Tvrdý cenzurní zákon vešel v účinnost od 1. ledna 2018 v sousedním Německu. Pluralita zveřejňování názorů byla zmenšena pouze na ty zákonné. Německé ministerstvo spravedlnosti už spustilo formulář pro hlášení nezákonného obsahu. Podle zákona musí provozovatel sociálních sítí pod hrozbou pokuty až 50 milionů eur nelegální sdělení blokovat nebo smazat. Zákon se týká i sítí ze zemí mimo Německo. Policie už vyšetřuje první protimuslimské výroky.
Hned první den nového roku byl Twitterem zablokován účet někdejší poslankyně Evropského parlamentu a současné německé opoziční poslankyně a místopředsedkyně AfD Beatrix von Storchové, a to za otázku proč policie z Kolína nad Rýnem píše svá sdělení arabsky, když úředním jazykem v Německu je němčina. „Co se to k sakru děje v této zemi? Myslíte si, že tím uklidníte barbarské násilnické muslimské hordy?“ vznesla na svém twitterovém účtu otázku poslankyně. Později sdělení zopakovali další poslanci AfD na Facebooku. Také tyto obsahy zmizely.
Zákon dnes kritizoval předseda AfD Alexander Gauland, podle kterého je v ohrožení svoboda slova. „Tyto metody Stasi mi připomínají NDR,“ uvedl s odkazem na tajnou policii někdejšího východního Německa. Příznivce AfD vyzval, aby smazaný komentář von Storchové „znovu a znovu zveřejňovali“.
Otázku pokládá vnučka Hitlerova ministra financí
Německá policie vyslala své silvestrovské respektive novoroční poselství v arabštině, francouzštině, angličtině, němčině a dalších jazycích, doplňují informaci média, která publikují původní posty na Twitteru i na Facebooku v originálu – jako například Die Welt.
O tom, že za předmětné výroky už je poslankyně Bundestagu von Storchová vyšetřována německou policií jako za pobuřování a nenávistné protimuslimské výroky, informuje také britský The Guardian. Tento list neopomněl připomenout, že dědeček Beatrix von Storchové sloužil jako ministr financí Hitlerovi.
Zákon se nevztahuje na média
Jak je možné, že se přesto údajně nezákonné výroky Německem šíří? Na média se totiž zákon nevztahuje protože poskytují redigovaný nebo editovaný obsah, a to ani v případě, že používají Twitter nebo Facebook jako platbofmu pro sdílení. Zákon se rovněž netýká herních nebo prodejních platforem. Naopak zákon se vztahuje na provozovatele sociálních sítí i za podmínky, že sídlí mimo Německo.
Podle zákona platného od 1. ledna 2018 musí například provozovatelé sociálních sítí od dvou milionů uživatelů každých šest měsíců vypracovat hlášení o nakládání s nezákonným obsahem, nebo jmenovat zmocněnce pro kontakt s policií, provozovatelé musí uživatelům poskytnout jednoduchý formulář a návod, jak rozpoznat nezákonný obsah a formulář pro žádost blokovat nebo mazat obsah. Sociální sítě, které za rok obdrží více než 100 podnětů proti jejich nelegálnímu obsahu, musí zveřejnit zprávu, jak s podněty naložily a tuto zprávu veřejně publikovat.
Lidé mohou podávat hlášení formulářem
Formulář pro podávání zpráv o nezákonném obsahu, jehož prostřednictvím mohou občané, spolky či firmy hlásit nelegální výroky, dokumenty, publikace, které považují za nelegální, vydal 1. ledna 2018 na své stránce Spolkový justiční úřad při ministerstvu spravedlnosti.
Samotné sociální sítě nemají povinnost nezákonný obsah vyhledávat, ale musí reagovat na udání a nezákonné obsahy blokovat nebo mazat. Pro účely policejního vyšetřování musí i blokovaný nebo smazaný obsah uchovat po dalších deset týdnů, aby byl k dispozici policii.
Rozdíl mezi blokováním a mazáním je ale také v tom, že „smazaný“ obsah je smazaný pro celý svět, zatímco obsah „blokovaný“ je blokován pouze pro jurisdikci Německo, zatímco mimo Německo je viditelný, vysvětluje pravidla podobná těm v Číně na své stránce věnované pouze nového zákonu německý spolkový justiční úřad. Na této stránce jsou k nalezení podrobnosti o zákoně včetně například sankcí za jeho porušení, které mohou dosáhnout 5 milionů eur u fyzické osoby a 50 milionů eur u právnické osoby.
Seznam nelegálního obsahu bude soudit firma
Na tomto webu je k dispozici také seznam těch ustanovení německého trestního zákona, v jejichž souvislosti lze spáchat čin šíření nezákonného obsahu. Jde o dvaadvacet paragrafů trestního zákona, které zahrnují například hanobení, šíření propagandy proti ústavě, vyzývání k násilí, schvalování zločinů nebo hanobení náboženského vyznání a ideologických sdružení. Takový obsah musí provozovatel sociální sítě zablokovat do 24 hodin od přijetí stížnosti.
Celý seznam nelegálních výroků i detaily zákona lze nalézt zde.
Jenže o tom, co je skutečně nelegální obsah a zda ho tedy zablokuje nebo nikoli, nakonec rozhodne sama firma – tedy provozovatel respektive poskytovatel služeb sociálních sítí tak, jak to učinily Twitter a Facebook v případu blokování účtu opoziční poslankyně Beatrix von Storchové za větu a muslimských násilnických hordách na Silvestra 2017. Na otázku, zda takovéto vymáhání práva nepůsobí omezení svobody slova, odpovídá spolkový úřad, že nikoli, neboť šíření stanoveného obsahu je trestné ze zákona.
Němečtí právníci a novináři neuspěli s protiakcí proti vládě
Před zákonem a jeho parametry ovšem už loni v červnu varovala Evropská federace novinářů a všechny německé svazy novinářů, které se v boji proti cenzurnímu zákonu sjednotily s německými právníky a podepisovaly proti zákonu Deklaraci svobody projevu, jak Česká justice informovala.
V této deklaraci uvedli novináři spolu s německými právníky tři body:
Prvním z nich je skutečnosti, že zodpovědnost za rozhodnutí, co je a co není nezákonná a trestatelná informace musí mít soud. Vymahatelnost takových rozhodnutí nesmí selhávat z důvodu nedostatku práva. Internetoví poskytovatelé by neměli být pověřováni vládním úkolem „činit rozhodnutí o legálnosti obsahu“.
Za druhé signatáři konstatují, že svoboda projevu je drahocenná hodnota, přičemž demokracie je živa z plurality názorů.
V posledním bodě pak novináři, mediální firmy a právníci upozornili, že jakákoli legislativa by měla zajistit rovnováhu mezi soupeřícími ústavně chráněnými zájmy. Svobodný projev a svobodné informování nesmí být ovlivněny tím, jak se zachází s kriminálním obsahem. „Pokud by v pochybnostech k volbě vymazat/blokovat neměla být záložní volba, bude mít takový přístup katastrofické následky pro svobodu projevu,“ uvádí se ve třetím bodě Deklarace svobody projevu.
V červenci pak němečtí novináři dokonce psali německému prezidentovi, aby zákon nepodepisoval. Sjednocení novináři, firmy a právníci však nedokázali přijetí cenzurního zákona zabránit.
Irena Válová
