Zmapovat situaci ohledně svlékání a prohlídek advokátů při vstupu do soudních budov, hodlá na jednotlivých soudech v Česká advokátní komora (ČAK). Zatímco ze zákona by měly být podmínky pro vstup advokátů a státních zástupců stejné, na řadě soudů tomu tak není. Státní zástupci procházejí bez prohlídek, advokáti se jim musí podrobit, což považuje ČAK za diskriminaci.

Na základě monitoringu se pak předseda ČAK Vladimír Jirousek obrátí na funkcionáře těch soudů, které vstup advokátů do budov neomezují, aby sdělili své zkušenosti. V návaznosti na zprávy předsedů soudů bude zástupce Komory jednat o dané problematice s ministrem spravedlnosti.

Podle vedoucího právního odboru sekretariátu Milana Hoke představenstvo ČAK odsouhlasilo, aby předseda ve spolupráci s regionálními zástupci provedl jednak analýzu současného stavu, zejména prostřednictvím dotazů adresovaných předsedům krajských soudů, a následně aby předložil představenstvu návrh dalšího postupu.

Advokát vždy jako zlý, státní zástupce jako hodný

Komora se nyní ve své argumentaci opírá o právní rozbor dané problematiky člena představenstva Michala Žižlavského, a to počínaje ústavními předpisy až po příslušné zákonné a další právní předpisy, jejichž výsledkem je diskriminační přístup k advokátům ze strany soudních správ nařizujících kontrolu advokátů prostřednictvím „rámů“.

Mohlo by vás zajímat

Jak uvádí Žižlavský v dané analýze, pokud si položíme otázku, zda je postavení advokátů a státních zástupců k předmětu jejich srovnání stejné nebo jiné, zní odpověď, že je stejné. „Stát reprezentovaný státním zástupcem nemá u soudu nadřazené postavení. Státní zástupce, stejně jako advokát, zastupuje jednu stranu. Nad stranami je jenom soud. Právní postavení advokátů a státních zástupců je úplně stejné. Neexistuje rozumný důvod pro to, aby ji bez dalšího předseda soudu aplikoval jenom na jednu stranu a na druhou ne.“

Advokát je tak podle Žižlavského od počátku brán jako podezřelý a státní zástupce jako „vlastní“. To rozděluje sporné strany hned na začátku procesu na ty „hodné“ a na ty „zlé“ Advokáti veřejně procházejí ponižujícími prohlídkami (vysvlékání opasků, zouvání bot, sundávání šlí, sundávání spon z účesu). Vytváří se tím podprahově jejich negativní obraz u veřejnosti, médií ale i soudců a přísedících. Právo předsedy soudu rozhodnout o prohlídce příslušníka profesní skupiny má charakter výjimky, dovozuje Žižlavský dále.

Výjimka slouží výjimečným situacím, nikoli paušálně. „Dočasně je tedy možná, ale pro všechny, tedy jak advokáty, tak státní zástupce, například když probíhá soud s nebezpečnou zločineckou skupinou. V jednotlivých případech může být odůvodněna u jednotlivé osoby, která již jednou zákaz porušila. Plošné zavedení prohlídek pro celou profesní skupinu je nepřiměřené a není ospravedlnitelné,“ uzavírá Žižlavský.

Obžalovaný policista měl větší práva než jeho obhájce

Komora se s problémem diskriminačního přístupu vůči advokátům do soudních budov potýká dlouhodobě. Česká justice již před časem informovala o případu advokáta Radka Ondruše. Ten byl nucen ve vchodu do budovy Okresního soudu v Jihlavě k tomu, aby kvůli sponě u opasku vytáhl opasek z kalhot. Nepomohlo ani to, když chtěl, aby mu opasek projela justiční stráž skenerem, ani nabídka, že si jej sundá v místnosti Justiční stráže. Pro něj osobně bylo takové diskriminační jednání obzvláště citelné. Sám totiž před příchodem do advokacie působil jako ředitel netrestního úseku na Nejvyšším státním zastupitelství, kde dokonce dozoroval výkon trestu a vazby.

Na Okresním soudu v Jihlavě jej navíc velmi dobře znají. „Jako státnímu zástupci mi stačilo kdykoli pouze ukázat služební průkaz, což stačí i dnes na řadě soudů, kam už chodím jako advokát,“ sdělil tehdy k celému případu. Žižlavský pro změnu vzpomíná na případ, kdy jako advokát šel k soudu obhajovat obžalovaného policistu. Zatímco ten prošel bez prohlídky, Žižlavský se jí musel podrobit.

„Komora řeší tuto záležitost opakovaně, v minulosti bohužel nepříliš úspěšně, nové představenstvo to chce skutečně vyřešit jednou pro vždy a systémově. Nechceme jen donekonečna jednat, nebo se občas ozvat. Advokáty napříč republikou tento problém pálí, protože je to dlouholetý nepříjemný a nedořešený evergreen,“ uvedla k nejnovějšímu postupu vedení ČAK tisková mluvčí Iva Chaloupková.

Dušan Šrámek