Dotaci z ministerstva školství řešila Šabatová, Valachová i Babiš. Případ míří k NSS

Ministerstvo školství a tělovýchovy pod vedením ministryně Kateřiny Valachové přiznalo škole dotaci, ale tuto dotaci nakonec zčásti nevyplatilo kvůli porušení rozpočtové kázně. Školu ministerstvo školství naopak nahlásilo na Finanční úřad pro Plzeňský kraj. Přestože finanční úřad neshledal chybu, ministerstvo školství dotaci škole bez řízení zkrátilo o více než 900 tisíc korun, neboť je přesvědčeno o opaku. Jedná v rozporu s Ústavou, je přesvědčena Anna Šabatová.

O případu, který se veřejné ochránkyni práv Anně Šabatové nepodařilo úspěšně uzavřít, informovala ombudsmanka poslaneckou sněmovnu. V daném případě totiž nikdo nic nevyřešil a všichni zúčastnění trvají na svém. Proto bude muset rozhodnout Nejvyšší správní soud.

Záležitost je ilustrací šílenosti systému přidělování státních podpor vzhledem k evropskému právu, několika druhům domácího práva a rozhodování ve stylu Hlavy XX., navíc zřejmě institucí, která v dané věci rozhodovat nemá.
Škola si stěžovala veřejné ochránkyni práv, podle jejíhož zjištění jednání ministerstva školství nemá zákonnou oporu a ministerstvo školství nemůže rozhodovat za finanční úřad, nevyplatit dotaci a současné nevést žádné řízení. Slovní cvičení k dané věci přidali ministři Valachová a Babiš.

Diskriminace uvedením taktovací frekvence procesorů v Ghz

Případ se navíc týká vysoce odborné disciplíny: Ministerstvo školství rozhodnutím ze dne 12. prosince 2011, č. 32.1/002/2011, přiznalo stěžovatelce dotaci v rámci uvedeného operačního programu ve výši 4.054.699,48 Kč.
Po administrativní kontrole účetních dokladů ze dne 12. února 2013 nahlásilo na Finanční úřad pro Plzeňský kraj  nesrovnalosti v čerpání – údajné porušení rozpočtové kázně spočívající v diskriminaci uvedením minimální taktovací frekvence procesorů v GHz pro poptávaný server a počítače – a zkrátilo stěžovatelce dotaci o částku 941.580,53 Kč,“ uvádí se v popisu případu. Výsledek šetření finančního úřadu byl však negativní, úřad nenalezl chybu.

Mohlo by vás zajímat

Dočasně chránění Ukrajinci tvoří 3,5 procenta obyvatel ČR. Vláda a kraje řeší ubytovací kapacity

Veřejná ochránkyně práv se obrátila na oba ministry: „Obrátila jsem se na ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Kateřinu Valachovou, Ph.D., s žádostí o zodpovězení několika dotazů. Protože rozpočtová pravidla spadají do gesce Ministerstva financí, požádala jsem také 1. místopředsedu vlády a ministra financí Ing. Andreje Babiše o součinnost,“ popisuje Anna Šabatová vývoj dané věci.

Slovní rozcvička Kateřiny Valachové

Ministryně Kateřina Valachová ovšem trvá na tom, že hodnocení finančního úřadu bylo nesprávné a na tom, že hodnocení finančního úřadu nebylo v souladu s rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ani auditu Evropské komise.
Ministerstvo proto setrvalo na svém závěru, který mělo za prokázaný z vlastní kontrolní činnosti, a část dotace nevyplatilo. „S ohledem na to, že nezpůsobilé výdaje byly nevyplaceny v rámci žádosti o platbu, tudíž nebyly dotací pokryty, nemůže mít závěr finančního úřadu vliv na setrvání ministerstva na opatření provedeném na základě oprávnění daného ustanovením § 14e rozpočtových pravidel v podobě nevyplacení příslušné části dotace,“ odepsala Šabatové.

Poté ministryně podle zprávy dále zdůraznila odlišné postavení Ministerstva školství jako poskytovatele dotace a finančního úřadu. Poskytovatel před vyplacením dotace či v průběhu vyplácení posuzuje, zda příjemce prokázal splnění podmínek poskytnutí dotace. Naopak finanční úřad spravuje odvod za porušení rozpočtové kázně, tj. rozhoduje o uložení odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, které již byly příjemci vyplaceny. Navíc s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 16. června 2015, čj. Pl. ÚS 12/14, poukázala ministryně školství, že nevyplacení dotace podle § 14e rozpočtových pravidel, v rozhodném znění, je opatření trvající neomezenou dobu.

Slovní rozcvička Andreje Babiše

Ve slovní rozcvičce po ministryni školství pokračoval ministr financí: „Ministr financí v prvé řadě poukázal na rozdíl mezi pojmem ,nesrovnalost´ coby pojem evropského práva  a institutů národních rozpočtových pravidel ,nevyplacení dotace´  a ,porušení rozpočtové kázně´. Zdůraznil, že pro příjemce jsou relevantní pouze uvedené instituty rozpočtových pravidel, protože pouze jejich aplikace může negativně zasáhnout do jeho právní sféry.

