Sněmovna by měla schválit s některými úpravami vládní insolvenční novelu, která má omezit tzv. šikanózní insolvenční návrhy a podvodné oddlužovací firmy. Ústavně právní výbor doporučil před závěrečným čtením předlohy na plénu vložit do vládní verze například úpravu, jež by zamezila vyhlášení úpadku u firem, které mají předpoklady dluhy v určité době uhradit samy.
Výbor rovněž zvrátil hlasování, v němž na návrh poslankyně Marie Benešové (ČSSD), mělo být omezeno působení insolvenčních správců pouze na jeden kraj. Předlohu, k jejímž cílům patří zprůhlednění insolvenčních řízení a zpřísnění podmínek pro poskytování poradenství v oddlužení, by mohli poslanci schvalovat příští týden nebo v prosinci.
Sněmovna by měla podle doporučení výboru omezit možnost soudu stanovit insolvenčního správce mimo pořadí dané takzvaným kolečkem. Vládní novela si klade za cíl skoncovat se stavem, kdy si insolvenční správci ve velkém zřizují fiktivní nebo nefungující provozovny, aby získali více případů. Správci by si mohli zapsat v každém soudním obvodu jen jednu. V tomto znění přijala zákon vláda. Na jednání ÚPV 6. října ale výbor přijal se souhlasem ministra spravedlnosti Roberta Pelikána pozměňovací návrh poslankyně Benešové, který ve shodě s původním návrhem Ministerstva spravedlnosti omezoval insolvenční správce pouze na jeden z osmi soudních krajů.
Neprošel naproti tomu pozměňovací návrh předchozí ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO), která naopak chtěla zachovat současný stav – tedy počet provozoven bez jakéhokoli omezení. Návrh své předchůdkyně Benešové označila za nesmysl. Ta kontrovala tím, že legislativa řekla, že je návrh v pořádku. „Kdyby legislativa sdělila, že je po formální stránce v pořádku, že bude zaveden trest smrti, taky bychom schválili?,“ položila řečnickou otázku Válková. Ta svůj návrh obhajovala s odkazem na neudržitelnou praxi výjimek, které používala při určování insolvenčních správců předsedkyně KS v Ostravě.
Rozmáhání fiktivních provozoven?
Benešová svůj návrh obhajovala tím, že jí chodí maily, které jí vyjadřují podporu. „Myslím si, že by to prospělo větší ochraně dlužníka a uspokojení věřitele.“ Zmínila také, že se opět začínají rozmáhat fiktivní provozovny. V tom ji podpořil i ministr Pelikán, podle nějž se se fiktivní provozovny začaly opět rozmáhat po rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil ministerskou vyhlášku upravující počet provozoven. Podle něj jejich počet nelze rychle kontrolovat. Podle Válkové ale fiktivní provozovny neexistují. „Po mém nástupu se situace zlepšila, a můj nástupce v tom pokračoval,“ řekla na Pelikánovu adresu. Ten nakonec podpořil před závěrečným, hlasováním pro změnu vládní návrh, který označil za rozumný kompromis. „Jsem přesvědčen o vhodnosti vládního návrhu,“ řekl. Připustil zároveň, že výjimky byly ostravským soudem nadužívány.
Neprošel ani další Válkové pozměňovací návrh, aby bylo zrušeno ustanovení, podle něhož může předseda insolvenčního soudu přikázat projednání incidenčních sporů jinému soudci, než který vede příslušné insolvenční řízení, a které bylo v minulosti předmětem kritiky některých ústavních soudců. To za netransparentnost při určování soudců kritizovali rovněž postup ostravské předsedkyně soudu. Jak sdělil Pelikán, úplné zrušení výjimek by mohlo zablokovat některá insolvenční řízení, kde je mnoho incidenčních žalob. Ministerský návrh podle něj reaguje na disentní stanovisko ústavních soudců i na závěry místopředsedů insolvenčních soudů. Napříště by měla být v zákoně zakotvena povinnost předělování incidenčních sporů rozvrhem práce, a tím pádem po projednání soudcovskou radou. Podle Válkové nicméně škála výjimek zůstává široká, a výjimky jsou vždy zneužitelné.
Dražba provedená exekutorem
Do novely se zřejmě dostane taky úprava, podle níž insolvenční správce bude moci zpeněžit majetek dlužníka dražbou provedenou exekutorem. Posudky zpracované v exekučním řízení asi budou moci být použity i v řízení insolvenčním.
Výbor naopak nakonec nedoporučil vyškrtnout z normy ustanovení, podle kterého by věřitel dokládal pohledávku mimo jiné písemným uznáním dlužníka s ověřeným podpisem. I o tomto návrhu poslance Martina Plíška (TOP 09) hlasoval na minulém jednání výbor opačně. Návrh tehdy podpořil i soudce NS Zdeněk Krčmář. „Považuji to pouze za nedorozumění, a doufám, že na plénu nakonec návrh projde,“ komentoval překvapivý zvrat Plíšek. Poslanci by neměli přijmout ani pozměňovací návrh, podle kterého by bylo podání nepravdivého insolvenčního návrhu novým trestným činem až s osmiletou sazbou vězení. Právní výbor se postavil záporně taky k návrhu kolegů ze sociálního výboru na rozšíření okruhu subjektů, které mohou za dlužníka návrh na oddlužení nebo insolvenční návrh sepsat a podat, o neziskové organizace.
Posílení dohledu nad správci
Vládní předloha má více chránit adresáty šikanózních insolvenčních návrhů, tedy těch, jejichž cílem bývá vyřadit konkurenčního podnikatele z boje a poškodit jeho pověst. Soud by napříště mohl rozhodnout, že podezřelé návrhy v první fázi řízení nezveřejní v insolvenčním rejstříku. Soudci budou mít týden na jejich posouzení. Navrhovatelé by taky museli skládat zálohy na náklady insolvenčního řízení. Pokud by návrh směřoval vůči podnikatelské právnické osobě, záloha by činila 50.000 korun, v ostatních případech 10.000 korun. Navrhovatel, jehož insolvenční návrh soud pravomocně odmítne, bude moci podat nový proti stejnému dlužníkovi nejdříve za půl roku.
Předloha směřuje podle ministerstva spravedlnosti také k tomu, aby insolvenční správci nebyli pouze vzájemně si konkurujícími podnikatelé, kteří na úkor kvality výkonu funkce usilují o získání co největšího počtu insolvenčních věcí za účelem maximálního navýšení svých příjmů. Měli by především dbát na to, aby žádný z účastníků řízení nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Novela má nad správci posílit dohled, provozovny například budou muset mít otevřeno nejméně čtyři hodiny v týdnu. Zpřísní se taky podmínky pro změnu insolvenčního správce.
(Dušan Šrámek, čtk)
