V programovacím období 2014 – 2020 hrozí Česku, že bude opět sbírat poslední příčky mezi zeměmi Evropské unie. Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje předložit Dohodu o partnerství, která vymezuje základní investiční priority, rozdělení kompetencí a procedury čerpání, až 22. dubna 2014. Tedy úplně v posledním termínu.
Jen před pár týdny ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO) informovala, že České republice hrozí škoda 100 miliard korun, které mohou propadnout v důsledku neschopnosti českých úřadů čerpat prostředky z eurofondů. Uvedla, že Česko je v čerpání evropských fondů vůbec nejhorší ze všech členských zemí Evropské unie.
Nenávratně propadlé desítky miliard korun, které mohly směřovat do českého školství, zdravotnictví, výstavby silnic a dálnic, čističek odpadních vod, vodovodů a kanalizací jsou toho smutným důkazem. Celkový rozsah škod za programovací období 2007 – 2013 bude sečten až příští rok. Do konce roku 2015 máme ještě šanci realizovat jednotlivé projekty. Už nyní je však jasné, že škoda bude hrozivá.
Od začátku letošního roku běží nové programovací období, které bude trvat až do roku 2020. Během těchto let bude mít Česká republika nárok získat více než 500 miliard korun. Jejich čerpání je však ohroženo stejně, jako tomu bylo v neslavném období končících operačních programů. Již ve fázi přípravy je úřad ministryně Jourové opět nejhorší z celé Evropské unie.
Prvním krokem k čerpání je předložení takzvané Dohody o partnerství, která vymezuje základní investiční priority, rozdělení kompetencí a procedury čerpání. Ministerstvo pro místní rozvoj se rozhodlo předložit tento dokument partnerům v Evropské unii v nejzazším možném termínu 22. dubna 2014. Jedná se o úplně poslední den předložení, který umožňuje evropská legislativa. Budeme tak opět spolehlivě poslední z celé Evropské unie, nebo alespoň jedni z posledních.
Dohody o partnerství přitom Evropské komisi předložilo již 10 států. Mezi nimi Polsko, Slovensko, Portugalsko a Estonsko. Polsko si pospíšilo a bylo úplně první. Dohodu o partnerství zaslalo do Bruselu už 10. ledna. Slovensko to zvládlo o měsíc později 14. února. Ministryně Jourová i tak předložila vládě materiál, který se chystá zaslat Dohodu o partnerství až na poslední chvíli. Termín nerozporoval ani ministr financí a Jourové stranický šéf, předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Polsko a Slovensko byly výrazně úspěšnější v čerpání Evropských fondů v programovacím období 2007 – 2013. Jejich hospodářství na rozdíl od českého v minulých letech rostlo dynamickým tempem. Polsko i Slovensko si náskok v čerpání eurofondů podržely i v období 2014 – 2020. Zatímco česká vláda se chystá Dohody o partnerství předložit až koncem dubna, sousední země jsou v jednáních s Bruselem už o krok dál. Pozdní termín předložení Dohody o partnerství do Bruselu by měla schválit vláda na zítřejším jednání.
-red-
