Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost ženy, jež chtěla od České spořitelny vrátit poplatky za úvěr. Podobných podnětů dostal soud více než 100. Dnešní nález je první a měl by sloužit jako vodítko pro ostatní.
Soud však neřešil „politiku“ bankovních poplatků jako celek, spíše kontroloval dodržení základních práv v konkrétním soudním sporu. Obsáhlý nález je přístupný na webových stránkách soudu.
ÚS dospěl k závěru, že případné sjednocení judikatury v poplatkových sporech je spíše úkolem pro Nejvyšší soud. Svou vlastní sjednocující roli vidí spíše v záležitostech ústavního pořádku. Zároveň soud zmínil svobodnou vůli obou stran při uzavírání úvěrových smluv. Vztah banky a klienta není vztahem pachatele a oběti, zdůraznili soudci v nálezu a poukázali na údajnou veřejnou kampaň, která se snažila z poplatků udělat velkou a sledovanou kauzu.
Zásah ÚS by přicházel v úvahu v situaci, ve které by jedna strana vztahu určovala jednostranně smluvní podmínky, které by druhá strana musela akceptovat. „O tuto situaci v projednávané věci nejde,“ stojí v nálezu senátu se zpravodajem Janem Filipem.
Rozhodnutí Ústavního soudu potvrzuje většinový názor obecných soudů i finanční arbitryně, že banky postupovaly v souladu s českým právem a poplatky byly sjednány a účtovány v souladu se zákonem, řekl náměstek České bankovní asociace Jan Matoušek. Vedle Ústavního soudu ve věci tzv. sporu o poplatky rozhodlo podle něj celkem 29 soudců na čtyřech obvodních soudech. Dohromady padlo 300 rozhodnutí s výsledkem 297:3 ve prospěch bank, dodal.
Česká spořitelna věří, že rozhodnutí Ústavního soudu napomůže ukončit protahování uměle vyvolávaných sporů, jejichž cílem podle dnešního tiskového prohlášení spořitelny ve skutečnosti není ochrana spotřebitele, nýbrž podnikatelský projekt jejich iniciátorů.
Banky od loňska čelí požadavkům více než 300.000 klientů na vrácení poplatků za vedení hypotéky nebo spotřebitelského úvěru. Justice zatím ve výrazné většině případů rozhodla ve prospěch bank. Klienti proto vkládali naděje do nálezu ÚS. Jednací síň byla při vyhlášení zaplněná do posledního místa.
V pilotní kauze řešil ÚS případ ženy, která od České spořitelny žádá 7200 korun. V roce 2007 uzavřela úvěrovou smlouvu, na jejímž základě jí spořitelna účtovala za správu úvěru 150 korun měsíčně. Žena to označila za bezdůvodné obohacení. Podle stížnosti spořitelna přesvědčivě nevysvětlila, jaké služby vlastně za poplatek poskytuje, proto je prý ujednání neplatné pro neurčitost a nesrozumitelnost. Jako další důvody neplatnosti stížnost zmiňovala rozpor s dobrými mravy a značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran.
Obvodní soud pro Prahu 4 ženinu žalobu zamítl a podle ústavních soudců při tom neporušil její práva. „Ústavnímu soudu není ani zřejmé, v jakém ohledu měl obvodní soud pochybit, jestliže uzavřel, že poplatky se spotřebitelským úvěrem byly a jsou běžnou praxí, která je také reflektována legislativou,“ napsali ústavní soudci.
Čisté výnosy z poplatků tuzemských bank loni klesly o 240 milionů Kč na 37,04 miliardy korun. Jsou tak nejnižší od roku 2009, ale pořád o více než čtyři miliardy vyšší než v roce 2006. V hrubém se loni na poplatcích a provizích vybralo bezmála 50 miliard korun. Na údaje vyplývající ze statistik ČNB upozornil nedávno server bankovnipoplatky.com.
Přestože banky většinu soudů vyhrály, řada z nich poplatky zrušila, a to i přesto, že podle finančních ústavů poplatky nejsou v rozporu se zákony a klienti vždy dopředu znají podmínky.
-čtk-
