„Přidělte k projektům lidi z kraje, aby ohlídali, aby vše prošlo“. Věta někdejšího ředitele, která ilustruje, jak fungoval systém rozdělování dotací v Regionálním operačním programu Severozápad. Manipulace, podvody, tlačení projektů spřízněných firem a měst. Dvacetistránková obžaloba zatím největší dotační kauzy v Ústeckém kraji dokládá, že si ČSSD a ODS dělaly se stamiliony z evropských fondů, co chtěly.

I když Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, který ústecké kauzy šetřil, i státní zastupitelství staví manipulace s dotacemi na úroveň kriminálního činu, při pohledu na vazby úředníků, hodnotitelů a příjemců dotací na obě partaje, zavání celá věc spíš zločinným spolčením. Na západ od Česka by se mluvilo rovnou o mafii.

Čísla na úvod: 1,4 miliardy korun je celková cena projektů, které skupina osmi obžalovaných měla ovlivnit. 922 milionů korun pak částka, kterou ROP Severozápad nakonec na tyto projekty schválil.

Nejspíš už v prvním čtvrtletí stane před soudem 8 lidí, které obžaloba z machinací viní. Pavel Kouda (ČSSD), někdejší náměstek hejtmanky Jany Vaňhové (oba ČSSD), bývalí ředitelé úřadu ROP Severozápad Petr Vráblík, Petr Kušnierz a Pavel Markvart, úřednice ROP Severozápad Irena Kotlanová a Klára Odvárkou, právník úřadu Jan Martinovský a jeden z žadatelů o dotaci, podnikatel Omar Koleilat.

Mohlo by vás zajímat

Jak systém fungoval

Schvalovací proces byl až do roku 2011 třístupňový. Jako první dostali žádost o dotaci úřednící ROP Severozápad. Ti kontrolovali, jestli je vše správně po administrativní stránce. Pokud bylo, poslali projekt do druhé fáze hodnocení. V tom rozhodovali nezávislí externí odborníci. O jejich nezávislosti lze ale při pohledu do obžaloby pochybovat. Externí hodnotitelé projekt obodovali a na základě jejich hodnocení se projekt buď dostal, nebo nedostal do třetí fáze. Ve třetím kole rozhodovalo většinou šest hodnotitelů. Jenže často šlo o lidi spjaté se špičkami ODS a ČSSD, a dokonce o politiky. Jen namátkou: o projektech rozhodoval třeba bývalý primátor Mostu Vladimír Bártl, někdejší náměstek hejtmana Jiřího Šulce a zastupující ředitel Krajské zdravotní Petr Fiala (ODS), bývalý šéf ŘSD Ústeckého kraje Renné Komínek nebo náměstek karlovarského hejtmana a současný šéf Výboru ROP Severozápad Petr Navrátil (ČSSD). I ve třetí fázi hodnocení se bodovalo a rozhodovalo o tom, kdo dotaci dostane, a kdo ne.
Poslední slovo měl vždy výbor ROP Severozápad složený striktně z politiků Ústeckého a Karlovarského kraje. Výbor se nikdy na nic neptal, schválil všechny projekty, které prošly u hodnotitelů.

Obžaloba odkryla to, že své lidi dosazovali politici i mezi „experty“ druhé fáze. Tito lidé přitom prošli výběrovým řízením. Tak tvrdí úřad ROP Severozápad. Uspěl v něm třeba Petr Filípek, jednatel mostecké firmy ALONG. Do roku 2002 se společnost jmenovala COMING a jednatelem a spoluvlastníkem byl nejen Filípkův otec Jiří, ale do roku 1996 i Jiří Šulc. Primátor Mostu, hejtman Ústeckého kraje, poslanec a šéf výboru ROP Severozápad si na ROP později přivedl jako ředitele svého poslaneckého asistenta Petra Kušnierze. Na úřadě ale dlouho nepobyl. Po roce a čtvrt si pro něj přišel protimafiánský útvar. Za braní úplatků ho soud potrestal pětiletým vězením.

Protimafiánský útvar odkryl, že místo losování hodnotitelů si je bývalí ředitelé v některých případech sami určovali a úřednice pak falšovaly zápisy o losování. Třeba Petra Filípka. Jeho jméno figuruje hned u dvou zmanipulovaných hodnocení.

