Ke článku 22 Základních principů a role advokátů, vydaných Organizací spojených národů, se odkazuje Právní společnost britských právníků v obavách z legalizace odposlechů a sledování advokátů a obhájců. Znepokojení právníků vychází z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Öcalan v. Turecko, které odkazuje k terorismu.
Právníci věří, že rozhodnutí zvrátí Velký senát soudu. Stejně jako Turecko odůvodnilo sledování advokátů bojem proti terorismu, v České republice vyhodnotil státní zástupce v případu Nagyová a spol. sabotáž, takže v případu mohou být použity veškeré právní i operativní prostředky proti komukoli.
Vlády uznají a budou respektovat, že veškeré komunikace a konzultace mezi právníky a jejich klienty v souvislosti s jejich profesním vztahem jsou důvěrné, tak zní přesně jmenovaný článek 22 Základních principů OSN.
Obavy britských právníků vznikly na základě aktuálního rozhodnutí ESLP, podle kterého bylo Turecko oprávněno monitorovat důvěrná jednání mezi právníkem a zakladatelem militantní organizace Kurdské strany práce (PKK) Abdullahem Öcalanem, který je od roku 2009 vězněn za teroristickou činnost, s odůvodněním, že jde o opatření nezbytné k ochraně společnosti proti násilí.
Rozhodnutí navíc přichází podle Právní společnosti ve chvíli, kdy je před turecký soud postaveno 46 kurdských a tureckých právníků kvůli práci pro Öcalana. Soud s právníky sleduje většina evropských advokátních komor.
Souzení právníci jsou od roku 2011 obviněni podle antiteroristické legislativy Turecka z členství v ilegální organizaci tím, že měli na pokyn Öcalana ustanovit ilegální vedení výboru spojeného s PKK. Právníci všechna obvinění odmítají.
Předsedkyně Výboru pro lidská práva při Právní společnosti profesorka Sara Chandlerová k rozhodnutí Öcalan v. Turecko říká: “Rozhodnutí ESLP umožňuje, aby bylo ignorováno zákonné profesionální právo, pokud stát rozhodne, že důvěrnost by mohla vést ke spáchání násilné trestné činosti. To může být lehce zneužito vládami. Rozhodnutí, které umožňuje vládám nahrávat schůzky právník – klient, nesprávně ztotožňuje právníka s aktivitami klienta a podkopává Základní principy a role právníků, jak byly publikovány OSN,” uvedla v tiskové zprávě.
Stejně jako v Turecku také v českém případu Nagyová a spol. kvůli interpretaci činů státním zástupcem jako sabotáž, tedy jednání ohrožující demokratické základy státu, mohou být v případu použity jakékoli právní prostředky a jakékoli operativní prostředky včetně nástrojů proti terorismu, a to proti kterémukoli občanu České republiky, uvedl již dříve pro Českou justici předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů Marek Nespala.
Sabotáže se podle zákona dopustí ten, kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost republiky zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce nebo se dopustí jiného jednání k tomu, aby mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu státního orgánu, ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, hospodářské organizace nebo jiné instituce, nebo způsobil v činnosti takového orgánu anebo takové organizace nebo instituce poruchu nebo jinou závažnou škodu.
Irena Válová
