Kromě členů Komise pro nový trestní řád se velkým dílem na rekodifikaci trestního řádu bude podílet katedra trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Předseda komise prof. Pavel Šámal se domnívá, že když budou práce dobře pokračovat, mohl by jít návrh v polovině volebního období do legislativního procesu, rád by měl nový trestní řád hotový do konce volebního období.
„Zkušenost z tvorby zákonů mám a také bude záležet na tom, jak dokážu lidi nadchnout. Když jsem psal trestní zákon, byl jsem sám, zde je situace jiná,“ uvedl pro Českou justici.
Základem nového trestního řádu jsou podle něho dva věcné záměry, které vznikly v předchozích volebních obdobích a rozumné je nevytvářet další věcný záměr. „Doba je rychlá, bylo by to zbytečné, protože než by se vytvořil další věcný záměr, zastaral by,“ říká.
Namísto dalšího věcného záměru proto vznikl dokument Základní východiska a principy, který má 23 stran, na nichž je popsána budoucí podoba trestního řádu. Východiska a principy projednala Komise pro nový trestní řád na svém prvním jednání v pátek 28. března 2014 a odsouhlasila je. „Nějaké připomínky byly, to je ostatně dobře, vždycky je dobře, když jsou připomínky,“ poznamenává k prvnímu jednání komise její předseda.
Členy komise jsou zástupci soudců, státních zástupců, advokátů, akademiků a také ministerstva spravedlnosti. Nominantem ministerstva spravedlnosti je například Stanislav Mečl, kterého navrhla náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová. „To není žádné tajemství,“ komentuje profesor Šámal, který dodává, že pracuje se všemi, kdo jsou schopni se na takto rozsáhlé práci účastnit a vůbec by mu nevadil ani vrchní státní zástupce VSZ v Olomouci Ivo Ištvan. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nemá v komisi žádného zástupce na rozdíl od VSZ v Praze, které je zastoupeno vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou a náměstkem VSZ v Praze Adamem Bašným.
V rámci komise už vznikly pracovní skupiny pro jednotlivé části trestního řádu. Kromě Základních východisek a principů bude komise vycházet z judikatury Nejvyššího soudu a ostatních soudů obecných i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva.
„Chceme, aby vznikl moderní evropský kontradiktorní trestní řád. Současný trestní řád, opakovaně novelizovaný od roku 1961, a zejména velkým počtem malých novelizací za posledních 25 let, je dnes nevyhovující právě proto, že jednotlivá ustanovení na sebe nenavazují, nebo jsou dokonce v rozporu, některé instituty jsou tam dvakrát, ale jinak se jmenují,“ vysvětluje předseda komise a současně předseda trestního senátu Nejvyššího soudu prof. Pavel Šámal.
V intencích nového trestního řádu by bylo podle něho záhodno změnit myšlenkové postupy těch, kteří jej budou používat. Bude velmi záležet na tom, jak jej přijmou a jak se s novým trestním řádem nakonec ztotožní orgány činné v trestním řízení. „Rozhodující bude fungování v praxi, a proto je nutné položit dobrý základ,“ uzavírá profesor Šámal.
Irena Válová
