Nedávno provedené výzkumy veřejného mínění provedené protikorupční organizací Transparency International (TI) ukázaly, že obyvatelé Spojených států si navzájem důvěřují nejméně v historii. Mají totiž pocit, že jejich země je prolezlá korupcí a vláda nekoná v zájmu jejích obyvatel.
Lidé ve Spojených státech svou situaci vidí dokonce hůře, než například Italové. The Economist ovšem tvrdí, že situace v USA není vůbec tak vážná, jak se obyvatelům zdá. Výsledky průzkumů by však Američané měli podle týdeníku brát jako varování.
Nepopulární Obamacare
Většina Američanů již prezidenta Baracka Obamu nepovažuje za tak upřímného jako tomu bylo dříve. Polovina z nich věří, že občanům záměrně lhal za účelem schválení reformy zdravotnictví, známé také jako Obamacare. Méně než jeden z pěti Američanů věří, že vláda ve Washingtonu koná v zájmu lidu.
Důvěra v Kongres se dostala na nejnižší úroveň v historii. Ve Spojených státech, stejně jako v Itálii či Řecku, věří svému národnímu parlamentu pouze jeden z deseti občanů. The Economist předkládá výsledky průzkumu Transparency International o stavu korupce ve sto sedmi zemích světa, z nichž vyplývá, že Američané svou zemi často považují za více zkorumpovanou než například Italové.
Důvěra Američanů jeden v druhého je na nejnižší úrovni v historii
Negativní změny v oblasti důvěry občané USA nepozorují pouze ve vedení státu, ale stále více je pociťují i v běžném životě. Agentura General Social Survey (GSS), která provádí průzkumy veřejného mínění již od roku 1972, uvedla, že ještě před čtyřiceti lety si navzájem důvěřoval každý druhý Američan. Dnes dvě třetiny z nich tvrdí, že se ostatním věřit nedá.
Americká tisková agentura Associated Press doplnila průzkum GSS o otázku, zda obyvatelé USA důvěřují osobám, se kterými se náhodně seznámí nebo prodavačům, kterým při placení svěřují své kreditní karty. Odpověď většiny z nich byla negativní, uvádí The Economist.
Je situace skutečně tak vážná?
I přesto, že jsou média plná článků o krizi důvěry v americké společnosti, The Economist píše, že situace tak vážná není a jedná se o ukvapené závěry. Amerika na tom prý v žádném případě není tak špatně jako některé evropské či asijské státy. Ve společnostech, kde je tradičně nízká míra důvěry, podezření ve společnosti ovlivňuje běžný život občanů a brzdí ekonomiku. Například v Číně je nedůvěra ve společnosti všudypřítomná, ani bohatí obyvatelé měst nedůvěřují podnikatelům, vládě a svým chudým spoluobčanům.
The Economist popisuje osobní zkušenosti svých korespondentů, kteří byli v Číně varováni, aby se v případě, že se stanou svědky nehody, v žádném případě nesnažili pasovat do role samaritánů. Často se prý stává, že bohatí lidé, kteří nabídnou svou pomoc, jsou nakonec obviněni z toho, že to byli právě oni, kdo obětem způsobili zranění a je po nich vyžadována kompenzace.
Problematický rok 2013
Britský týdeník dále píše, že Amerika skutečně čelí závažným problémům. Kongres má za sebou velmi neproduktivní rok, jehož nejviditelnějším důkazem byl tzv. „shutdown“, během něhož federální vláda operovala s pouze omezeným počtem finančních prostředků.
Aby ale týdeník opět poukázal na to, že situace ve Spojených státech amerických opravdu není tak vážná, dává tyto americké „průšvihy“ do kontrastu s obviněním bývalého premiéra Itálie Silvia Berlusconiho z daňových úniků, ze sexuálního styku s nezletilou a ze zneužití pravomocí.
Nálada neodpovídá skutečnosti
V zemích, kde je tradičně nízká míra důvěry ve společnosti, jsou daňové podvody běžnou praxí. Když občané vidí, že „ti nahoře“ pravidla nedodržují, dochází k názoru, že by byli hloupí, kdyby je dodržovali oni. V Americe nejsou případy daňových úniků nijak časté. The Economist uvádí, že podle odhadů výše tzv. „daňové mezery“ (tax gap) nebyl zaznamenán nijak razantní pokles v objemu daní, které byly zaplaceny dobrovolně a včas.
Týdeník také upozorňuje na fakt, že Američanům rovněž nehrozí nebezpečí toho, že by byli vystaveni podvodům v běžném životě. Federální obchodní komise (Federal Trade Commission) dokonce zaznamenala pokles v celkovém výskytu podvodů. Podvody s platebními kartami jsou sice na vzestupu, ale pouze v poměru s celkovým užíváním platebních karet, upozorňuje The Economist.
Velké rozdíly v americké společnosti
Jak dále uvádí The Economist, i přesto, že Američané v průzkumech veřejného mínění dosahují ve vzájemné důvěře míry Itálie, výsledky neodpovídají realitě. Týdeník přichází s názorem, že se jedná pouze o dopady faktu, že teprve nyní si američtí občané začínají skutečně uvědomovat, že mezi nimi jsou obrovské rozdíly. Velké poklesy v důvěře skutečně existují. The Economist cituje ředitele agentury General Social Survey Toma Smithe, podle něhož je tento pokles komplexním problémem.
Smith upozorňuje, že je nutné brát v úvahu například i to, že od roku 1972 společnost prodělala velké množství změn, stala se více neosobní a ekonomicky nerovnoměrnou. Robert Putnam z Harvardské univerzity britskému týdeníku popsal, že důvěra Američanů jeden v druhého se postupně snižuje již od konce druhé světové války, kdy byl ve společnosti smysl pro budování a udržování komunity na vrcholu.
Míra důvěry klesá a stoupá se zlomovými událostmi
Důvěra v instituce v průběhu let klesá či stoupá společně s událostmi, které společnost zatěžují. Týdeník jako příklady uvádí aféru Watergate či finanční krizi. Přeci jen je ale možné v americké společnosti vypozorovat nějaký nový trend. „Protivládní cynismus pomáhá mazat generační rozdíly ve společnosti“, píše The Economist.
Opozice využívá nepopularity Obamacare
V souvislosti se zmíněnou reformou zdravotnictví Baracka Obamy týdeník The Economist upozorňuje, že zásadním problémem je to, že občané chápou Obamacare jako formu poskytování sociální pomoci chudým a nikoliv jako snahu o lepší distribuci zdravotní péče. To ukazuje velkou změnu, ke které za posledních patnáct let v americké společnosti došlo. Konzervativci v USA jsou proto stále méně ochotni podporovat záchranné plány současné americké vlády pod vedením Demokratů.
The Economist to nazývá opravdovou krizí důvěry. Velmi silně proti sobě se vymezující politické bloky jsou přesvědčeny, že jejich oponenti mají ty nejhorší úmysly.
Týdeník proto dochází k závěru, že průzkumy veřejného mínění, které USA vykreslují jako kolébku korupce nemohou být brány doslova, ale jen jako určité varování. Spojené státy nejsou společností s nízkou mírou důvěry. Do budoucna by se jí však stát mohly.
