Česká advokátní komora se kvůli odposlouchávání advokátů obrátí na novou ministryni spravedlnosti, k Nejvyššímu soudu, na nejvyššího státního zástupce a znovu také k Policejnímu prezidiu. Osloví i veřejnost.
Problém policejních odposlechů advokátů trvá dlouhodobě, informovala Česká justice. Loni na podzim přerostl meze tak, že se jím začalo zabývat představenstvo ČAK. Představenstvo se obrátilo na Policejní prezídium se žádostí o sdělení počtu odposlouchávaných advokátů. Přestože rozhovory advokáta s klientem podléhají zvláštnímu režimu, Policie ČR odpověděla, že počty odposlouchávaných advokátů nezná, protože odposlechy neeviduje podle povolání odposlouchávaného, ale pouze podle jeho státní příslušnosti.
„Policie ČR provozuje analyticko-statistický informační systém MU II, jehož účelem je poskytovat statistické údaje ukončených úkonech (odposlech a záznam telekomunikačního provozu, sledování osob a věcí) nezbytných pro zpracování analýzy těchto úkonů. Tento informační systém však z bezpečnostních důvodů neobsahuje žádné osobní údaje s výjimkou státní příslušnosti osob, kterých se tyto úkony týkaly,“ uvádí se v odpovědi Policie ČR, podepsané náměstkem policejního prezidenta JUDr. Václavem Kučerou, kterou má Česká justice k dispozici.
Podle komory by ovšem policie takovou evidenci vést měla. A to jak vzhledem ke zvláštnímu režimu odposlechů u advokátů, tak i kvůli takřka bezvýchodné situaci klientů, kteří nemají šanci dozvědět se, zda je jejich advokát, a tím pádem i oni odposlouchávání. Podle tajemníka České advokátní komory JUDr. Ladislav Kryma je rovněž třeba posílit i možnost stížnosti a kontroly. „Bylo by logické, kdyby policie tyto případy evidovala, aby mohla doložit, že se režimu podrobila a mohla tak vyvracet případná podezření či nařčení ze zneužívání odposlechů. Pravděpodobně je jednodušší vše zamlžit a doufat, že se na nic nepřijde, případně pokud ano, tak jen v minimu případů. Navíc, kde chybí náležitá kontrola, sebelepší odborník (advokát) ani laik (klient) příliš nezmůže,“ tvrdí tajemník komory.
Policie trvá na tom, že nařizování odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu se řídí striktně trestním řádem a bývá aplikován pouze u nejzávažnějších trestných činů, kde má své opodstatnění. V tomto smyslu také odpověděla na dotaz České justice. „Policie ČR v této souvislosti v žádném případě nerozlišuje profese těch, kteří mají být odposloucháváni. Odposlechy jsou aplikovány pouze v řádně odůvodněných případech na základě písemného příkazu k odposlechu, vydaného předsedou senátu anebo soudcem. Paragraf 88, odst. 1, trestního řádu mimo jiné také uvádí: Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít,“ uvedla mluvčí Policejního prezidia Eva Stulíková.
Jako východisko vidí tajemník České advokátní komory úpravu trestního řádu. „Základem je kvalitní legislativní úprava. Zhruba stokrát novelizovaný trestní řád z roku 1961 není normou, od níž by bylo možné očekávat zázraky. Duch minulého režimu z něho sebelepším pozlátkem nevyvane. Trestní řád musí obsahovat nejen povinnosti orgánů činných v trestním řízení, ale i náležité sankce za jejich nedodržení, a to samozřejmě jak v rovině řízení (neplatnost, neúčinnost, nepoužitelnost apod.), ale i v rovině sankcí proti konkrétním osobám, které povinnosti porušili, a to i z nedbalosti. Zákon samozřejmě nic nevyřeší, pokud není jeho dodržování kontrolováno, a to jednak v rámci celé soustavy orgánů Policie – státní zastupitelství – soudy, tak i v rámci stupňů u jednotlivých orgánů,“ uvedl Ladislav Krym..
ČAK se rozhodla iniciovat vznik nové procesní normy, hodlá se kvůli tomu obrátit na ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou, Dále bude ČAK hledat podporu i u Nejvyššího soudu, nejvyššího státního zástupce, znovu se chystá jednat i s Policejním prezidiem.
Alarmující je podle České advokátní komory fakt, že Policie ČR již delší dobu disponuje v různých trestních kauzách informacemi, které nemohla získat jinak, než z odposlechu hovorů mezi advokátem a jeho klientem. Tyto signály přicházejí zejména od advokátů, zabývajících se trestními obhajobami, uvedl pro Českou justici již dříve tajemník ČAK Ladislav Krym, přičemž takovou činnost označil za zcela nepřípustnou.
Irena Válová
Dokument: Odpověď Policie ČR na stížnost komory
