Jak penězi kompenzovat fyzickou a psychickou bolest, společenský handicap či ztrátu blízké osoby? Tyto otázky se s určitým zpožděním oproti některým zemím učí zodpovídat i české právo. Přehled soudních rozhodnutí k nemajetkové újmě a orientační kalkulačku pro výpočet náhrady za ztížení společenského uplatnění najdou zájemci na novém webu www.datanu.cz
Nový občanský zákoník uvedl před čtyřmi roky do života výrazně šířeji chápanou nemajetkovou újmu a soudům tak dal mnohem větší prostor pro individuální rozhodování o finančních náhradách. Současně ale přestaly platit některé závazné podzákonné předpisy a soudní praxe teď musí postupně sama najít přiměřená a obecně použitelná měřítka. Důležitým pomocníkem je nová on-line webová aplikace www.datanu.cz, kterou během dvou let společně připravily Nejvyšší soud ČR a Centrum dopravního výzkumu.
Zapojení druhé zmíněné instituce přitom není vůbec náhodné – právě dopravní nehody generují dlouhodobě extrémně vysoké celospolečenské ztráty (za předloňský rok 69 mld. Kč), kde zejména u nehod se smrtí a těžkým zraněním bude podíl nemajetkové újmy stále narůstat. Proto CDV vytvořilo webovou databázi, jednotlivá rozhodnutí soudů všech stupňů o nemajetkových újmách (nejen z dopravních nehod, ale také násilné trestné činnosti, zanedbání zdravotní péče či pracovních úrazů a nemocí z povolání) do systému vkládají pracovníci Nejvyššího soudu.
Při dnešním společném představení této aplikace zdůraznil předseda NS Pavel Šámal, že systém je po bezplatné registraci plně dostupný nejen odborníkům, ale celé veřejnosti. Pomoci by měl zejména při rozhodování soudů nižších stupňů, ale příznivé ohlasy zaznamenali autoři i od advokátů a dalších osob, pro něž je tato dosud nezmapovaná oblast práva důležitá a rozsudky jsou přitom špatně dohledatelné.
Soudci si tak mohou například ověřit, jak ve srovnatelném případu rozhodli jejich kolegové kdekoliv v republice, lepší orientaci umožní také pojistitelům i samotným poškozeným – pokud mají pocit, že jim vznikla nemajetková újma, mohou se sami přesvědčit, zda a jakou kompenzaci mohou ve svém konkrétním případu očekávat. Jde tedy o další krok k větší předvídatelnosti soudních rozhodnutí.
Flexibilita a detailní dotazy
Mohlo by vás zajímat
Aplikace je přitom podle svého tvůrce a garanta Ondřeje Gogolína z CDV flexibilní a umožňuje velmi detailní dotazy. Obsahuje soudní rozhodnutí podle starého i nového občanského zákoníku a jednotlivé moduly poskytují základní informace pro práci s aplikací včetně příslušných paragrafů OZ, dále pak systémy vyhledávání pro kategorie bolest, ztížené společenské uplatnění a úmrtí.
Součástí je rovněž kalkulátor pro orientační výpočet procentuálního omezení funkčních schopností poškozeného (ztížení společenského uplatnění poškozeného podle doporučující Metodiky NS z roku 2014). Vyhledávat přitom lze podle kombinace zhruba dvou desítek kritérií (přiznané body podle znaleckého posudku, věku, pohlaví, sociálních a ekonomických vazeb pozůstalých na oběť apod.) a získané výsledky lze přímo v aplikaci ukládat pro pozdější využití.
Jak připomněl Petr Vojtek (předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia NS a jeden z předních expertů na nemajetkovou újmu poz. red.), databáze má o to větší význam, že pro tuto problematiku neexistují ve srovnání například se škodami na majetku či finančními ztrátami žádné exaktní nástroje pro vyčíslení náhrady. To platí zejména pro nároky pozůstalých při usmrcení osoby blízké (podle §2959 OZ), kde soudy musí určovat finanční hodnotu smutku ze ztráty člena rodiny, stejně jako „cenu fyzické bolesti“ a ztížení společenského uplatnění (§2958 OZ).
Rozhodují i další kritéria
K tomuto paragrafu už Nejvyšší soud v roce 2014 vydal doporučující metodiku s využitím mezinárodní medicínské klasifikace obtíží a stavů poškozených. Rozhodnutých případů je ale zatím poměrně málo, právě ty přitom vytvářejí důležitou zpětnou vazbu. Samotná metodika má být navíc časem ve spolupráci s lékařskými institucemi aktualizována, protože vychází z původního bodovacího systému.
I tak bude podle Vojtka pro soudce vždy jen vodítkem, protože konkrétní částky musí přiznávat i podle dalších kritérií, jako je věk poškozeného, intenzitu jeho předchozího zapojení do pracovního, rodinného i společenského života apod. „Obecně ale umí metodika postihnout a vyčíslit všechno – od vyřazení skutečně ze všech oblastí života až po drobné kosmetické vady, samozřejmě jen s určitou mírou přesností. Myslím si, že až těch rozhodnutí bude víc, tak u méně závažných případu ani nebudou potřeba složité znalecké posudky, soudy si vystačí s odkazem na příslušnou judikaturu. Už nyní mám signály například od České kanceláře pojistitelů, že některé pojišťovny klientům nabízejí odškodnění právě podle této metodiky, takže splňuje svůj účel i v tom, že každý hned nemusí se svým nárokem běžek k soudu, protože je tu nějaký podklad, o který se lze opřít, když chci věc řešit mimosoudně.“
Naopak pro odškodňování pozůstalých po osobě blízké (§ 2958 OZ) žádná metodika není a ani se nechystá. „Něco takového v podstatě nejde. Jak chcete medicínsky zkoumat intenzitu smutku, pokud se z něj nestane psychiatrická diagnóza? Tady musí soudci pracovat spíš s obecnou zkušeností, posoudit intenzitu rodinných vazeb a dalších okolností, které mají vliv na prožívání podobných událostí.“ Soudy sice o tomto typu nemajetkových újem rozhodovaly často i v minulosti, odškodnění bylo ale značně limitováno. „Dnes jsme u usmrcení, kde se ty možnosti otevřely úplně, zaznamenali veliký rozdíl přiznávaných částek, jsou tady ale už také nějaká rozhodnutí Nejvyššího soudu i Ústavního soudu ČR, která to zase nějakým způsobem sbližují, nastavují určitou linii a finanční úroveň, ve které to poběží,“ uzavírá odborník na nemajetkové újmy, soudce Petr Vojtek.
Ivan Holas
