Zákon o DNA, který by po vzoru Slovenska a dalších evropských zemí stanovil mantinely identifikační genetiky a správu DNA databází, se má brzy vrátit do legislativního plánu. Poté, co vláda Jiřího Rusnoka ministerstvu vnitra, které bylo hlavním garantem vzniku zákona, v tichosti zrušila úkol na něm pracovat, se dostává mezi priority nového vedení ministerstva.

Po zákonné úpravě už od roku 2007 volají experti z oboru, ať už jde o využití DNA pro účely forenzní, nebo takzvaně paternitní, tedy provoz komerčních laboratoří vydávajících certifikáty o otcovství či mateřství. Připravit zákon zadala ministerstvům vnitra a zdravotnictví vláda Petra Nečase na konci roku 2012. Po roce přišla stopka.

„Úkol byl zrušen. To ale neznamená, že se úpravou DNA pro forenzní účely dále nezabýváme, dál pracujeme na tezích zákona,“ řekl k tomu České justici mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Paragrafované znění zákona mělo mít vnitro hotové do října loňského roku. Po zastavení legislativních prací formuluje pouhé teze, které přitom dávno existují a vnitro je má k dispozici. Připravili je společně Úřad pro ochranu osobních údajů, právnické sdružení Iuridicum Remedium a soudní znalec v oboru genetika a kriminalistika Daniel Vaněk. „Zákon by měl mimo jiné stanovit pro laboratoře povinnou akreditaci dle ISO 17025, absolvování nezávislých mezinárodních porovnávacích zkoušek, nepodkročitelné požadavky na vzdělání a praxi u osob pracujících v laboratoři, povinné uchovávání zpracovávaných vzorků a primární data analýz pro účely případné opakované analýzy nezávislým znalcem nebo institucí a výkon státního dozoru nad touto oblastí,“ přibližuje teze Vaněk.

Mohlo by vás zajímat

Stačí bílý plášť a základní vzdělání

V paternitní oblasti panuje legislativní vakuum, které nahrává podezřelým laboratořím či přímo podvodníkům. Provozování paternitní laboratoře se může bez problémů ujmout i člověk se základním vzděláním, protože mu stačí jen živnostenský list na volnou živnost. „Vzpomínám si na matku, jíž laboratoř sdělila, že ona matkou právě narozeného dítěte není, ale její partner ano. Zpracovatel samozřejmě jakoukoli chybu popřel, ale přetestování vzorku matky a dítěte jednoznačně ukázalo, že museli zaměnit vzorky,“ varuje Vaněk. Jsou ovšem známy i případy, kdy neprofesionální postup laboratoří vedl k rozpadu rodin.

Policii právní vakuum vyhovuje

Jeden z důvodů, proč ministerstvo s přípravou zákona dosud příliš nespěchalo, je ale třeba hledat u Policie ČR. Té, ač za to byla opakovaně kárána Úřadem pro ochranu osobních údajů, dosavadní praxe vyhovuje. Pohybuje se v právním vakuu a svou činnost při správě Národní DNA databáze opírá na zákonné úrovni jen o zákon o policii. „Ačkoli nejde o obecně závazné právní normy, jsou pro danou problematiku rovněž relevantní interní akty řízení Policie ČR, které blíže upravují pravidla pro expertizní činnost v rámci Policie ČR a zároveň vymezují pravidla pro vedení databáze DNA,“ píše v jediné dostupné analýze ze strany policie kriminalistický expert Jiří Kožina.

Jinými slovy: policie vychází z pokynu policejního prezidenta, který je mimochodem z podstaty tajný, a u této praxe by ráda setrvala. Je to mimochodem v rozporu s doporučením Rady Evropy, které uvádí, že „vytvoření a provozování jakéhokoli registru DNA pro účely vyšetřování a stíhání trestných činů by mělo být právně upraveno“, i z Evropské úmluvy na ochranu lidských práv, podle které státní orgány nemohou do práva na respektování soukromého života zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem nezbytné v demokratické společnosti v zájmu veřejné bezpečnosti a předcházení zločinnosti.

Zákon znovu do plánu ministerstva

O tom, jak absurdní je občas dění kolem databáze DNA bez řádné zákonné normy, svědčí aktuální případ Jiřího Pivody, o jehož vyústění před několika dny informovala Česká televize. Pivoda byl před lety odsouzen za krácení daně, trest si odpykal. Ve vězení mu byl jako zločinci odebrán vzorek DNA, který dál uchovává Kriminalistický ústav Praha. ÚOOÚ, na který se Pivoda obrátil, nařídil vzorek zničit a vyměřil ústavu pokutu 35 tisíc korun. V polovině ledna ji ale Městský soud v Praze zrušil s tím, že v případech hospodářské zvlášť závažné trestné činnosti je policie oprávněna tento vzorek odebrat.

Za zmínku v této souvislosti stojí vyjádření experta Kriminalistického ústavu Praha Vlastimila Stenzla. „Pachatel, který začne tím drobným trestným činem, postupně může přecházet až k těm nejzávažnějším trestným činům,“ citovala Stenzla televize.

S podobnými nejasnostmi má být konec, pokud projde záměr bezpečnostního experta ČSSD Radima Turka. Ten míří do vedoucí funkce na ministerstvu vnitra a České justici řekl: „Práce na přípravě zákona je třeba urychleně obnovit. Tím spíš, že zde v odborné veřejnosti dávno existuje poměrně jasná představa, jak by měla norma vypadat.“

Robert Malecký