První roky války probíhaly především na území Českého království a Rakouského arcivévodství Foto: dějepis.com

Švéd z Rady Evropy se v Brně na akci o integraci migrantů omluvil za třicetiletou válku

Omluvou za vypálení brněnské katedrály Švédy za třicetileté války začal svůj příspěvek na semináři o integraci pro zástupce obcí a měst reprezentant Rady Evropy Švéd Anders Knape. Z dalších příspěvků vyplynulo, že v České republice žijí přistěhovalci v ilegalitě a že loni bylo v ČR zaměstnáno takřka 400 tisíc cizinců. O akci informoval Svaz obcí a měst.

Podle Anderse Knapeho Evropa potřebuje politiku, která pomůže přistěhovalcům i místním obyvatelům: „Evropa jednoznačně potřebuje dlouhodobou integrační politiku, která pomůže imigrantům, ale i místním obyvatelům,“ uvedl předseda Komory místních samospráv Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy Anders Knape. „Naším společným zájmem musí být rychlá a bezproblémová integrace, jinak by sociální napětí ve společnosti mohlo mít vážné následky. Je třeba si naslouchat a zapomenout na minulé křivdy. Proto jsem seminář v Brně jako Švéd zahájil omluvou za švédská vojska, která vypálila brněnskou katedrálu během třicetileté války,“ dodal zástupce Rady Evropy v rámci semináře o integraci.

Třicetiletá válka probíhala v letech 1618 – 1648. Akce s názvem Integrační politiky na místní a regionální úrovni se u příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropy  uskutečnila minulý týden na brněnské Nové radnici pod záštitou primátora statutárního města Brno Petra Vokřála. Uspořádal ji Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s RE, městem Brno a Ministerstvem vnitra.

Brno je podle Petra Vokřála město postavené na rozvoji vědy a techniky, na místních univerzitách studuje na 70 tisíc lidí z různých zemí světa. I mladých lidí se integrace týká, uvedl ve zprávě z akce Svaz z obcí a měst.

V ČR žijí migranti ilegálně, nikdo neví, kolik

Na akci zazněla také zneklidňující informace o tom, že cizinci v České republice žijí v ilegalitě: „Jsou to právě města a obce, kde dochází ke skutečné integraci. Oceňuji proto, že Kongres místních a regionálních samospráv Rady Evropy se tématem vážně zabývá. Společně se tak snažíme vytvořit mosty, které by mimo jiné pomohly cizincům, co u nás dlouhodobě žijí v ilegalitě,“  uvedl místopředseda pro evropské záležitosti Svazu měst a obcí ČR a primátor Karlových Varů Petr Kulhánek.

Podle jeho slov nikdo neví, kolik cizinců pracuje v ČR načerno: „Cizinci u nás často pracují na černo, kolik jich přesně je, bohužel nikdo neví a sociálně vyloučených lidí tak přibývá. Situace je řešitelná pouze v případě, že budou spolupracovat všechny úrovně veřejné správy – stát, kraje, města, obce, neziskový sektor i akademická sféra,“ řekl Petr Kulhánek doslova.

 

Loni bylo v ČR zaměstnáno 382 889 cizinců

Na semináři byla k dispozici rovněž čísla: Zatímco počet cizinců se živnostenským oprávněním v České republice byl v letech 2014 a 2015 stabilní – šlo o zhruba 83 000 lidí, zahraničních zaměstnanců přibývá. V roce 2016 jich bylo 382 889, což je o 59 645 víc než v roce 2015 a o 142 647 víc než v roce 2007. Většina lidí, kteří na tuzemském trhu práce našli zaměstnání, byla ze zemí Evropské unie a Švýcarska, loni se jednalo o 74,2 %, tedy 284 148 lidí. Dominovali občané Slovenska (161 559), následovali lidé z Rumunska (31 522), Polska (31 355) a Bulharska (25 784). Z občanů třetích zemí bylo v roce 2016 nejvíc zaměstnanců z Ukrajiny (54 571). Následovali občané Ruska (8 290) a Vietnamu (6 565).

O mimořádné důležitosti obcí při integraci cizinců v České republice Česká justice opakovaně informovala v souvislosti s integračním programem ministerstva vnitra respektive české vlády. Například z analýzy české vlády v roce 2015 ale  vyplynulo, že 8% cizinců se v ČR nechce integrovat. Naopak po zdravotním personálu materiál požadoval, aby se učil zvyklosti cizinců z odlišných kultur.

Irena Válová