Zprávy o tom, že jsem měl údajně spolupracovat na manipulacích zkoušek insolvenčních správců, jsou lží a cílenou snahou konkurence pošpinit moje jméno, tvrdí advokát a insolvenční správce Michal Žižlavský. Ve vyjádření pro Českou justici Žižlavský tvrdí, že za vším je insolvenční správkyně Eva Hepperová.
V článku „Mlčení kolem konce Stanislava v čele insolvenčního odboru“ ze dne 11. 8. 2016 se objevily informace, že vaše zvláštní povolení insolvenčního správce zaniklo ze zákona, že Ministerstvo spravedlnosti tento fakt ignoruje a že s vámi vede jen na oko správní řízení. Objevila se zde dokonce informace, že jste měl spolu s ředitelem insolvenčního odboru Antonínem Stanislavem manipulovat zkoušky insolvenčních správců, kvůli čemuž hrozí paralýza insolvenčních řízení z důvodu možné neplatnosti zkoušek insolvenčních správců. Můžete se k těmto informacím vyjádřit?
Ano, k informacím z uvedeného článku se vyjádřím rád. Teprve nyní zjišťuji, že jde o cílenou zákulisní snahu konkurence pošpinit nepravdivými informacemi mé dobré jméno a poškodit tím korporace, ve kterých působím. Naše konkurence skrývá své jméno a nechtěla je zveřejnit. Chtěla zneužít média tak, aby nebylo zřejmé, že informace pocházejí od naší přímé konkurence. Podnikáme proto vlastní šetření. Z našich dosavadních zjištění, která jsou již dokumentována spolehlivými důkazními prostředky plyne, že lživé informace poskytla insolvenční správkyně Ing. Mgr. Eva Hepperová. Tato osoba byla členkou vedení Asociace insolvenčních správců (ASIS), kde jsem já předsedou výkonného orgánu. Před časem paní Eva Hepperová spolu s JUDr. Lenkou Vidovičovou opustily vedení ASIS z důvodu rozdílných názorů na ustanovování správců Krajským soudem v Ostravě. Já osobně jsem také vytkl paní Hepperové konflikt zájmů jejích obchodních aktivit a plnění úkolů pro ASIS. Motivem útoku paní Evy Hepperové na moji osobu mohou být právě její obchodní zájmy. Jako insolvenční správkyně je přímou konkurentkou společnosti AS ZIZLAVSKY, v.o.s., jejímž prostřednictvím vykonávám funkci insolvenčního správce se zvláštním povolením. Jsem přesvědčen o tom, že jde o cílenou snahu poškodit společnost AS ZIZLAVSKY, v.o.s., dále společnost ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s.r.o., ale i mne osobně jako osobu, která je veřejně činná ve vedení Asociace insolvenčních správců a představenstvu České advokátní komory. Naše šetření nadále probíhají. Vzniklo totiž podezření, že může jít o činnost organizované skupiny, která má zájmy v ostravském regionu, které by mohly souviset s medializovaným případem Vítkovice.
Které nepravdivé informace podle vás insolvenční správnkyně Hepperová o vás šíří?
Je jich celá řada, tak je zmíním jen příkladmo. Z vyjádření paní Hepperové plyne, že jsem údajně vykonal zvláštní zkoušku insolvenčního správce mezi prvními v roce 2008 a že období platnosti této zkoušky uplynulo před účinností novely zákona o insolvenčních správcích, tj. před datem 1. 8. 2013. Z toho se pak dovozuje, že mé postavení je jiné než u ostatních správců. To je lživé tvrzení. V roce 2008 se žádné zkoušky zvláštních správců nekonaly, což musí být paní Hepperové známo. Zvláštní zkoušku jsem složil jako první v republice, na prvním termínu, kdy se zkoušky konaly, a to 6. dubna 2009. Její platnost tak neskončila přede dnem 1. 8. 2013. Stejně jako na další insolvenční správce s delší praxi se tak i na mne vztahují přechodná ustanovení, která platnost povolení prodlužují. Jak je v článku správně uvedeno, převážná část odborné veřejnosti – viz například stanovisko Centra pro restrukturalizaci a insolvenci – shledává v přechodných ustanoveních rozpor, který musí být vykládán ve prospěch zvláštních správců. Jde o práva nabytá v dobré víře, legitimitu očekávání a především zřejmou vůli zákonodárce.
Kolika insolvenčních správců se tato situace týká?
Tato situace se netýká jen mne, ale i dalších téměř dvaceti insolvenčních správců, na které dopadají zmíněná přechodná ustanovení. Rozhodně tak neexistuje žádný důvod pro tvrzení, že bych byl jediný, resp. „rovnější mezi rovnými“. Se mnou, stejně jako s ostatními insolvenčními správci je, pokud vím, vedeno správní řízení a jsem přesvědčen, že nikoliv „na oko“, jak uvádí paní Eva Hepperová. Již před řadou měsíců jsme vyjádřili v řízení prostřednictvím právního zástupce své stanovisko, řádně je zdůvodnili a trváme na tom, že mé zvláštní povolení trvá. Naprostou lží je tvrzení, že spolu s panem Stanislavem manipuluji zkoušky insolvenčních správců, kvůli čemuž údajně hrozí paralýza insolvenčních řízení. Nic takového samozřejmě nečiním a ani si nedovedu představit, jak by to bylo možné. Vnímám to jako urážku pracovníků Ministerstva spravedlnosti, kteří mají organizaci zkoušek na starosti. Já sám samozřejmě jako veřejně činná osoba neskrývám své názory na řadu otázek insolvenčního práva a otevřeně je vyjadřuji všude, kde k tomu mám příležitost. Mé názory se ne vždy překrývají s názory ministerstva.
Budete se těmto informacím nějak bránit?
Ano. Jde o závažný útok do osobnostní a majetkové sféry. Využijeme standardní právní prostředky.
Je podle vás současný model zkoušek správců se zvláštním povolením vyhovující?
Výkon funkce správce se zvláštním povolením vyžaduje nejen znalosti, ale zejména komunikační schopnosti, manažerské dovednosti a rozsáhlé praktické zkušenosti. Již u podniku střední velikosti platí, že odborné otázky řeší specialisté, nikoli vrcholný manažer. Správce se zvláštním povolením je vrcholný manažer. Nemůže se dostat do situace, kdy pro jednotlivé stromy nevidí les. Současné zkoušky jsou orientovány spíše na encyklopedické znalosti a nezohledňují dosaženou praxi. Vnímám, že ministerstvo poctivě hledá vhodný model testů. Nezastírám, že si myslím, že současný koncept není šťastný. Jsem přesvědčen o tom, že prototypem správce se zvláštním povolením nemá být člověk bez životních zkušeností, který má pár let po vysoké škole, a je schopen naučit se nazpaměť telefonní seznam. Nechali byste takového člověka spravovat podnik typu OKD?
Dušan Šrámek
