Žádný přístup k právu a spravedlnosti, nečinnost soudů i prokuratury, beztrestnost porušování základních občanských práv, obstrukce, excesivní použití násilí proti lidem, represe namísto státu konají skupiny soukromníků, odmítání přístupu ke zdravotní pomoci. Základní lidská práva – právo shromažďovací, právo na svobodu slova a projevu, právo na lidské zacházení bez mučení, právo na lékařskou pomoc, právo na spravedlivý proces takřka neexistují. Pravidlo rovnosti zbraní v trestním řízení není uznáváno.
Stav Ukrajiny, jak je popsán ve zprávě komisaře pro lidská práva Rady Evropy připomíná více africké Somálsko, které je příkladem právně zhrouceného státu, než zemi v Evropě. Komisař pro lidská práva při Radě Evropy Nils Muižnieks Rady Evropy navštívil Ukrajinu od 4. února do 10. února a o poznatcích předložil zprávu.
Stát musí okamžitě přestat spolupracovat se soukromými osobami vymáhajícími právo donucovacími prostředky, neboť je podkopávána důvěra lidí v řádnou policii, která má zajišťovat vládu práva a chránit svobody všech občanů, uvádí se ve zprávě.
Na Ukrajině bylo v lednu podle oficiální zprávy 3 713 soukromých skupin na ochranu veřejného pořádku, které měly celkem 76 000 členů. Z toho 2887 (76%) skupin operovalo na venkově. Z celkového počtu těchto občanských formací vymáhajících právo bylo 74 studentských spolků, 163 kozáckých spolků a 130 z nich bylo založeno jako bezpečnostní společnosti, vyplývá ze zprávy.
Země potřebuje naléhavě reformu soudního systému, vězeňství a odpolitizování prokuratury ve světle odpírání přístupu k právu zadržovaných, nerespektování zásady rovnosti zbraní v trestním právu, a to vše za nečinnosti soudců a prokurátorů, kvůli nimž se porušování občanských práv stává beztrestným. Zavedení zákonů na ochranu lidských práv a svobod je nezbytné.
„Protože neexistuje národní legislativa, která by upravovala veřejné shromažďování, místní soudy na Ukrajině na veřejná shromáždění pravidelně uvalovaly zákaz na žádost místních úřadů. Komisař byl informován, že 85% všech veřejných shromáždění bylo ukrajinskými soudy zakázáno,“ uvádí se v podrobné zprávě Nilse Muižniekse.
Reforma prokuratury je nezbytná a do Justiční rady by přinejmenším polovina jejích členů měla být vybírána samotnými soudci ze všech úrovní justice. Účelem by mělo být odstranění zaujatosti prokurátorů, jak dnes justiční systém funguje, zajištění práv obhajoby a ujištění, že v rámci práva na spravedlivý proces bude respektován právní princip rovnosti zbraní, píše se ve zprávě Komisaře pro lidská práva doslova.
Současně musí stát vyjasnit pravidla pro jmenování a odvolávání soudců včetně pravidel kárných senátů tak, aby se soudci nestávali obětí politických her.
„Evropský soud pro lidská práva komunikoval vůči ukrajinským úřadům dne 15. ledna 2014 stížnost osmnácti stěžovatelů – všichni byli bývalými soudci, kteří byli odvoláni z funkcí na základě rozhodnutí Nejvyšší justiční rady a kteří se neúspěšně domáhali zrušení rozhodnutí před Nejvyšším správním soudem a dalšími soudy. Proto je nezbytná reforma jak Nejvyšší justiční rady, tak i disciplinární procedury proti soudcům,“ uvádí komisař Muižniekse ve zprávě.
„Beztrestnost porušování lidských práv je dlouhodobý problém Ukrajiny,“ konstatuje komisař. S ohledem na zamezování přístupu k právu obviněným a nerespektování pravidla rovnosti zbraní by proti nikomu z obviněných protestujících z lednových a únorových nepokojů nemělo být vedeno trestní řízení bez silných důkazů, že spáchali trestný čin, uzavírá komisař pro lidská práva.
Ukrajinské úřady musí vnést světlo do událostí, které se odehrály a viníky přivést před soud. Ukrajina musí dostát svým mezinárodním závazkům i závazkům k obětem a jejich rodinám, uvádí komisař Rady Evropy Nilse Muižnieks.
Irena Válová
