Kompetenčních sporů s ministrem Dienstbierem se neobávám, říká v rozhovoru pro Českou justici veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Úřadu se ujala minulý týden a její hlavní ambicí má být zviditelnění agendy právní pomoci a sociálního bydlení.
Po svém zvolení jste prohlásila, že chcete navázat na doporučení svých předchůdců. Která konkrétně máte na mysli?
Ráda bych dosáhla realizace nesplněných legislativních doporučení uvedených v jednotlivých souhrnných zprávách veřejného ochránce práv v předchozích letech. Jako nejdůležitější vnímám přijetí zákona o zajištění bezplatné právní pomoci a právní úpravy sociálního bydlení. Rovněž bych považovala za žádoucí zakotvit povinnost správního orgánu poučit účastníka řízení o právu podat proti správnímu rozhodnutí správní žalobu a dále též upravit přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění u vymezených kategorií cizinců.
Chcete, aby měl ombudsman možnost podávat ústavní stížnost. Kterých oblastí by se to mělo týkat?
Neusiluji o kompetenci podávat ústavní stížnosti, nýbrž o možnost ombudsmana obrátit se na Ústavní soud ČR s návrhem na zrušení zákona či jeho části. I když jsou možnosti ochránce ve vztahu k Ústavnímu soudu větší, než tomu bylo dříve, a ochránce se může připojit jako vedlejší účastník řízení o návrhu na zrušení zákona či jeho části, sám takový návrh podat nemůže. Ani v případě, kdy je přesvědčen, že je zákon či jeho část v rozporu s ústavním pořádkem.
Mohlo by vás zajímat
Do vlády se vrací ministerský post, který má pod sebou lidská práva. Neobáváte se kompetenčních sporů s ministrem Dienstbierem, případně dublování agendy?
Žádných kompetenčních sporů se neobávám, spíše naopak. Vidím zde prostor pro vzájemné doplňování a předpokládám velmi dobrou spolupráci ve vymezených oblastech. V této souvislosti bych uvedla, že jak veřejný ochránce práv, tak ministr pro lidská práva mají jasně, a odlišně, vymezeny své kompetence, takže k dublování docházet nemůže.
Uvažujete o posílení pravomocí ombudsmana směrem k policii, státnímu zastupitelství či soudům v případě stížností obviněných?
O takové pravomoci neuvažuji. Veřejný ochránce práv má zákonem jasně vymezenou působnost, která se, mimo jiné, nevztahuje na orgány činné v trestním řízení, státní zastupitelství a na soudy, s výjimkou, kdy vykonávají státní správu. Tato zákonná konstrukce přesně odpovídá postavení a poslání ombudsmana v demokratické společnosti.
Kde vidíte největší aktuální problémy ve vztahu stát vs. občan?
V nedávné době jsem zaznamenala tři oblasti, v nichž stát vůči občanovi selhal a negativně tak zasáhl do života i práv mnoha občanů. Jednalo se o nefunkční registr vozidel, nedostatečné stanovování tzv. záplavových území a přechod úřadů práce na jiný elektronický systém. Pokud stát například vyžaduje po občanech splnění určitých povinností, musí zajistit, že je možné je splnit, aniž by byl občan nepřiměřeně zatěžován.
Dušan Šrámek