Okresní soud v Chebu zprostil před několika dny obžaloby radního Aše Jiřího Červenku (ODS), dva bývalé úředníky a firmy APB Plzeň a HUL-HO. Obžaloba je vinila z ovlivnění stavby větrných elektráren u Aše, za což prý Červenka dostal úplatek. Podle soudu se ale popisovaný skutek obžalobou vůbec nestal, řekl při vyhlašování zprošťujícího rozsudku soudce Jiří Kutílek. Není to první případ naprostého fiaska náměstka okresního státního zástupce v Chebu Viktora Böhma. Ten v jednom případě dokonce čelil kárné žalobě.

Obžaloba tvrdila, že Červenka jako radní ovlivnil úředníky, aby v rozporu se zákony umožnili stavbu větrných elektráren u Aše. Za to měl dostat dva miliony korun přes firmu HUL-HO, jejímž byl jednatelem. Jenže podle soudu všechna rozhodnutí městského úřadu v Aši, která žalobce napadá, později prošla kontrolou krajského úřadu bez výhrad.

Podobně i dva miliony korun, které zaplatila APB Plzeň firmě HUL-HO, prověřil finanční úřad a neshledal, že by šlo o porušení zákona. „Prvoinstanční soud prokázal, že je spravedlivý a rozumný. Jsem rád, že jsem po tři a půl roce utrpení slyšel, co soudce řekl. Potvrzuje to, že jde o zvůli některých policistů a státních zastupitelů,“ reagoval na rozhodnutí soudu Červenka. Státní zástupce Böhm si ponechal lhůtu na odvolání.

Obhajoba se snažila dokázat, že veškeré kroky tajemníka a vedoucího stavebního úřadu byly snahou o nápravu nešťastného rozhodnutí odboru životního prostředí, který zamítl upravený projekt elektráren. Spis, který měl dvanáct svazků, se zrodil na základě odposlechů při vyšetřování jiného případu, v němž figurovala společnost APB Plzeň.

Další neúspěchy

Mohlo by vás zajímat

Ze stejných odposlechů vzešel i další debakl, který Böhm nedávno utrpěl, a který se rovněž týkal radního Červenky. Spolu s ním Böhm obžaloval ještě starostu Aše Dalibora Blažka (HNHRM). Oba komunální politiky nicméně chebský okresní soud 28. 2. 2017 v údajné úplatkářské aféře obžaloby zprostil. Zproštěni obžaloby byli i zástupci společnosti Development West David Graubner a Marek Hikl.
Očištěna byla i samotná firma, která byla souzena jako právnická osoba. Podle Böhma oba politici prosadili na konci roku 2011 v ašské městské radě snížení ceny nájemného za parkoviště z původních pěti miliónů korun na 543 tisíc korun ve prospěch společnosti Development Wesr. Ta u státní hranice s Německem vybudovala kasino. Jako „odměnu“ podle obžaloby měl získat syn ašského starosty od klubu TJ Stadion Louny do výpůjčky jízdní kolo v hodnotě 150 tisíc korun. Toto kolo oddílu zaplatil jako sponzorský dar za reklamní činnost provozovatel kasina. I v tomto případě se státní zástupce proti verdiktu odvolal.

Česká justice již před třemi roky informovala o případu dvou úředníků Města Františkovy Lázně, které Böhm žaloval kvůli tomu, že vydali pokyn k pokácení čtyř stromů, které byly v havarijním stavu, a mohly ohrozit chodce či parkující vozidla.
V pravomocném zprošťujícím rozsudku soudce Krajského soudu v Plzni Pravoslav Polák konstatoval, že jednání obžalovaných nebylo možné kvalifikovat jako trestný čin a dokonce prohlásil, že státní zástupce prokázal „flagrantní neznalost práva na obhajobu, a to nejen v rovině trestně právní, ale dokonce i ústavní rovině.“

I v dalších bodech konstatoval, že státní zástupce porušil svým odvoláním nejenom trestní řád, ale i Ústavu ČR. Soudce Polák dokonce neváhal v rozsudku napsat, že celé přípravné řízení bylo od počátku nezákonné a nedůvodné, a že státní zástupce porušil svým odvoláním proti nepravomocnému rozsudku nejenom trestní řád, ale i Ústavu ČR. „V tomto případě nebyl od počátku ani náznak toho, že by se mohlo jednat o trestný čin, a odvolací soud proto nechápe aplikaci trestního práva hmotného ze strany státního zástupce, který dozoroval trestní řízení, počínaje tím, že zamítl stížnosti obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Od počátku bylo evidentní, že jednání obviněných směřovalo k legálnímu cíli, nikoli k naplnění tzv. kvalifikovaného úmyslu. Nezákonné a nedůvodně vedené trestní stíhání mělo pro život obžalovaných nepříznivý dopad s difamujícími články v tisku, zbytečně si vyžádalo i náklady trestního řízení.“ Jedna z obžalovaných dokonce během nezákonného stíhání dokonce dvakrát potratila.

Kárná žaloba

V návaznosti na to podal Polák podnět na kárnou žalobu, kterou skutečně podala krajská státní zástupkyně v Plzni. Příslušný senát NSS ale žalobu zamítl „Vedení trestního stíhání a podání obžaloby je výrazem vnitřního přesvědčení veřejného žalobce o existenci potřebného stupně pravděpodobnosti spáchání trestného činu obviněným, za něž by státní zástupce v zásadě neměl být postihován, i když se podezření z trestné činnosti nakonec nepotvrdí.“ I když kárný senát nakonec konstatoval, že kárně obviněný nevěnoval dostatečnou pozornost skutkovým a právním otázkám týkajících se pohnutky jako jednoho ze znaků skutkové podstaty přečinu, uvedené pochybení však s ohledem na zmíněné skutečnosti svědčící ve prospěch kárně obviněného podle něj nedosahuje takové intenzity, aby jej bylo možné označit za exces státního zástupce při výkonu dozoru v přípravném řízení či při plnění úkolů v řízení před soudem mající povahu kárného provinění. Kvůli danému případu dokonce poslankyně Jana Černochová (ODS) interpelovala tehdejší ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO).

Nebyl to přitom ojedinělý případ, kdy soudy Böhmovu obžalobu shodily ze stolu, a které se týkaly Města Františkovy Lázně. Bývalý starosta Ivo Mlátilík zmiňoval v radničních novinách nejméně tři další kauzy, kdy byla jím vedená obžaloba odmítnuta, a pokaždé na základě již z počátku prokazatelných skutečností, že nešlo o trestně právní jednání.

Dušan Šrámek