Slovenský ústavní soud dnes zrušil pravomocné rozhodnutí slovenského nejvyššího i krajského soudu, že šéf hnutí ANO Andrej Babiš je v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Senát ústavního soudu tak vyhověl stížnosti Ústavu paměti národa (ÚPN), že uvedené verdikty porušily jeho práva. Ústavní soud vrátil případ odvolacímu krajskému soudu v Bratislavě k novému projednání, soud se bude muset řídit právním názorem ústavního soudu.

Žalovanou stranou ve sporech o evidenci osob v archivních dokumentech někdejší tajné policie StB v komunistickém Československu nemá být na Slovensku Ústav paměti národa (ÚPN). Slovenský ústavní soud to dnes uvedl ve zdůvodnění verdiktu, kterým po stížnosti ÚPN zrušil pravomocná rozhodnutí bratislavského krajského i nejvyššího soudu, podle nichž byl šéf českého hnutí ANO Andrej Babiš evidován v dokumentech StB jako její agent neoprávněně. Obecné soudy při opětovném projednání případu musejí názor senátu ústavního soudu respektovat, Babišovu žalobu by proto měly zamítnout.

Ústav paměti nemá pasivní legitimaci

„Ústavní soud zastává názor, že Ústav paměti národa není pasivně legitimovaný, a to jak z hlediska odpovědnosti za neoprávněnou evidenci (u StB), tak ani z hlediska odpovědnosti za zveřejnění této evidence,“ uvedl předseda tříčlenného senátu slovenského ústavního soudu Ladislav Orosz. Dodal, že ÚPN není odpovědný za evidenci Babiše u StB a že povinnost zveřejňovat archivní dokumenty po StB mu ukládá zákon.

Slovenské soudy podle ústavního soudu rovněž pochybily, když ve sporu o evidenci šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v archivních dokumentech někdejší tajné policie StB připustily výpovědi bývalých příslušníků StB, kteří nebyli zbaveni mlčenlivosti, vyplývá z dnešního rozhodnutí slovenského ústavního soudu.

Mohlo by vás zajímat

Právě výpovědi bývalých příslušníků StB byly klíčové v procesu u slovenských soudů, které rozhodly v Babišův prospěch. Senát ústavního soudu ve zdůvodnění svého verdiktu rovněž zpochybnil důvěryhodnost bývalých příslušníků StB jako svědků.

Právník: Soud bude muset Babišovu žalobu zamítnout

„Dnes neexistuje pravomocné rozhodnutí, které by říkalo, že Andrej Babiš je jako agent (StB) evidován neoprávněně. Máme archivní dokumenty a během celé kauzy více věříme archivům Ústavu paměti národa než svědeckým výpovědím bývalých příslušníků StB,“ řekl novinářům právní zástupce ÚPN Pavol Poláček. Dodal, že rozhodnutí ústavního soudu zbavuje ústav všech soudních sporů se spolupracovníky StB a že ÚPN, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů, se bude moci věnovat své odborné práci.

Podle Poláčka bratislavský krajský soud, kterému Babišův případ vrátili ústavní soudci k novému projednání, bude muset žalobu šéfa českého hnutí ANO zamítnout. „Andrej Babiš se poté může rozhodnout, zda se chce soudit s nějakým jiným orgánem. My stále říkáme, že pokud by chtěl, tak by měl žalovat ministerstvo vnitra,“ řekl Poláček.

ÚPN v minulosti opakovaně namítal svou nepříslušnost ve sporech o evidenci osob u StB a upozorňoval, že není nástupnickou institucí po StB. Soudy na Slovensku v minulosti ale rozhodly, že ÚPN žalovat v těchto sporech lze. Tuto praxi ovšem ústavní soud svým dnešním rozhodnutím zrušil, aniž uvedl, kdo by měl být žalovanou stranou.

V Česku v případech, kdy se lidé u soudu domáhali verdiktu o neoprávněné evidenci mezi spolupracovníky StB, bylo žalovanou stranu ministerstvo vnitra.

Rozhodnutí je přelomové

Rozhodnutí slovenského ústavního soudu je přelomovým. Slovenský nejvyšší soud i nižší soudy v minulosti opakovaně rozhodly, že lidé ve sporech o oprávněnost evidence u StB mohou žalovat právě ÚPN, byť ústav opakovaně namítal svou nepříslušnost v takových kauzách.

Ústavní stížnost podal ÚPN po lednovém rozhodnutí slovenského nejvyššího soudu, který odmítl mimořádný opravný prostředek, jímž se ÚPN snažil zvrátit spor s Babišem. Ve prospěch Babiše na Slovensku předtím rozhodly okresní i krajský soud. ÚPN zejména tvrdil, že bývalí příslušníci StB, kteří svědčili ve prospěch Babiše, nebyli před výpovědí zbaveni mlčenlivosti.

