Státní zastupitelství by mělo být v Ústavě České republiky zahrnuto v oddílu moci soudní. Nemělo by být součástí moci výkonné, neboť právě to je příliš velký zásah státní moci, je přesvědčen prof. Václav Pavlíček, který přednáší na katedře ústavního práva Právnické fakulty UK.
Uvedl to v reakci na žádost České justice o stanovisko ke změně vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, která mění některé věcné a místní příslušnosti státního zastupitelství tak, že je za určitých podmínek odebírá nižším stupňům státního zastupitelství a rozšiřuje pravomoci vrchních státních zastupitelství v Praze a v Olomouci.
Struktura státního zastupitelství by podle profesora Pavlíčka měla striktně kopírovat strukturu soudní. „A tady vidím jednu pro mě závažnou věc, a to je různé vytváření zvláštních orgánů státního zastupitelství. Soustava státního zastupitelství by měla důsledně odpovídat soustavě soudní,“ říká s tím, že je podivné, že se nad tím nikdo nepozastavuje, že tato záležitost je mimo pozornost i debatu.
Na dotaz, zda v případě, když soustava státního zastupitelství místě a věcně nekopíruje soudy, je narušováno ústavní právo každého na zákonného soudce, potvrzuje, že přesně toto je důvod jeho kritiky. Eventuální ústavní stížnost, podobnou, jakou ohlásila skupina poslanců ODS, považuje za schopnou uspět.
Do detailního rozboru vyhlášky, jak ji na návrh Nejvyššího státního zastupitelství na začátku ledna tohoto roku změnila ministryně spravedlnosti Marie Benešová, se nechce pouštět. Sleduje výroky jak exministryně Benešové, tak i ministryně Heleny Válkové a míní, že to už bohužel není odborná, ale politická debata, pokud ministryně Benešová, vycházela při změně vyhlášky z toho, co ve skutečnosti nebylo přijato. Ministryně Benešová veřejně pro Českou justici zdůvodnila změnu vyhlášky tím, že obsah vyhlášky měl být souběhem zákona o státním zastupitelství, který však nebyl přijat.
Pokud by však toto byla argumentace eventuální stížnosti k ústavnímu soudu, nemusí podle poznatků Česku justice uspět. Také ústavní soud už při svém rozhodování už nejméně jednou argumentoval institutem, který nebyl. Šlo o rozhodnutí o tzv. církevních restitucích, kde se v odůvodnění soud odkazoval ke smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem, která však v té době nebyla přijata.
„Státní zastupitelství by mělo být v Ústavě zahrnuto v moci soudní nebo v nové kapitole Ústavy s názvem nástroje ochrany právního státu. Patří tam spolu s ombudsmanem,“ nastoluje prof. Pavlíček svoji odbornou představu s tím, že by to bylo čisté řešení dlouhodobých problémů. „Státní zastupitelství nemá být součástí moci výkonné, to je příliš velký zásah státní moci. Čistým právním řešením je ústavní instituce.“ Podle něho takový návrh existoval už při tvorbě ústavy, avšak byl přehlasován těmi, kteří chtěli ve skutečnosti nějakou formu prokuratury.
Irena Válová
