Nedávno jsme vás informovali o článku publikovaném v časopise The Economist o nadměrném využívání speciálních amerických policejních jednotek SWAT. Dnes pokračujeme článkem z časopisu National Review, který se tímto tématem rovněž zaobírá. Po zuby ozbrojené jednotky SWAT, které v USA využívá stále více vládních agentur, jsou podle časopisu zbytečně nasazovány v případech nenásilných trestných činů. Jejich zásahy mají navíc často fatální následky.
Napříč americkou veřejností panují různé názory na spor farmáře z Nevady Clivena Bundyho a Úřadu pro správu půdy (Bureau of Land Management, BLM), který se vede ohledně práv jeho dobytka na pastvu. Velká část Američanů však byla doslova šokována televizními záběry, které ukazovaly rozsah zásahu paramilitární jednotky BLM na Bundyho farmě.
Autor článku John Fund píše, že by Američané překvapení ani šokováni být neměli. Za účelem rozšíření pravomocí svých misí mají totiž v současnosti své vlastní jednotky SWAT desítky federálních agentur. To, že jich využívají tajné služby a Úřad pro věznice není nijak kontroverzní. Je však opravdu nutné, aby jich využíval Úřad pro zemědělství, úřad starající se o bývalé zaměstnance železnic, federální poskytovatel elektrické energie, Úřad personálního managementu, Komise pro ochranu spotřebitelů a Služba pro ochranu ryb a divoké přírody? Všechny tyto vládní agentury totiž mají své vlastní SWAT týmy a přispívají tak k obavám, které v poslední době neustále stoupají, a to ohledně přehnané militarizace federálních agentur – nemluvě o místních policejních sborech.
Novinář Radley Balko ve své knize s názvem „Vzestup policisty válečníka“ (Rise of the Warrior Cop) píše, že „agentury ochránců zákona napříč spojenými státy a na všech úrovních vlády postupně smazávají rozdíl mezi policistou a vojákem“. „Válka proti drogám a následné protiteroristické snahy USA, přijaté po 11. září, vytvořily na americké scéně nový fenomén. Jedná se o policistu válečníka, jenž je po zuby ozbrojen, připraven se tvrdě vypořádat s daným pachatelem a je rostoucí hrozbou pro americkou svobodu,“ cituje National Review Balkovu knihu.
Rozšiřovaní a militarizace federálních týmů SWAT představuje nevyhnutelné nebezpečí lidským svobodám a nemá nic společného s válkou proti drogám nebo válkou proti teroru. Mnoho výjezdů těchto jednotek směřuje k neškodným a často i nevinným Američanům, kteří jsou nakonec většinou obviněni z nenásilných trestných činů či z administrativních přestupků.
Zásahovka přijela kvůli pašování mléka
Dobrým příkladem takového nebezpečí, které militarizace představuje, je případ Kennetha Wrighta ze Stocktonu v Kalifornii, jehož jednotka SWAT Úřadu pro vzdělávání „navštívila“ v červnu 2011. V šest ráno mu agenti vyrazili dveře, vytáhli ho ven ve spodním prádle a spoutali ho. Během dvouhodinové prohlídky domu byly jeho tři děti ( ve věku 3, 7 a 11 let) drženy v policejním autě. Tento výjezd měl být navíc namířen proti bývalé ženě Kennetha Wrighta, která s ním již dávno nežije a je obviněna z finančního podvodu ohledně své studentské půjčky.
O rok dříve zase jednotka SWAT Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv vtrhla na farmu Dana Allgyera v Lancasteru v Pennsylvánii. Jeho údajným přečinem bylo pašování nepasterizovaného mléka přes státní hranice. Mléko dodával družstevnímu podniku vedenému spolkem mladých žen s dětmi ve Washingtonu DC s názvem „Grass Fed on the Hill“. Syrové mléko může být prodáváno v Pensylvánii, ale je nezákonné ho převážet přes hranice. Tato razie nakonec stála Allgyera jeho podnikání.
Brian Walsh, právní analytik z think tanku Heritage Foundation říká, že tato masivní militarizace federálních agentur je nevysvětlitelná. „V okamžiku, kdy některý z těchto úřadů bude mít legitimní důvod k použití násilí při domovní prohlídce, by měl být povinen si zásah vyžádat u opravdové policejní agentury, která má dostatečný výcvik k tomu, aby adekvátně odhadla situaci. Například taková FBI by mohla čerpat ze svých dlouholetých zkušeností a rozhodnout, zda je nutné využít desítek agentů SWAT,“ říká Walsh.
