Český Krumlov, 2006, obviněno 14 členů zastupitelstva za odhlasování částky 285 tisíc korun za právní zastoupení stíhaného zastupitele města. Liberec 2008, obviněn primátor a 23 libereckých zastupitelů za hlasování o prodeji pozemku. Jaroměř, říjen 2013, policie obvinila starostu a 10 členů zastupitelstva Jaroměře za prodej místní restaurace v kině. Trend stíhání zastupitelů za jejich hlasování je v Česku nepominutelný. Ačkoli existují právní názory, že k němu vůbec nemá docházet.
Nejnověji Ústí nad Labem, leden 2014, podáno trestní oznámení na 28 členů krajského zastupitelstva, kteří hlasovali pro zaplacení 24 milionů za projekt reklamy na území rekultivace po těžbě uhlí. Trestní oznámení bylo podáno pro údajné zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinností při správě cizího majetku. Zda budou zastupitelé trestně stíháni, zatím není jasné.
Už v roce 2010 si trendu trestně stíhat členy zastupitelstev za to, jak hlasují, všímá Pavel Nevrkla z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v diplomové práci na téma Osobní aspekty samosprávy, kde uvádí již zmíněný českokrumlovský případ: „Kapitola trestní stíhatelnost člena zastupitelstva zde byla otevřena v roce 2006, kdy českokrumlovské orgány činné v trestním řízení začaly stíhat 14 zastupitelů města Český Krumlov za to, že odsouhlasili pro některé členy zastupitelstva města úhradu výdajů spojených s obhajobou v trestní věci spojené s městem. V této kauze se stát dopustil několikero chyb. Především vůbec neměl trestní stíhání zahajovat. Nevylučuji, že zastupitelstvo může přijmout usnesení, které je protizákonné. Výše uvedené usnesení toto mohlo splňovat, ale v takovém případě je postup zcela jiný,“ píše s tím, že proti zastupitelstvu měly být použity jiné prostředky, například správního práva.
Podle Pavla Nevrkly člen zastupitelstva nemůže nikdy hlasováním naplnit ani jednu skutkových podstat trestního zákona. Žádný právní předpis nestanoví, jak má člen zastupitelstva hlasovat. Hlasováním nelze nikdy překročit pravomoc, protože hlasování je základním právem člena zastupitelstva, jakožto člena orgánu hlasovat na zasedání tohoto orgánu. Hlasování není výkon pravomoci, uvádí ve své rozsáhlé práci.
Stíhání rozvrací systém veřejné správy
Jak reagují na trend trestně stíhat zastupitele za hlasování, zda budou vydávat metodické pokyny pro zastupitele, jak hlasovat a zda tento trend ovlivňuje hlasování zastupitelstev v obcích a městech, jsme se zeptali některých starostů, členů předsednictva Svazu měst a obcí.
„Osobně považuji cílenou kriminalizaci rozhodování samosprávných orgánů za velice nešťastnou nejen proto, že diskredituje z drtivé většiny poctivé a veřejnosti obětavě sloužící jedince, ale že v důsledku také rozvrací samotný systém veřejné správy, neboť logicky vede k tomu, že nikdo nemá zájem se angažovat v rozhodování, které vzápětí může kdokoli a bez jakékoli odpovědnosti označit za trestný čin,“ varuje starosta Rychnova u Jablonce nad Nisou František Chlouba.
Orgány činné v trestním řízení se podle něho honu na zastupitele s nadšením věnují a novináři ho s ještě větším nadšením prezentují veřejnosti, aniž by měli povinnost jakkoli informovat o skutečném výsledku kauzy. „Je to skutečně tak, že ve většině kauz nejde o skutečné trestné jednání, ale o trend stíhat. Stejně tak by se mohlo stát trendem stíhat manžele za propití části výplaty. Kdo posoudí, kolik piv je ještě přiměřené a kolik už je trestuhodné mrhání s prostředky na obživu rodiny? Proto soudím, že debata nad současným stavem by měla být vedena otevřeněji a ne systémem otázek, které v podstatě konstatují, že jednání samosprávných orgánů je skutečně vždy trestuhodné a jde jen o to, nastavit mu nějaké meze,“ říká Chlouba.
Starosta obce Příšovice Antonín Lizner přizvukuje: „Přiznávám, že otázky, které kladete, jsou opravdu na stole. Co se týká naší obce, je nutno konstatovat, že existují platné právní předpisy týkající se postupu rozhodování zastupitelstva, a proto se každý člen zastupitelstva musí snažit postupovat dle nich a rovněž dle slibu člena zastupitelstva podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Je ale skutečností, že i u mne a předpokládám, že i u dalších členů nejen našeho zastupitelstva, vyvstává otázka, co je vlastně správně, kde je hranice samosprávného rozhodování a jak se správně rozhodovat, aby bylo učiněno zadost nejen právním předpisům a posunu v jeho výkladech, ale zároveň i potřebám a zájmům obcí při využívání majetku.“
Podle oslovených starostů ovšem neexistuje žádná možnost, jak stíhání předejít například stanovením metodických pravidel, jak se při hlasování chovat. A to nejen proto, že by taková pravidla znovu zasáhla do svobody projevu při výkonu mandátu. „De facto ani není jaká, protože se dlouhodobě snažíme, aby naše rozhodování bylo nejen v souladu se zákony, ale i jasné a předvídatelné. Přesto musím konstatovat, že někteří členové zastupitelstva jsou zneklidněni informacemi o trestním stíhání zastupitelů. A projevují obavu, zda nemohou být za nějaké hlasování také trestně stíhání. Považuji to za nebezpečný prvek, neboť zastupitel má jednat v souladu se slibem, který dal. A vykonávat svůj mandát svědomitě, podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí,“ říká Jiří Životský, starosta obce Sokolnice.
Že se starostové správně odkazují ke složenému slibu vykonávat funkci svědomitě, potvrzuje ve své práci Pavel Nevrkla: „Trestní stíhání za hlasování je výrazným zásahem do práva na samosprávu. Členové zastupitelstva města slíbili svou funkci vykonávat svědomitě, v čemž jim trestní stíhání brání.“
Tlak na zastupitele odrazuje od chuti kandidovat
Zastupitelstva, zejména v menších obcích, v Česku dlouhodobě trpí úbytkem lidí, kteří jsou ochotni se správě veřejných záležitostí věnovat. Tlak a nejistota z možných následků výkonu mandátu zastupitele situaci ještě zhoršuje. „Víte, mě to štve. Naprosto souhlasím s tím, že když někde zastupitelé schválí nějakou levárnu, tak jsou i trestně stíháni. S tím nemám sebemenší problém, takovýto postup je zcela v pořádku. Nejsem detailně informován o trestním stíhání zastupitelů, mám informace většinou z médií, ale v některých případech se mě to zdá skutečně přitažené za vlasy. Např. trestní stíhání v severních Čechách, kde před několika lety při průtrži mračen voda smetla silnice, chodníky, obce dostaly na opravu státní dotaci a teď jsou starostové trestně stíhání za zneužití, neboť dotace byla na odstranění následků povodní, ale u nich nebyly povodně, jednalo se o přívalový déšť. Je totiž rozdíl mezi povodní, potopou, zátopou, záplavou, přívalovým deštěm. Za chvíli bude o strach vypsat nějaké výběrové řízení nebo při hlasování zvednout ruku,“ dodává starosta Sokolnice.
Irena Válová
