Funkci přísedících u soudu vykonávají většinou důchodci, o institut není zájem a úroveň jeho prestiže je pochybná. Ministerstvo spravedlnosti chce i přesto navrhnout zpřísnění kritérií pro výkon přísedícího. Zároveň ale navrhuje zrušení „soudců“ z lidu u okresních soudů. Ministr Robert Pelikán (ANO) změny navrhuje v rámci nové kapitoly Bílé knihy „Přísedící“, kterou má Česká justice k dispozici.
Institut přísedících byl zaveden až v roce 1948. Předtím bylo dlouho pouze uvažováno o zavedení porotních soudů, ty však vešly v platnost až v roce 1946. Po zlidovění soudnictví v roce 1948 tak konečně vešel v praxi koncept přísedících. V této době byla účast u soudu ve funkci „soudce z lidu“ občanskou povinností, které se nikdo nemohl zprostit. Ústavou z roku 1960 pak došlo k zavedení lidových soudů a postupně docházelo k dalším dílčím změnám v tomto institutu i organizaci soudnictví. Základní princip ale zůstal zachován. Od roku 1991 pak jsou soudci z lidu v zákoně označováni jako přísedící.
Důchodci, kteří jsou pasivní
Přísedící spolurozhodují v senátech složených ze dvou přísedících a předsedy v civilním řízení v pracovních věcech a v trestním řízení v prvním stupni, nejedná-li se o věc, v níž rozhoduje samosoudce. Přísedící tedy rozhodují jen v řízeních v prvním stupni, nikoliv v odvolacím.
V současnosti funkci přísedících vykonává dle údajů MSp 5671 osob, z toho 931 působí u krajských soudů. Z uvedeného počtu je 2014 přísedících ve věku 60 až 70 let. a 1461 přísedících dokonce ve věku 70 let a výše. 61 procent přísedících tak jsou v důchodovém věku. Zhruba čtvrtina jich je pak za hranicí přípustného věku pro soudce. Počty přísedících jsou nevyrovnané i co se týče krajů, například KS v Ostravě má pětinu počtu všech soudců z lidu. „Nedochází tak k zajištění dostatečné diverzity osob vykonávajících funkci přísedících. Ideálním stavem, byť obtížně dosažitelným, by byl stav, kdy by o funkci přísedících jevily zájem osoby různého pohlaví, věku, vzdělání, životních zkušeností atd.,“ připomíná Pelikánův resort.
Za rok 2014 činily náklady na přísedící podle údajů MSp lehce přes deset milionů korun.
Podle Bílé knihy by ideální přísedící měli být takové osoby, které by svými životními zkušenostmi, morálními hodnotami a nabytými znalostmi byli přínosem pro rozhodování. „V dnešní době se však bohužel nezřídka stává, že přísedící již základní principy tohoto institutu nenaplňují a ve své roli jsou příliš pasivní. Pouze ve výjimečných případech se pak stává, že by přehlasovali profesionálního soudce,“ uvádí MSp. Pasivita může souviset i s vysokým věkem přísedících. Podle Bílé knihy je tak potřeba vyhodnotit, zda je nezbytné přísedící zachovat v současném rozsahu případně posílit obnovení jejich původního významu.
Resort připomíná, že o funkci přísedících není zájem – s velkou pravděpodobností to souvisí s nízkou motivací lidí tuto funkci vykonávat. Podle MSp institut není vnímán ani jako prestižní činnost.
Zrušení na okresních soudech
Jaké tedy MSp navrhuje řešení? U trestních věcí by na okresních soudech místo senátu rozhodoval samosoudce. „Čímž by částečně došlo k odstranění problému s nedostatkem přísedících, neboť k zajištění rozhodovací činnosti okresních soudů je zapotřebí několikanásobně vyšší počet přísedících než u krajských soudů,“ navrhuje resort v další části Bílé knihy. Ušetřené prostředky by pak MSp poskytlo jako náhrady dalším přísedícím.
U krajských soudů by pak mohl být buď zachován současný stav nebo by se v senátu alespoň jeden přísedící nahradil soudcem – u určitých trestních činů by to umožnilo zařadit do senátu soudce se specializací z jiného úseku. MSp přiznává, že tato změna by měla na soudy finanční dopady.
Podle Pelikánova materiálu by zrušení přísedících zkrátilo délku řízení. Přísedící nejsou v soudním systému v rámci Evropy například ve Španělsku nebo Itálii.
Laický prvek v některých zemích v pracovněprávních věcech vykonávají zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. I to lze podle MSp variantně navrhnout.
Změnit by se mělo i volení přísedících do funkce. Kandidáty nyní navrhuje zastupitelstvo a to si vyžádá stanovisko předsedy soudu. Jsou ale i případy, kdy je stanovisko negativní a ke jmenování přesto dojde. To by se mělo podle MSp změnit. Nominovat přísedící by pak do budoucna mohli nominovat i zástupci jiných institucí, než je zastupitelstvo, například spolky či odborné organizace.
Občanská povinnost
Alternativou by podle MSp bylo zavedení občanské povinnosti se funkce přísedícího zúčastnit. „Soudy by přísedící vybíraly kupříkladu ze seznamu oprávněných voličů,“ uvádí Bílá kniha. Jednalo by se o povinnost občana, který by splňoval určitá kritéria (minimální a maximální věk, trvalý pobyt v ČR, beztrestnost apod.). Nesplnění povinnosti by mohlo být sankcionováno. „S ohledem na to, že nikdo nemůže být nucen funkci přísedícího vykonávat, bylo by nezbytné rovněž zavést tzv. opt-out, tedy rozhodnutí o neúčasti,“ uvádí MSP s tím, že vyslovení nesouhlasu bude právem každého občana a nebude možné takové jednání sankcionovat.
Jak by se přísedící podle Bílé knihy měli rozdělovat? MSp navrhuje systém obdobný automatickému generátoru, jako je to v plánu u soudců. „Alternativou by pak mohlo být přidělování přísedících natrvalo k jednotlivým senátům, což by přineslo větší stabilitu a „sehranost“ senátů,“ míní MSp. Resort by také prodloužil funkční období přísedících na deset let.
O zvýšení odměn přísedícím zatím ministerstvo neuvažuje. Podle resortu by mělo jít zejména o prestiž a ne o výdělečnou činnost. „Nicméně lze v souvislosti s náhradami zvážit zvýšení paušální náhrady a zvýšení či úplné zrušení omezení maximální výše náhrady ušlého výdělku. Ve spolupráci s obcemi a kraji by pak mohlo dojít například ke slevám v MHD.
Na přísedící by nově také mohly být kladeny vyšší nároky. Spodní věková hranice by nově byla stanovena na 40 let, zvážit by se mělo i zavedení horní věkové hranice. Upravit by se měl zákonem i možný střet zájmů a neslučitelnost funkcí.
Podle MSp se většina soudů (např. KS v Praze, MS v Praze, KS v Plzni, KS v Českých Budějovicích, KS v Hradci Králové) kloní k variantě přísedící u okresních soudů zcela zrušit. U krajských soudů jako soudů prvního stupně by naopak institut měl být zachován
Eva Paseková
