Takzvaný nejkrásnější zákon, tedy zákon o registru smluv, od něhož si protikorupční organizace slibují vymýcení „cinknutých“ smluv z radnic a státní správy, načal svou cestu sněmovními výbory. Dnes o něm jednali poslanci ústavně-právního. Plénum by ho k závěrečnému hlasování mělo dostat na červnové schůzi, říká v rozhovoru pro Českou justici zpravodaj zákona Jan Chvojka (ČSSD).
Existuje už většinová shoda na nejproblematičtějších bodech, jako je například dopad zákona na nejmenší obce, jejichž starostové kritizují nadměrnou administrativní zátěž?
Zatím stoprocentní shoda neexistuje. Ale většinová nálada je taková, že by měl zákon obsahovat odklad pro malé obce, nyní se řeší, jak tyto obce definovat. Já jsem předložil pozměňovací návrh, že by to měly být obce, kde není uvolněný zastupitel. To znamená obce, kde starosta dochází do úřadu na několik hodin po svém zaměstnání.
Shodli jste se na přechodné lhůtě, po kterou by si tyto obce mohly na zákon zvykat?
Dva roky. Na tom se shodujeme. Debata se vede spíš o to, kterých obcí by se to mělo týkat. Jsou i návrhy, aby se zákon týkal jen obcí pověřených výkonem státní správy a podobně. Vůle udělat určitým typům obcí výjimku každopádně existuje.
Předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc navrhl, aby se zákon týkal i církví, které budou záskávat majetek v rámci restitučního vyrovnání. Souhlasíte s tím?
Jak jsem pochopil, podporu to má u ČSSD a hnutí ANO. Lidovci jsou proti a proti jsou i strany bývalé koalice, která restituce schvalovala. Kolega z KDU-ČSL už naznačil, že by to mělo být předmětem jednání v koalici.
Čili by se to mělo řešit na nejvyšší úrovni v rámci koaliční rady?
Přesně tak. Neboť jde o otevírání otázky církevních restitucí, což je věc, kterou si lidovci nepřejí.
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek dal do debaty možnost, aby se zákon vztahoval i na firmy, které hospodaří se státními dotacemi. O tom řeč byla?
Nemluvili jsme o tom. Ale mluvilo se ta tom už na kontrolním výboru a debata tam byla vcelku výživná. Získal jsem ale dojem, že ten návrh podporu nezíská.
Mluví se i o tom, jak ochránit před konkurenčním bojem polostátní nebo státní firmy, jako je ČEZ nebo Budvar. Zazněly nějaké konkrétní návrhy?
O tom jsme se bavili a shodli se, že se to řešit bude muset. Těch firem je víc, pohybují se na konkurenčním trhu a je zájmem státu je ochránit. Není možné nahrávat konkurenci tím, aby viděla, co kde tyto firmy nakupují a prodávají, možné není. Variant je víc. Od té absolutní, že by tyto firmy žádné smlouvy zveřejňovat nemusely, až po různé kompromisy, kde je ale třeba jasně stanovit, kterých smluv by se to týkalo, a kterých ne. Já sám jsem spíš zastáncem toho je ze zákona vyjmout.
Kdy by mělo o zákonu hlasovat plénum?
Ústavně-právní výbor si jako nejzazší datum pro podání pozměňovacích návrhů stanovil 13. květen. Naším záměrem je, abychom oblasti, kde většinová podpora bude, shrnuli do komplexního pozměňovacího návrhu. Třetí čtení předpokládám na červnové schůzi, zákon by měl začít platit od roku 2015.
Robert Malecký
