Česká advokátní komora (ČAK) ženy podle veřejné ochránkyně práv nediskriminuje. Anna Šabatová tak odpověděla advokátce Kláře Samkové na její stížnost. „Výsledné vyjádření ombudsmanky hodnotím jako vrcholně neodborné a účelové, a to zejména s ohledem na otázku zastoupení žen v orgánech ČAKu,“ reagovala advokátka. Ombudsmanka však upozornila na to, že ČAK by měla více hledět na to, aby se v jejím zastoupení objevovaly ženy.
Klára Samková ve stížnosti uvedla, že způsob volby orgánů vedení ČAK ve výsledku diskriminuje ženy. Článek 3 Stálého volebního řádu uvádí, že na kandidátku do orgánů ČAK se uchazeč dostane buď na návrh představenstva či některého dalšího orgánu ČAK, nebo může být navržen padesáti dalšími advokáty. Realita je taková, že naprostá většina kandidátů se na kandidátku dostane po dohodě s představenstvem.
O volbách do vedení ČAK již Česká justice informovala.
Klára Samková potřebnépodpisy nakonec nesesbírala. „Vzdala jsem to,“ přiznala s tím, že kvůli dohodám v Komoře je podle ní takový způsob kandidatury prakticky nemožný. „Vím, že několik dalších lidí také chtělo kandidovat, ale ustoupili od toho ze stejných důvodů jako já – ostatní se báli vyjádřit jim podporu, protože to znamená vzepřít se advokátní komoře. Tento výsledek stavovské rovnosti mi přijde opravdu strašný,“ míní advokátka.
Takové tvrzení Komora odmítá. „Rozhodně není pravdou, že se jiným advokátům, kteří chtěli kandidovat, nepodařilo získat podporu ostatních kolegů. Do kontrolní rady kandiduje takto šest kandidátů, do kárné komise 11 dalších a do odvolací kárné komise 1 kandidát s podporou 50 dalších advokátů. Jiným advokátům se kolegové tedy nebránili vyslovit podporu. Důvody pro nezískání podpory od kolegů advokátů by měla paní doktorka Samková hledat v první řadě sama u sebe. Rozhodně jimi ale nebude obava vzepřít se advokátní komoře,“ uvedla mluvčí ČAK Iva Chaloupková v reakci na slova advokátky. Celkově do orgánů Komory kandiduje přes sto lidí, jen Kontrolní komise má 83 členů.
Mohlo by vás zajímat
Předseda ČAK Martin Vychopeň ve svém vyjádření ombudsmance uvedl, že se nedomnívá, že by požadavek zajištění padesáti podpisů jiných advokátů pro kandidaturu advokáta či advokátky byl jakkoliv diskriminační. Tento požadavek je podle něj totožný pro všechny kandidáty bez ohledu na pohlaví nebo jiné skutečnosti. „Při celkovém počtu zapsaných advokátů (12.752) představuje tento počet zajištění necelého procenta z nich (0,42 %). Podle vyjádření předsedy ČAK nikdy nedošlo k tomu, že by advokát nebyl zařazen na kandidátku pro nesplnění této podmínky,“ uvádí zpráva ombudsmanky Vychopňovo vyjádření.
„Dospěla jsem k závěru, že posuzované pravidlo se jeví z hlediska kritéria pohlaví jako neutrální a shromážděné podklady neumožňují s jistotou prokázat, že by toto pravidlo plošně znevýhodňovalo kandidáty z řad advokátů či advokátek na základě kritéria pohlaví. Pokud pravidlo někoho znevýhodňuje, pak stejně tak muže, jako i ženy, kteří nejsou navrženi představenstvem nebo jiným orgánem ČAK, a to v tom ohledu, že ti kandidáti, kteří nejsou navrženi orgány ČAK, jsou nuceni opatřit si na podporu své kandidatury podpisy padesáti jiných advokátů. Zda je požadavek na padesát podpisů pro kandidaturu s ohledem na celkový počet aktuálně zapsaných advokátů adekvátní, mi již nepřísluší posuzovat,“ uvádí ombudsmanka v závěru svého šetření.
Samková dále upozorňovala na to, že pokud si advokátka nepozastaví činnost, musí ČAK i po dobu mateřské platit roční členský poplatek, odvod do sociálního fondu a platbu za hromadné pojištění. Může ji tak také být v rámci obhajoby ex offo uloženo sepsání ústavní stížnosti, což Samková ilustrovala na příkladu advokátky ze své kanceláře Evy Foltýnové, která tuto povinnost musela plnit se dvěmi nemocnými dětmi. „Dospěla jsem k závěru, že postup ČAK diskriminační nebyl. ČAK obecně postupuje při určování advokáta v souladu se zákonem o advokacii, který v obecné rovině diskriminační není, a co se týče konkrétního postupu při aplikaci tohoto zákona v praxi, pak ani tímto postupem v konkrétní věci neporušila ČAK antidiskriminační zákon,“ odpověděla Šabatová.
Ombudsmanak ale závěrem své odpovědi uvedla, že je z její pozice ochránkyně práv úkolem přispívat k prosazování práva na rovné zacházení a proto by uvítala, aby se ČAK v budoucnu v rámci svých vnitřních politik zasadila o to, aby poměr mužů a žen v orgánech této samosprávné organizace byl vyrovnanější a aby kandidaturu žen více podporovala, přestože právní úprava vyrovnané zastoupení mužů a žen žádným předpisem profesním komorám ani žádným jiným orgánům či institucím neukládá. „S tím souvisí i umožnění snazšího přístupu k databázi kontaktů na jiné advokáty, jež by případní kandidující mohli snadněji oslovit. Rovnost příležitostí se totiž v závislosti na úhlu pohledu plynule přelévá v rovnost výsledků,“ uvádí ombudsmanka.
(epa)