Babiš dlouhodobě popírá, že byl Bureš

Bratislavský rodák Babiš, jehož hnutí je podle průzkumů favoritem nadcházejících voleb do české Sněmovny, vědomou spolupráci s StB popírá dlouhodobě. Archivní dokumenty tvrdí, že v roce 1980 se stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u slovenského okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. ÚPN soudům předložil 12 různých svazků, ve kterých je Burešovo jméno uvedeno. Instituce v minulosti neuspěla ve vícero soudních sporech ohledně evidence osob v dokumentech tajné policie v komunistickém Československu. Fotokopii dokumentů ze svazku zveřejnil server Euro v roce 2011.

Kauza Babiš a StB

3. prosince 2011 – Server Euro.cz zveřejnil fotokopie dokumentů z Babišova svazku vedeného StB, podle kterých byl podnikatel od roku 1980 jejím důvěrníkem a v listopadu 1982 se stal agentem. Babiš, který vážně uvažoval o vstupu do politiky, se označení spolupracovníka StB bránil. Babišův svazek je archivován v Bratislavě; podstatná část materiálů z něj byla skartována v prosinci 1989.

17. ledna 2012 – Babiš podal u bratislavského soudu žalobu na slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) kvůli archivním svazkům, podle kterých spolupracoval s StB.

6. června 2013 – Soud začal projednávat žalobu Babiše o jeho neoprávněném vedení ve svazcích StB coby agenta. Babiš osobně před soudem spolupráci s StB popřel.

17. listopadu 2013 – Babiš označil proces kvůli údajné spolupráci s StB za zmanipulovaný. V Otázkách Václava Moravce České televize řekl, že spolupráci nepodepsal, naopak byl terorizován, vyšetřován a vydírán, protože měl v rodině „dvě emigračky“.

24. listopadu 2013 – Bývalý důstojník tajné služby Andrej Kuľha v rozhovoru pro týdeník Euro uvedl, že svazek, který má dokládat spolupráci Babiše s StB, je zfalšovaný.

26. ledna 2014 – Babiš se stal českým ministrem financí a místopředsedou kabinetu. Prezident Miloš Zeman se předtím nechal slyšet, že do vlády jmenuje jen politiky s čistým lustračním osvědčením (Babiš o osvědčení nepožádal). Nakonec se ale hlava státu spokojila s tím, že vládní koalice poslala do druhého sněmovního čtení novelu zákona o státní službě, která od ministrů lustrační osvědčení nevyžaduje.

30. ledna 2014 – Kuľha u bratislavského soudu prohlásil, že svazek Babiše ukazuje pouze jeho nevědomou spolupráci s StB. Podobně se vyjádřil také někdejší člen takzvané lustrační komise Milan Žitný.

14. dubna 2014 – Bývalý příslušník StB Július Šuman před soudem popřel informace z archivních dokumentů, že v 80. letech získal Babiše ke spolupráci s StB jako agenta.

15. května 2014 – Badatel ÚPN Jerguš Sivoš a jeho kolega Radek Schovánek z českého Ústavu pro studium totalitních režimů před soudem prohlásili, že archivní svazky, které se zmiňují o údajné spolupráci Babiše s StB, byly vedeny v souladu s tehdy platnými předpisy.

26. června 2014 – Bratislavský okresní soud rozhodl, že Babiš je ve svazcích někdejší tajné policie StB v komunistickém Československu neoprávněně evidován coby její agent.

30. června 2015 – Rozhodnutí soudu prvního stupně o neoprávněné evidenci Babiše ve svazcích StB v odvolacím řízení potvrdil Bratislavský krajský soud.

6. února 2017 – Slovenský nejvyšší soud oznámil, že 31. ledna zamítl dovolání proti dřívějšímu rozhodnutí nižších soudů, že Babiš je neoprávněně evidován ve svazcích StB coby její agent.

10. března 2017 – Slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) podal ústavní stížnost proti verdiktu nejvyššího soudu.

2. května 2017 – Slovenský ústavní soud přijal k dalšímu posouzení stížnost ÚPN.

14. září 2017 – Slovenský ústavní soud na veřejném zasedání projednal stížnost ÚPN a oznámil, že verdikt vynese 12. října.

12. října 2017 – Slovenský ústavní soud zrušil pravomocné rozhodnutí slovenského nejvyššího i krajského soudu, že Babiš je ve svazcích StB veden jako její agent neoprávněně. Senát tak vyhověl stížnosti ÚPN.