitra pro plnění služebních úkolů dalším, neoprávněným osobám.
„V řadě případů se také trestalo za zpracování osobních údajů týkajících se trestních řízení, ale už s nimi nakládaly třetí osoby – zveřejnila je média, a nebylo jasné, kdo médiím osobní údaje poskytl,“ doplňuje sérii prohřešků mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková.
Pokračující úniky z trestních řízení včetně odposlechů do médií znepokojují i poslance. „Pan ministr Chovanec ještě na náš výbor nepřišel. Ale až přijde, určitě s ním budeme chtít otázku úniků informací z trestních řízení probrat. Vhodnou příležitost bude například předložení zprávy o odposleších,“ říká poslankyně bezpečnostního výboru Jana Černochová. Podle ní se policie vymlouvá na advokáty, ti se dušují, že s úniky nemají nic společného. „Důsledné sledování jednotlivých manipulací by muselo odhalit podle datové stopy a identifikačního čísla počítače každý pohyb inkriminovaného materiálu,“ dodává.
Úniky informací z trestního spisu znepokojují i předsedu ústavně právního výboru Jeroníma Tejce. „Určitě jde o trestnou činnost. Pochopil bych ještě, kdyby někdo ve veřejném zájmu informoval o tom, že někdo brání ve vyšetřování některých kauz. To ale nejsou případy, které se dnes objevují. Spíše se obávám, že nějací vyšetřovatelé mají problém obhájit svou práci, a tak informace ventilují tímto způsobem.“ Podle poslance je třeba, aby se tímto jevem začala daleko více zabývat policie a Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Se zveřejňováním údajů z trestního řízení nesouhlasí ani expert na zákon 106 o svobodném přístupu k informacím a bývalý předseda poslanecké komise pro kontrolu operativní techniky Oldřich Kužílek. „Podle je to za hranou zákona, respektive paragrafu 8a trestního řádu. Ale obávám se, že někdy bude obtížně zjistitelné, odkud informace utekly.“
Dušan Šrámek