Kauza Větruše

O investorovi pro stavbu hotelu u jedné z dominant Ústí nad Labem (kterou předtím za desítky milionů opravila radnice), se v krajské metropoli mluvilo roky. Padala i jména možných investorů, nikdo se ale k dostavbě neměl. Až v roce 2010 se objevila možnost financování z ROP Severozápad. Projekt s žádostí o dotaci zpracovala firma Ekofin PC, která se stavbami a hostinskou činností neměla nic společného. Zabývala se účetnictvím. Z dokumentů v obchodním rejstříku vyplývá, že byla bez zaměstnanců a její zisk se pohyboval spíš v červených číslech.

Společnost založil v roce 1993 Josef Mandík. V roce, kdy firma podala žádost, ji převzal jeho syn, Vít Mandík (ČSSD). Když po komunálních volbách 2010 hledala ČSSD kandidáta na primátora, padla volba šéfa ústecké ČSSD Arna Fišery na do té doby neznámého člena partaje. V říjnu 2010 Vít Mandík opustil funkce v orgánech společnosti a stal se primátorem. O měsíc později výbor ROP Severozápad schvaluje dotaci 80 milionů na stavbu hotelu Větruše.

Hodnocení projektu provázejí nesrovnalosti a machinace. Hlavní roli hrál podle obžaloby tehdejší ředitel Petr Kušnierz. Někdy na konci léta 2010 si povolal Irenu Kotlanovou a dal jí seznam projektů, které musí projít. Ve všech případech šlo o stavby nebo rekonstrukce hotelů, včetně stavby hotelu na Větruši. Místo losování k nim rovnou určil i hodnotitele pro 2. fázi. O dotaci pro firmu budoucího ústeckého primátora rozhodoval právě Petr Filípek. To vše doplnil hrozbou výpovědi, pokud ho úřednice neposlechnou. Poslechly. A následně zmanipulovaly zápisy o losování hodnotitelů, které se nikdy neodehrálo. Jenže to není zdaleka všechno. Audit společnosti Deloitte ukázal na nesrovnalosti i ve třetí fázi hodnocení. Tam dostal hotel na Větruši nejvyšší možné ohodnocení. Hodnotitelé ocenili inovativnost projektu deseti body z deseti možných. Pro koho byla Větruše tak skvělým projektem? Třeba pro šéfa chomutovského ŘSD Renné Komínka, pozdějšího šéfa krajské ODS Petra Fialu, současného šéfa výboru ROP Severozápad Petra Navrátila nebo náměstka karlovarského hejtmana a nového poslance Jaroslava Borku. Audit Deloitte ukázal, že projekt měl dostat bodů mnohem méně.

V roce 2012 Ekofin PC hotel slavnostně otevřel. Ještě předtím stihl magistrát vypovědět smlouvu bezproblémovému nájemci restaurace v sousedním zámečku Janu Vrbovi a přiklepnout ho právě firmě Ekofin PC. A zřejmě jako dárek postavilo město k Větruši lanovku, pochopitelně z většiny placenou z evropských peněz.

Projekt propagace výsypek

Příběh Pavla Koudy popisuje obžaloba následovně: na jaře 2011 dorazil za další obviněnou, úřednicí Irenou Kotlanovou, domů a předložil jí pět archů se seznamem projektů, které mají projít. Byla to třeba modernizace lyžařského areálu Klínovec, dopravní systém Dopravního podniku Mostu a Litvínova (Kouda je z Mostu), ale především projekt na propagaci rekultivovaných území. Ten měl stát 43 milionů, spoluúčast kraje počítala jen se 6 miliony. Na úřednici přitom tlačil a zastrašoval ji. „Své pokyny doplnil pohrůžkou propuštění přesněji neurčených zaměstnanců Úřadu regionální rady ze zaměstnání, čímž závažným způsobem ohrozil objektivnost a nezávislost hodnocení daných projektů a způsobilost proplacení dotačních prostředků,“ píše v obžalobě státní zástupce Vladimír Jan.

Jenže ani přes výhrůžky Koudovy výsypky nedosáhly na potřebný počet bodů a hodnocením neprošly. Kouda proto v září znovu Kotlanovou zastrašoval a vyhrožoval jí vyhazovem, pokud nezmění bodové hodnocení projektu. A Kotlanová to, zřejmě ze strachu, udělala. „Dne 8.9.2011 provedla společně s Klárou Odvárkovou přehodnocení tohoto projektu, kterým změnily původní bodové hodnocení projektových manažerů oddělení administrace projektů, zakončené hodnocení „projekt hodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice“, a to tak, že navýšily v rámci přehodnocení počet přidělených bodů,“ stojí v obžalobě. Projekt tak prošel dál a výbor ROP Severozápad ho nakonec schválil.

