Evropská komise i Parlament doposud věřily, že Unie může jako jednotný subjekt uzavírat globální dohody o volném obchodu, i pokud obsahují více než “jenom” přímé zahraniční investice. Rada národních ministrů naopak hájila pravomoci členských států. Soudní dvůr Evropské unie prozkoumal vyjednanou dohodu mezi EU a Singapurem, načež přisvědčil osmadvacítce a zklamal Komisi.
Horkým tématem jsou hlavně smlouvy o volném obchodu CETA (s Kanadou) a TTIP (s USA). Ve druhém případě například europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP) slibuje, že liberálnější trh “přinese profit především malým a středním firmám”. Naopak europoslanec Petr Mach (Svobodní, EFDD) mluví “proti složité smlouvě, která by znamenala balík nových regulací”. Rozpory doposud panovaly také v otázce, kde končí výhradní pravomoci členského státu, odkud kam sahá sdílená politika a kde začíná volná působnost centrálních orgánů Evropské unie.