Po 11. září začalo postupně docházet ke schvalování série grantů národní bezpečnosti, které povzbuzují místní policejní sbory k nákupu přebytečného vojenského vybavení a k následnému vytváření svých vlastních jednotek SWAT. V roce 2005 mělo nejméně 80 % měst s počtem obyvatel mezi 25ti a 50ti tisíci občanů své vlastní SWAT týmy. Počet zásahů místních policejních sborů a jejich vlastních SWAT týmů vzrostl ze tří tisíc ročně v roce 1980 na současných padesát tisíc zásahů ročně.
Akční hrdina – dobrovolný policista
Jakmile jsou SWAT týmy jednou vytvořeny, budou používány. Po celém území USA jsou využívány k
řešení většinou velmi vážných patových situací s nebezpečnými zločinci. Často jsou však ale nasazovány i v případech prohřešků, které by jen velmi těžko spadaly do kategorie případů vyžadujících si razii ve vojenském stylu. Autor článku John Fund uvádí příklady z minulosti, kdy byly jednotky SWAT použity například při řešení případu rozzuřených psů, domácích rozepří a přestupků týkajících se nelegálního držení marihuany.
Nabízí i příklad z roku 2010, kdy ve Phoenixu v Arizoně vrazila jednotka SWAT doprovázená tankem a několika ozbrojenými vozidly do domu Jesuse Llovera. Tank, který byl řízen filmovou hvězdou Stevenem Seagalem, jenž působí jako dobrovolný policista, vplul panu Lloverovi přímo do domu. Zásah byl zaznamenán na video a společně se záběry Seagala doprovázeného skupinou imigračních úředníků byl později použit v reklamě na reality show o policii, ve které Seagal účinkuje.
První díl seriálu můžete shlédnout v následujícím videu:
Zločinem, kterého se Llovera dopustil, bylo pořádání kohoutích zápasů. Během zásahu šerifovy jednotky byl zabit Lloverův pes a později došlo k uspání všech kuřat, která vlastnil.
Policie není armáda
Mnoho bývalých policistů hlasitě vystupuje proti směru, kterým se americká policie vydala. Jeden bývalý policista velké metropolitní policejní stanice pronesl následující: „Nedávno jsem ze zúčastnil porady na policejním ředitelství a shodou okolností tam probíhal slavnostní povyšovací obřad a členové SWAT týmu byli k nerozeznání od vojáků. Jedinou výjimku tvořily nášivky na uniformách. Nebyl to rozhodně dobrý pohled. Vybízí to k chmurným myšlenkám,“ vylíčil své pocity expolicista.
Třetí dodatek americké Ústavy, který zakazuje zásahy vojenských jednotek v domech civilistů, byl součástí reakce na rozsáhlé pravomoci koloniální britské policie. Balko píše, že „přebývání britských vojáků v koloniích nebylo tím, co tak iritovalo patrioty v Bostonu a Virginii. Tím hlavním důvodem bylo rozhodnutí Anglie ke každodennímu využívání armádních jednotek,“ uvádí.
Existují kroky, které lze učinit za účelem limitování zneužívání jednotek, ke kterému v současnosti dochází. A to dokonce bez nutnosti snahy o politicky nemožné v podobě žádosti o rušení jednotek SWAT. Federálové by měli přestat dodávat armádní vozidla místním policejním sborům. Federální SWAT týmy by neměly být užívány k vynucování pravidel, ale měly by se místo toho soustředit na potenciálně nebezpečné zločince. Využívání kamer připevněných na palubních deskách policejních vozů pomáhá jak ke zjištění pochybení policistů, tak rovněž k následnému zproštění viny těch policistů, kteří byli obviněni neprávem. Členové týmů SWAT by stejně tak měli být vybavení kamerami na svých ochranných helmách.
Pokud jsou daňoví poplatníci žádáni, aby za toto zaplatili a zároveň se i vzdávali svých práv, která jim podle čtvrtého dodatku americké ústavy náleží, mají zajisté právo na to, aby jim byl předložen transparentní a zodpovědný účet za to, čeho je jejich jménem dopouštěno, uzavírá své teze John Fund.
-red-
