Šestnáct stran textu, jedna věta na úvod, tři věty v preambuli a sedm základních vládních priorit. Následovaných šestnácti resortními kapitolami, se kterými předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) předstoupí v úterý 18. února před poslance se žádostí o důvěru. Vládní programové prohlášení prochází posledními úpravami, Česká justice má text k dispozici.
Největší změna proti koaliční smlouvě, a zároveň největší spory v koalici se vedou v otázce prolomení těžebních limitů v severních Čechách. Zatímco v koaliční smlouvě byla tato otázka v kapitole ministerstva průmyslu a obchodu a počítala s další diskusí, v programovém prohlášení se – v kapitole životního prostředí – vláda zavazuje ochránit obce za limity před postupující těžbou.
„Vláda povede Českou republiku na základě sociálně a ekologicky orientovaného tržního hospodářství k prosperitě a bude usilovat o udržení sociální soudržnosti v zemi.“ Tak Sobotkův tým definuje základní směřování ČR v ekonomické oblasti. Širší vymezení úkolů pak zní takto: „Občan a jeho rodina by se měli v zemi cítit svobodně, spokojeně a být na ni hrdí. Živnostníci, podnikatelé a firmy by v ní měli bezpečně a svobodně podnikat, platit daně a nabízet zaměstnání. Stát pak prioritně zlepší vlastní fungování a spolu s uvedením zákona o státní službě do praxe i služby pro občany, bude si vážit daňových poplatníků a zabrání plýtvání při rozdělování peněz z jejich daní.“
Návrat nástrojů zemanovské éry
V ekonomické oblasti se vrací celá řada nástrojů, dobře známých z doby vládnutí Miloše Zemana coby premiéra v letech 1998 až 2002. Ministerstvo průmyslu a obchodu slibuje obnovení systému pobídek pro zahraniční a domácí firmy, klíčovou roli by v tom měl sehrát CzechInvest. Vláda chce posílit roli Českomoravské záruční a rozvojové banky, která by měla financovat především malé a střední podnikatele.
Hned v několika resortních kapitolách najdeme představu, jak chce vláda bojovat s nezaměstnaností a sociálními problémy v postižených regionech, jako je Moravskoslezský a Ústecký kraj. Zjednodušeně řečeno: stát převezme iniciativu při stavbě dálnic, při zateplování budov a v lesích – a nabídne nezaměstnaným práci. Přímé zmínky o tom jsou v kapitole ministerstva dopravy: „Vláda zabezpečí převod poskytovaných služeb externích dodavatelů pod odborné útvary MD. Důstojně naplníme odpovědnost jednoho z největších zadavatelů zakázek v zemi, jehož prostřednictvím budou vytvořeny pracovní příležitosti.
Mnoho tisíc nových pracovních míst slibuje i kapitola ministerstva životního prostředí. Vláda chce nejprve shromáždit peníze, které pak vrhne do obnoveného programu zateplování budov – tentokrát s názvem „Nová zelená úsporám“. Další tisíce pracovních míst jsou podle vlády v lese: „Vláda učiní kroky ke změně hospodářské politiky Lesů ČR ve prospěch zvýšení zaměstnanosti v jednotlivých regionech.“
Ve zdravotnické a sociální oblasti je mimořádný prostor věnovaný důchodovému systému. Senioři se mohou těšit na zrušení pravidla o snížené valorizaci, a to už od roku 2015. Důchody by měly být znovu valorizovány o 100 procent nárůstu spotřebitelských cen a o třetinu růstu reálné mzdy. Počítá se rovněž se zrušením II. pilíře. Minimální mzda má vzrůst na hranici 40 procent průměrné mzdy.
Vláda znovu nezavede poplatek za pobyt v nemocnici. Od ledna 2015 chce zrušit i poplatek za recept a návštěvu ambulance, z regulačních poplatků v platnosti zůstane jen poplatek za pohotovostní služby. Výpadek bude poskytovatelům péče uhrazen ze státního rozpočtu.
Výdaje má nahradit jak šetření, tak lepší výběr daní
Recept na zajištění zdrojů na zvýšené výdaje popisuje kapitola ministerstva financí. „Při tvorbě rozpočtu bude priorita zejména v hledání úspor v provozu, chceme omezit nesmyslné zakázky, zejména outsourcing právních služeb, marketingu a poradenství. Kromě toho bude nezbytné provést prověrku mandatorních a kvazi-mandatorních výdajů státního rozpočtu.“
Konkrétněji: zavedení státní pokladmny, centrální evidence nemovitého, později i movitého státního majetku, centrální nákupy, posílení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových při vymáhání pohledávek, vyšší zdanění hazardu, prokazování původu majetku. Přímo v prioritách vlády se píše: „Inventura a rekonstrukce státu. Racionalizace hodpodaření státu. Audit každého resortu. Audit majetku. Zákaz obchodovat s firmami s nejasným vlastníkem.“
V kapitolách spravedlnosti, financí a vnitra se podle očekávání objevuje důraz na zdanění majetku, který byl podle koalice nabyt podezřele, prostřednictvím spolupráce police, daňové a celní správy a Finačně-analytického útvaru ministerstva financí.
Co se v koaliční smlouvě nepíše
Oproti koaliční smlouvě se do programového prohlášení dostalo několik bodů, na kterých zatím nepanuje úplná shoda. Jde například o zavedení třetí sazby DPH na léky. V samotné strategii shoda je, jen není jasné, zda bude ve výši 5 procent nebo zda vláda nechá tuto otázku otevřenou pro případné korekce.
Ke značnému posunu došlo v otázce prolomení těžebních limitů. Zatímco koaliční smlouva nechávala otázku otevřenou: „Co se týká prolomení těžebních limitů v severních Čechách, je třeba vést další diskusi, a to jako součást definování naší energetické a surovinové politiky s definitivním řešením v horizontu příštích dvou let.“, v programovém prohlášení došlo k přesunu této problematiky z hospodářství do životního prostředí a píše se o ní toto: „Vláda zajistí ochranu severočeských obcí ohrožených možnou budoucí těžbou hnědého uhlí za územně ekologickými limity.“
V platnosti zůstal závazek, že vláda nepovolí v zemi těžbu a ni průzkum zlatých ložisek a břidlicového plynu.
Vláda se zavazuje nezavádět na vysokých školách školné ani zápisné. Zároveň se ale v koalici objevují hlasy, aby byl tento závazek, který obsahuje i koaliční smlouva, byl z prohlášení vypuštěn s tím, že o něm při koaličních vyjednáváních nebyla diskuse, ke které bude možné se během volebního období vrátit.
Proti koaliční smlouvě, která kultuře přisuzuje léta nedosaženou hranici 1 procenta státního rozpočtu, programové prohlášení doporučuje se k této hranici znovu pouze přiblížit.
Finální verzi programového prohlášení projedná vláda na svém středečním zasedání. Do konce příštího týdne ho představí tripartitě, pak text dostanou na stůl poslanci. Hlasování o důvěře by mělo proběhnout v úterý 18. února.
Robert Malecký
