Obhajoba probíhá před soudem, a nikoli na základě rozhodování veřejnosti, vysvětluje v rozhovoru pro Českou justici mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková, proč označilo zveřejnění protokolů ze spisu za správní delikt. Obhájce političky Tomáš Sokol se chystá rozhodnutí napadnout u soudu.
Úřad pro ochranu osobních údajů nedávno udělil pokutu bývalé ministryni obrany Vlastě Parkanové kvůli zveřejnění vyšetřovacích protokolů v kauze pořízení letadel CASA. Proč se úřad nevěnuje se stejnou intenzitou případům, kde dochází k porušování ochrany osobních údajů ze strany státních orgánů? Konkrétně v případě zveřejnění videa z domovní prohlídky u Jany Nagyové?
Kauzou poskytnutí videa z domovní prohlídky u paní Jany Nagyové se úřad zabývá – a je rozhodnut vyvolat jednání s prezídiem policie, což zatím neučinil vzhledem k očekávaní stabilnější situace v souvislosti se jmenováním policejního prezidenta. Věc rozhodně úřad neodložil ad acta.
Ten příklad jsem uvedl jako pověstný vrcholek ledovce. Existují i jiné případy, v nichž jste zasáhli?
Úřad pro ochranu osobních údajů se takovými případy zabývá. Nepochybně v poslední době největší pozornost médií vzbudila kauza zveřejnění údajů ze spisu dr. Ratha, kterou úřad trestal. Máte-li však na mysli nějaký konkrétní případ, kde se vám jeví, že úřad nekonal v souladu se svou povinností, prosím o konkrétní otázku, kterou zodpovíme.
Není rozhodnutí ve věci Vlasty Parkanové v rozporu s jejím právem na obhajobu?
Paní doktorka Parkanová má nepochybně právo na obhajobu, která ovšem probíhá před soudem, nikoli na základě rozhodování veřejnosti, jíž v rozporu s trestním řádem (§8a a násl.) poskytla osobní údaje, s nimiž nepochybně oprávněně přicházela do styku a jejichž správcem či zpracovatelem byla policie; povinnosti zachovat mlčenlivost, jak ukládá zákon o ochraně osobních údajů (viz ustanovení zákona o ochraně osobních údajů §15 – citováno níže), zveřejněním porušila, a to způsobem nevratným, neboť šlo o zveřejnění na internetu, kde informace jednou zveřejněná je veřejně dostupná navždy. Zákon o ochraně osobních údajů §15 ukládá mj.:, že „…osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací“.
A co svoboda projevu daná ústavou? Nekoliduje s tím vaše rozhodnutí? Existuje případně nějaká judikatura, která by tuto situaci řešila?
Svoboda projevu není daným rozhodnutím úřadu paní dr. Parkanové upřena; jenom ve specifickém případě, jímž je i její trestní řízení, je požadováno, aby byla respektována právní úprava České republiky. Ve věci judikatury pro informace z ÚOOÚ nemůže být relevantní – takovou nedisponujeme. Zásadní je, že obviněný musí postupovat v souladu s trestním řádem, s výše uvedeným ustanovením §8a a násl. Orgány činné v trestním řízení o tomto poskytují obviněnému poučení, které obviněný stvrzuje svým podpisem.
Přesto – není pokuta 16 tisíc korun příliš vysoká, když jde o bezprecedentní čin?
Pokuta je stanovena při dolní hranici výše, kterou určuje zákon o ochraně osobních údajů. Za přestupek porušení povinnosti mlčenlivosti je možné uložit pokutu do 100 000 Kč.
Pokud už proběhne nějaké veřejná část trestního řízení, například v hlavním líčení před soudem, je možné už potom s těmito informacemi nadále pracovat?
Ani rozsudek nedává nějaké ad hoc oprávnění s osobními údaji nakládat. Úřad v této souvislosti řešil s Ministerstvem spravedlnosti, že i některé soudy v ČR tuto zásadu nerespektovaly.
Dušan Šrámek
