Zklamání z vyjednávání a slabé pozice ČR zaznívalo při oznámení nového složení Evropské komise. Představení funkce pro českého nominanta Jozefa Síkelu (za STAN) doprovází debata o tom, nakolik vlivná pozice komisaře pro mezinárodní partnerství je. Podle expertů platí, že ačkoliv měla vláda větší oči, i s nabízeným portfoliem toho lze mnoho dosáhnout. Současný ministr průmyslu a obchodu by mohl Evropské unii pomoci být protiváhou k ruskému a čínskému vlivu v rozvíjejících ekonomikách, zasadit by se mohl i o větší surovinovou bezpečnost.
Křeslo eurokomisaře pro mezinárodní partnerství přebírá Síkela od Jutty Urpilainen z Finska. Ta v dosluhující Komisi patřila mezi méně výrazná jména. Vláda si věřila na více zvučný post.
„Nejde zcela upřímně o tu nejtěžší váhovou kategorii, o které česká vláda snila a měla k ní blízko,“ míní Viktor Daněk, zástupce ředitele organizace Europeum. „Z hlediska české evropské politiky se jedná určitě o zklamání – vláda si věřila na vlivné a pro občany lehčeji komunikovatelné portfolio typu energetiky, dostala pro svého nominanta něco, co je těžké, ale složitě vysvětlitelné a vlastně nevděčné,“ souhlasí Petr Kaniok z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, politolog specializující se na evropské otázky.
Přesto podle obou expertů nepatří portfolio mezi ta nejslabší a lze toho s ním mnoho dosáhnout. „Zisk mezinárodního partnerství považuji za slibnou agendu, ze které Česko může a bude těžit,“ říká Daněk s tím, že jde o oblast, ve které si lze vybudovat vliv a váhu. Dosud podle něj nemělo mezinárodní partnerství pověst vlivného portfolia. Realita totiž podle něj často zůstávala za ambicemi. To by se ale mohlo s novým eurokomisařem změnit.
A zatímco podle Daňka Síkela tyto předpoklady má, podle Kanioka jde o oblast, které se současný ministr nevěnuje. A tak těžko bude platit za silného hráče.
Velký rozpočet, velké „ministerstvo“
Portfolio má dvě klíčové výhody: velký rozpočet a největší generální ředitelství, obdobu národního ministerstva, v celé Evropské komisi.
Jeho cílem je usilovat o tom, aby Evropa byla velkým geopolitickým hráčem. Má na starost dohled nad mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou Evropské unie, která tvoří páteř vnější politiky EU. Pomocí té se snaží Unie přispívat k šíření evropských hodnot ve světě, bojovat proti chudobě a hladu, propagovat spravedlivé vzdělávání, genderovou rovnost nebo také klíčové téma přijímání opatření na boj s klimatickou změnou.
Kromě toho dostane Síkela pod palec investiční iniciativu Global Gateway. Právě tu explicitně zmínila von der Leyenová na tiskové konferenci, když portfolio představovala.
„Povede důležitou práci na našem velkém investičním programu Global Gateway pro infrastrukturu v zahraničí, bude zajišťovat rozvoj vzájemně výhodných partnerství, které masivně investují do naší společné budoucnosti,“ řekla o Síkelovi.
„Projekt Global Gateway je vlajková loď EU v oblasti vztahů s třetími státy,“ popisuje Daněk. „V Evropě jsme si zcela správně uvědomili, jak negativní dopady na nás a naší bezpečnost má rozpínavost Číny do rozvojových zemí. Je ve strategickém zájmu Evropy Číně a jejímu projektu Pás a stezka konkurovat a přesně to má za cíl Global Gateway,“ vysvětluje.
Na to Síkela dostane 300 miliard eur, asi 7,5 bilionů korun, s cílem hledat investiční příležitosti pro evropské, a tedy i české firmy, v Latinské Americe, Africe a Indopacifiku.
Klíčové téma budoucnosti: Přístup ke kritickým surovinám
Prostřednictvím svého portfolia by se tak Síkela mohl zasadit mimo jiné o lepší přístup Evropské unie ke kritickým surovinám. To je ostatně jedna z problematik, které Ursula von der Leyen zařadila mezi své politické priority v oficiálním dokumentu, který zveřejnila před tím, než ji Evropský parlament podruhé zvolil předsedkyní Komise.
„Z první ruky jsme viděli, jaká nebezpečí s sebou nese závislost nebo narušené dodavatelské řetězce – od lékařské produkty při pandemii po Putinovo energetické vydírání nebo čínský monopol na kritické suroviny nezbytné pro výrobu baterií nebo čipů,“ píše v dokumentu. Komise by proto pod jejím vedením měla usilovat o zjednodušování přístupu ke kritickým surovinám pro evropské firmy, vytváření nových strategických partnerství a podporu investic v klíčových zemích.
A právě to by mělo připadnout do působnosti Síkely. „Tady velmi dobře využije své zkušenosti se zbavováním se závislosti Česka na Rusku i s prací na Critical Raw Materials Act během českého předsednictví,“ myslí si předseda Svazu průmyslu a obchodu Tomáš Prouza. Poukazuje tak na legislativu, kterou přijal ještě minulý Evropský parlament a jehož cílem je zajistit větší diverzifikaci v oblasti materiálů, jako je lithium, měď nebo třeba nikl. Suroviny potřebné k výrobě baterií do elektrovozů nebo například čipů. Technologií, na kterých stojí průmysl budoucnosti. A skrze které bude moct Síkela, bude-li chtít, promlouvat i do zelené politiky.
A nejen do té. Oblasti, na které se má Síkela soustředit, nejsou stěžejní jen pokud jde o surovinovou bezpečnost. „Ale také o migraci, protože jde často o zdrojové nebo tranzitní země, se kterými zoufale chybí bližší spolupráce,“ dodává Daněk.
V praxi tak může Síkela budovat svůj vliv i v oblastech, jako je migrační a azylová politika. To ostatně není výjimkou ani u jiných pozicí: Komise je kolektivní orgán. A tak ti komisaři, kteří chtějí, mohou zkoušet „sahat“ až za hranice svých svěřených portfolií.
Politici: Záleží, jak to Síkela uchopí
Od politiků přichází reakce dvojí. Jak pozitivní, tak negativní. Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová potvrzuje, že ambice byly větší. „Já si nicméně stojím za tvrzením, že méně významný post pořád může osoba silného Komisaře vytáhnout nahoru – a zabrat si zde místo i v obchodu či bezpečnosti,“ říká.
„Bude hodně záležet na tom, jak to uchopí. O jeho předchůdkyni z Finska tu 5 let nebylo nic slyšet,“ souhlasí zástupce ODS Alexandr Vondra.
Zástupce další vládní strany, KDU-ČSL, Tomáš Zdechovský vidí portfolio jednoznačně pozitivně. „Dostal velmi silné portfolio. Je to velký úspěch vyjednávání premiéra Fialy. Takové silné portfolio žádný český komisař nikdy neměl. Teď je na panu Síkelovi, zda ho zvládně,“ napsal.
A naopak podle opozičního ANO jde o zklamání. „Pan premiér dělal všechno, co Ursule von der Leyen na očích viděl a teď tohle,“ říká europoslankyně Klára Dostálová.
Karolína Novotná
