Český trestní řád se možná dočká institutu korunního svědka, o kterém se mluví už řadu let. Počítá s ním návrh rekodifikace procesních pravidel, na kterých pracuje skupina prof. Pavla Šámala.
Korunní svědci mají pomoci při objasňování zvlášť závažných zločinů spáchaných organizovanými skupinami. Lidé, kteří se na činnosti mafiánských struktur podílejí, mají být více motivováni ke spolupráci s policií a státními zástupci. „Při tomto druhu zločinu je s ohledem na míru organizace, často spojené se závazkem mlčenlivosti, zpravidla nedostatek důkazů k usvědčení osob organizujících nebo řídících takovou činnost,“ píše se v návrhu.
Šámal přiznává, že zakotvením institutu korunního svědka dochází k určitému omezení principu legality a oficiality trestního řízení. Návrh je postaven na pojetí, podle něhož zájem státu na rozkrytí struktur, do kterých je jinak obtížné proniknout, převažuje nad zájmem na potrestání jednotlivce, který odhalení a usvědčení hlav spolčení umožnil, i když se na trestné činnosti sám podílel.
Imunitu před obžalobou by mohl získat člověk, který státnímu zástupci oznámí skutečnosti, které významně přispějí k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, nebo takový zločin pomohou odrátit. Podmínkou je zároveň plné doznání, přičemž nesmí být pochyb, že bylo učiněno svobodně, vážně a určitě. Svědek rovněž musí vydat prospěch, který trestnou činností získal, a zavázat se k náhradě případné způsobené škody.
Existují ovšem i omezující pomínky, kdy nebude možné instuitu využít. Svědkova trestná činnost nesmí být závažnější než odhalený trestný čin jiných osob, svědek nesmí být sám organizátorem nebo návodcem trestné činnosti, činem, uvedeným v doznání, nesmí být způsobena smrt nebo těžká újma na zdraví a nesmí jít o zvlášť nebezpečného recidivistu.
Pokud jsou splněny podmínky pro využití institutu korunního svědka, státní zástupce nejprve jeho stíhání přeruší, po pravomocném odsouzení všech členů skupiny by pak bylo trestní stíhání korunního svědka zastaveno.
Robert Malecký
