Návrh věcného záměru civilního řádu soudního je vážně míněným pokusem a snahou dosáhnout přijetí nového civilního procesního kodexu, uvedl na půdě pražské právnické fakulty ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO). Na konferenci o rekodifikaci civilního procesu se účastníci setkání zaměřili hlavně na strany civilního sporného procesu a na řízení před soudem prvního stupně.
První část konference byla zaměřena na strany civilního sporného procesu. Úvodní odborný příspěvek na konferenci, po přivítání a úvodu ze strany Aleny Mackové z Právnické fakulty UK a ministra spravedlnost v demisi Roberta Pelikána, připadl Petru Lavickému, vedoucímu rekodifikační komise. Svůj výklad věnoval otázce procesní způsobilosti, neboť v této části (mimo jiné) počítá věcný záměr se změnou oproti současné právní úpravě.
Podle současného občanského soudního řádu má strana procesní způsobilost v rozsahu, v jakém je svéprávná. Tedy hmotněprávní úprava svéprávnosti se promítá do civilní práva. Jenže podle Lavického lze namítnout, že procesní jednání je složitější než hmotněprávní jednání (nákup přes e-shop vs. podání žaloby).
A dále také to, že civilní právo není pokračováním práva hmotného, ale že se jedná o dvě samostatné oblasti. Občanský zákoník přitom zdůrazňuje individuální vyspělost jednajícího, jinak řečeno ustanovení § 31 OZ vychází z individuálního posuzování, zda hmotněprávní jednání odpovídá rozumové a volní vyspělosti nezletilé strany (nezletilý může samostatně právně jednat, pokud to odpovídá jeho vlastní rozumové a volní vyspělosti).
Současná úprava je ale dle Lavického nevyhovující. Bude-li totiž ve sporu o platnost smlouvy vystupovat nezletilý, bude muset soud dvakrát posuzovat jeho rozumovou a volní vyspělost – jednak při hodnocení, zda jsou dány podmínky řízení a jednak ve věci samé. Závěr o procesní způsobilosti (procesní podmínce) tak je definitivně vyjasněn až s rozhodnutím ve věci samé, což je podle Lavického krajně nežádoucí.
Mohlo by vás zajímat
Věcný záměr vychází z toho, že fyzická osoba může před soudem jako strana samostatně činit procesní úkony (procesní způsobilost), je-li podle občanského zákoníku způsobilá ve všech záležitostech samostatně právně jednat. I když strana nebude procesně způsobilá, má právo být v řízení slyšena. Proti tomuto řešení lze namítnout, že omezení je příliš rozsáhlé a může v konkrétních případech znamenat porušení práva na přístup k soudu. Předseda odborné komise tak představil variantní řešení – procesní způsobilost by měli nezletilí ve věcech, v nichž se jim přiznává svéprávnost v § 33, § 34 a § 35 OZ (například nezletilí, kteří podnikají) a nezletilí, kteří získali plnou svéprávnost jejím přiznáním nebo uzavřením manželství. U těchto výjimek jde o situace, které jsou snadné k posouzení.
Zletilí by byli v zásadě procesně způsobilí, krom oblastí, v nichž mají být zastoupeni členem domácnosti (§ 49 OZ – „brání-li duševní porucha … samostatně právně jednat“), opatrovníkem v případě omezení svéprávnosti nebo opatrovníkem jmenovaným pro obtíže při hájení práv (§ 465/1 OZ).
Tématu procesní způsobilosti se následně věnovala i Renata Šínová z olomoucké právnické fakulty, podle které je stávající systém procesní způsobilosti nefunkční, avšak i u návrhu věcného záměru má pochybnosti, zda se tím vznikající problémy vyřeší. Šínová se pak zamýšlela nad případy nezletilců blízkých věků zletilých. Nabízí se zde nastavení možnosti „přiznání procesní způsobilosti“ tomu, kdo sice není nositelem plné svéprávnosti, ale soudu prokáže schopnost v daném řízení jednat samostatně. Například sedmnáctiletý nezletilý, který pojede načerno a nebude chtít být zastoupen rodičem. Tedy jít cestou určitých výjimek a v individuálních případech připustit, aby nezletilec jednal v řízení samostatně.
Šínová dále upozornila na to, že zastoupení členem domácnosti (§ 49 občanského zákoníku) v případě duševní poruchy osoby, která ale nebyla omezena ve svéprávnosti, se vztahuje na běžné záležitosti. Je otázkou, zda zastoupení před soudem je pouze běžnou záležitostí. Pak by totiž nešlo o zákonné zastoupení v procesu. Podle Šínové to chce v této souvislosti právní úpravu více propracovat. Vedle toho by se v procesním právu měly zohlednit i příklady samostatně podnikajících nezletilých.
K otázce ale, zda by se neměla naopak více otevřít cesta ke spravedlnosti, než omezovat procení způsobilosti, Šínová uvedla, že navrhované nastavení procesní způsobilosti není zavřením přístupu k soudu, ale spíše jej vnímá jako větší míru ochrany konkrétní osoby. Lavický také několikrát uvedl, že nelze být po celou dobu řízení v nejistotě o tom, zda úkony nezletilé strany jsou účinné, či nikoliv.
Na konferenci pak několikrát z úst jak vystupujících, tak ministra spravedlnosti v demisi zaznělo, že se odborné veřejnosti představuje pouze návrh věcného záměru civilního soudního řádu, a nikoliv paragrafované znění. Tedy, že se jedná o základ k diskuzi. Zároveň Pelikán ujistil, že se počítá s dlouhou legisvakanční lhůtou, aby si praxe mohla na veškeré změny (nejen týkající se stran sporu) zvyknout.
Akce se konala ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy a studentským spolkem Common Law Society 15. května.
Prezentace vystupujících si můžete stáhnout zde.
(ros)