Poté ministr zmiňuje povinnost řídícího orgánu řešit nesrovnalosti. ,Zjištění národních orgánů vedoucí k potvrzení nesrovnalosti je výsledkem kontrolního či auditního řízení ve smyslu zákona o finanční kontrole  a kontrolního řádu. Právě § 10 kontrolního řádu umožňuje kontrolované osobě podat námitky proti návrhu kontrolního řízení. „Taktéž k návrhům auditních zjištění (jak národních, tak auditů EK či EÚD) má příjemce, pokud je auditovanou osobou, možnost se vyjádřit v rámci tzv. kontradiktorního řízení,“ cituje ministra financí zpráva ombudsmanky.

Může to být tak nebo jinak

Ministr financí však zdůraznil, že ani potvrzení nesrovnalosti (kdy kontrolní či auditní orgán nevyhoví námitkám příjemce a svoje kontrolní, resp. auditní, zjištění potvrdí) nevede automaticky k postihu příjemce. „Ten může být dotčen pouze instituty rozpočtových pravidel, tedy neproplacením dotace či její části ve smyslu § 14e rozpočtových pravidel, vrácením dotace či její části na výzvu poskytovatele ve smyslu § 14f rozpočtových pravidel či odvodem za porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 rozpočtových pravidel,“ uvádí zpráva veřejné ochránkyně doslova.

Po obou stanoviscích se případu ujala sama veřejná ochránkyně, která rozebrala evropské právo, rozpočtová pravidla i vztah dané věci ke správnímu právu. Dále zohlednila judikaturu Ústavního soudu a judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které je neproplacení dotace faktický úkon, proti kterému se lze bránit zásahovou žalobou nebo jde o materiální rozhodnutí a lze se bránit žalobou podle OSŘ.

Ombusmanka uzavírá:

Na základě popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěla k přesvědčení, že Ministerstvo školství nezákonně zadržuje dotaci poté, co finanční úřad neshledal porušení rozpočtové kázně, aniž by současně samo rozhodlo ve správním řízení o odnětí dotace.

Ustanovení § 14e rozpočtových pravidel, ve znění do 19. února 2015, dávalo poskytovateli pouze oprávnění dočasně nevyplatit přiznanou dotaci, pokud se domníval, že žadatel nesplňuje podmínky pro vyplacení dotace. Neumožňovalo mu však rozhodnout, že podmínky dotace byly skutečně porušeny, a tudíž snížit přiznanou částku dotace. Dotaci (či její část) mohl odejmout pouze v řízení dle § 15 rozpočtových pravidel, případně územní orgán finanční zprávy mohl uložit odvod pro porušení rozpočtové kázně.

Zprávu o šetření zasílám ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Kateřině Valachové, Ph.D., a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřila ke zjištěným pochybením a informovala mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje moje dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko. Zprávu zasílám také ministrovi financí Ing. Andreji Babišovi, jelikož se dotýká zejména rozpočtových pravidel, která jsou v gesci Ministerstva financí.

MŠMT nesouhlasí, podle Šabatové je to proti Ústavě

Případ ovšem nekončí. Naopak ombudsmanka v aktuální zprávě pro poslaneckou sněmovnu informuje, že s jejím stanoviskem se ministerstvo školství neztotožnilo a věc míří k Nejvyššímu správnímu soudu: „Ministerstvo se s mým názorem neztotožnilo ani po vydání zprávy o šetření ani závěrečného stanoviska, proto o jeho postupu byla informována veřejnost. O tom, zda mohou poskytovatelé postupovat tímto způsobem, bude rozhodovat i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu,“ uvedla veřejná ochránkyně v aktuální zprávě pro poslance.

Podle jejího názoru ministerstvo školství jedná v rozporu s Ústavou i Listinou práv a svobod: „Podle mého názoru, rozpočtová pravidla (ve znění účinném v rozhodné době) umožňovala ministerstvu dotaci nevyplatit pouze dočasně. Avšak o tom, zda opravdu došlo k porušení podmínek dotace, se muselo rozhodnout v jiném řízení – a to buď finanční úřad při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně či sám poskytovatel v řízení o odnětí dotace. Jednání ministerstva, které nevyplatilo přiznanou dotaci navzdory názoru finančního úřadu a bez toho, aby rozhodlo o jejím odnětí, nemělo zákonný podklad a opíralo se pouze o metodiky. Takové jednání je však podle mne v rozporu s rozpočtovými pravidly, s Ústavou i Listinou, které zaručují, že státní moc je vykonávána jen na základě zákona,“ uvádí Anna Šabatová k případu nevyplacené dotace v poslední zprávě pro poslaneckou sněmovnu.

Irena Válová