Státní plavební správa bude zapisovat lodě při změně jejich vlastníka do rejstříku plavidel jako nemovitosti. Změna přístupu se týká mimo jiné i tisíců majitelů sportovních a rekreačních plavidel na českých přehradách a řekách. Plavební správa změnu odvozuje od ustanovení nového občanského zákoníku a od „nového pojetí veřejného seznamu“. Podle takového výkladu by se ovšem jako nemovitost měla registrovat třeba jízdní kola.
Podle nových pravidel zápisu do rejstříku musí navrhovatel zápisu předložit písemně uzavřenou smlouvu s úředně ověřenými podpisy převodce i nabyvatele. V případě, že je jednou ze stran smlouvy právnická osoba, předkládá výpis z obchodního rejstříku, ne starší než 3 měsíce.
Jako druhou možnost, jak zapsat loď do rejstříku, nabízí Státní plavební správa (SPS) „přítomnost obou stran“. To znamená, že se převodce i nabyvatel osobně dostaví na úřad a oba na místě potvrdí svými podpisy Prohlášení o uzavření smlouvy o převodu vlastnictví k plavidlu.
„Laicky je možno přístup k evidenci vlastnických vztahů k plavidlům před účinností NOZ přirovnat k evidenci motorových vozidel, zatímco nadále zákon vyžaduje přístup srovnatelný s registrem nemovitostí,“ vysvětluje se ve sdělení SPS podepsaném ředitelem ing. Jaromírem Kalouskem.
„V souvislosti s účinností nového Občanského zákoníku dochází ke změně charakteru zápisu do plavebního rejstříku ČR. Tato změna souvisí zejména s novým pojetím veřejného seznamu, kterým je i plavební rejstřík ČR. Zápis do plavebního rejstříku má nově charakter konstitutivní, což znamená, že účinky převodu vlastnictví k plavidlu nastávají až zápisem do plavebního rejstříku – veřejného seznamu,“ uvádí se dále ve sdělení SPS. „Konkrétní důsledky této změny popisuje § 1102 NOZ: „Převede-li se vlastnické právo k movité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak,“ cituje SPS ustanovení NOZ. Podle plavebního úřadu je cílem nových pravidel registrace větší právní jistota.
Na nový zákoník se hodí každá „pitomost“
Takový výklad nového občanského zákoníku ale doslova pobouřil některé právníky: „Státní plavební správa svým opatřením porušuje zákon, a ještě to nesmyslně svádí na NOZ. Žádným smysluplným výkladem nelze dovodit, že náležitostí zápisu jsou – úředně ověřenými podpisy opatřená převodní smlouva nebo osobní přítomnost obou stran,“ uvedl v reakci na žádost o stanovisko právník Vít Zvánovec, který přednáší občanské právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. „SPS nemůže porušovat Ústavu,“ dodává.
K porušení Ústavy podle právníka dochází v okamžiku, kdy se pro převod vlastnického práva k lodi vyžaduje splnění podmínek, které ve skutečnosti žádný zákon neukládá. NOZ nestanoví byrokratické nesmysly a v tomto případě jde o právní ignorantství, říká. Například pro zápis do jiného veřejného seznamu, do rejstříku patentů není vyžadován úředně ověřený podpis.
„SPS se prostě jistí sovětským způsobem. A ještě to svádí na NOZ, což je naprostá drzost,“ vysvětluje Vít Zvánovec. „NOZ je v pořádku. Zdá se, že do budoucna bude sloužit jako výmluva pro každou pitomost. Podoba plavebního rejstříku se nijak nemění a není sebemenší důvod měnit požadavky na žádost,“ uvažuje.
Také spoluautor NOZ a někdejší vysoký úředník ministerstva spravedlnosti JUDr. František Korbel k této záležitosti poskytl České justici stanovisko, ve kterém uvádí, že, „jednotlivé resorty by si měly samy rozmyslet, zda chtějí, aby jejich veřejné seznamy měly účinky dle § 980-986 NOZ a své rozhodnutí jasně vyjádřily v novelách svých zákonů, přičemž ovšem přechodné ustanovení dopadá pouze na Katastr nemovitostí, nikoli na všechny veřejné seznamy. Tím ale hůře, že si to jednotlivé resorty nevyjasnily včas, měly na to dva roky,“ dodává JUDr. Korbel.
Další právníci se pak ptají, zda pro posílení právní jistoty vlastnictví by nebylo dobré zavést například veřejný registr hodinek nebo obrazů, které jsou mnohdy dražší než sportovní loď. Někteří advokáti už ovšem v souvislosti s NOZ bojují s dalšími registry, například včelaři zapsaní ve veřejném rejstříku spolků měnili stanovy.
Jak na NOZ hodlá reagovat veřejný rejstřík Centrální registr jízdních kol, jsme se zeptali na příslušném oddělení Městské policie v Praze: „Tak to slyším poprvé,“ sdělila nám úřednice s tím, že pro změnu vlastníka jízdního kola stále stačí předložit kupní nebo jinou smlouvu bez úředního ověření.
Byrokracie vítězí
Právně sice správnou, ale současně byrokraticky náročnější, „sovětskou“ cestou, se vydává centrální registr vozidel. Zapsání změny vlastníka vozidla podobně jako nemovitosti bude uzákoněno, a to přesto, že registr vozidel není veřejným seznamem, jak nám sdělil na dotaz mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy Jakub Stadler:
„Registr vozidel není veřejným registrem. Pro informaci uvádíme, že novela zákona č. 56/2001 Sb., která bude účinná od 1.1.2015, mění pravidla pro provádění změn vlastníků a provozovatelů obdobně, kdy bude třeba dokladovat souhlas se zapisovanou změnou. Ale to je ještě předčasné rozebírat,“ dodává.
Novela zákona 56/2001 schválená poslanci v létě 2013, která nabude účinnosti od 1.1.2015, obsahuje v souvislosti se změnou vlastníka vozidla následující věty: „Žádost (o zápis změny) musí být opatřena úředně ověřenými podpisy nebo uznávanými elektronickými podpisy žadatelů, to neplatí, pokud obecní úřad při podávání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci. Plná moc musí být opatřena úředně ověřeným podpisem.“
Irena Válová