Ústecký kraj vyhlásil obratem zakázku, kterou přidělil firmě Rema média. Společnost přitom vznikla až v době, kdy krajští úředníci tendr vypsali. V době přidělení zakázky byl jejím jednatelem Nikola Levojevič, Koudův známý z fotbalového klubu Baník Souš na Mostecku. Ostatně za Koudovy vlády se měl tento klub nadstandardně. Finanční injekci dostal o pár let dřív i z Fondu hejtmanky, za který zodpovídal sám Kouda.

Zakázka se rozeběhla 1. ledna 2012, skoro obratem ji začala prověřovat ministerstva. O pár měsíců později sepsalo ministerstvo pro místní rozvoj zprávu, ve které projekt označuje za podezřelý a zavánějící tím, že „peníze jsou určené na financování kampaně ČSSD“. ROP Severozápad po tlaku ministerstva od projektu ustoupil a dotaci zamítl.

V červnu 2012 pak 28 krajských zastupitelů z řad ČSSD, ODS a KSČM rozhodlo, že hotovou část projektu proplatí z krajských peněz. Pokračování jim doporučila i právní kancelář Marie Benešové, která pro kraj pracuje. V té době už přitom bylo jak z médií, tak z ministerských kontrol jasné, že způsob protlačení projektu i jeho náplň jsou mimořádně podivné.

A kdo hlasoval pro uvolnění 24 milionů z krajské kasy? Samozřejmě Pavel Kouda, Jana Vaňhová, Arno Fišera nebo současný hejtman Oldřich Bubeníček. Téměř obratem zaplavily Ústecký kraj desítky billboardů, na kterých zvou Kouda, Fišera a Vaňhová na návštěvu kraje. A konec je všeobecně známý – v červenci Šlachtův útvar obvinil úředníky ROP severozápad, o dva měsíce později si kriminalisté přišli i pro Koudu.

Běžná praxe

Obžaloba ukazuje, že manipulace s projekty a hodnocením byla v ROP Severozápad naprosto běžnou praxí. Manipulovalo se s projekty měst, obcí, dopravních podniků, ale i soukromých investorů. V seznamu obžaloby jsou jich víc než dvě desítky. Za další už byl bývalý šéf úřadu Petr Kušnierz odsouzen na pět let vězení (původně ho ústecký krajský soud potrestal trestem 7,5 roku, snížil ho až Vrchní soud v Praze). Nechával si platit provize za to, že zprostředkuje přidělení dotací.

Manipulace s dotacemi v ROP Severozápad sahá do nejvyšších pater krajské ČSSD i ODS. Manipulovalo se s projekty firem vázaných na obě partaje. Manipuloval i tehdy statutární zástupce hejtmanky Jany Vaňhové Pavel Kouda. Byla to i Vaňhová, která projekty v posledním kole schvalovala. Ve výboru ROP Severozápad seděl i šéf ústecké ČSSD Arno Fišera. Teď se politici tváří, že se nic nestalo. Že oni o manipulacích a tlačení vybraných projektů nevěděli. Že šlo o selhání jednotlivce nebo systému kontroly. Při pohledu na celý ROP Severozápad – na úřad, projekty, dosazování hodnotitelů je to ale těžko uvěřitelné.

Stejně tak Ústecký kraj. Jako jediný se nepřihlásil jako poškozený, přestože projekt propagace výsypek nakonec zaplatil ze svého. Projekt sice osekal, ale i tak to stálo z krajských peněz 18 milionů korun. Ty vymáhat nechce a nespíš ani nebude.

Možná měl Šlachtův útvar řešit ROP Severozápad už dřív. Ostatně média informovala o podivných projektech už v letech 2008 a 2009. Protimafiánský útvar začal vyšetřovat o víc než rok později. A kromě Koudy se nejvyšších pater krajské politiky nedotkl. Ministerstva financí a pro místní rozvoj budou na jedné straně požadovat víc než 300 milionů korun. Přesto nakonec na zjevně manipulované projekty peníze uvolnila. Třeba i na Větruši spojenou se jménem ústeckého primátora Mandíka.

-red-