Policie navrhla obžalovat předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou z porušení povinnosti při správě majetku a zneužití pravomoci. Důvodem je jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké do nově vytvořené funkce místopředsedkyně úřadu.
Na webu policie to dnes oznámil mluvčí protikorupčního útvaru Jaroslav Ibehej. Státu podle detektivů vznikla kvůli vyplácení platu Vesecké škoda přes milion korun. Vesecká už ve funkci není. Vitásková už byla obžalována z podvodu v kauze solárních elektráren na Chomutovsku.
Podle zjištění České justice navíc nejasnosti okolo postavení a budoucnosti vedení ERÚ, především Vitáskové, se chýlí ke konci. Ministerstvo vnitra (MV) připravilo řešení pro vládu, z něhož vyplývá, že se počítá s jejím koncem nejpozději k 1. březnu.
MV vychází z toho, že předseda a místopředseda ERÚ spadají od 1. ledna tohoto roku pod služební zákon. Od prosince minulého roku, kdy ministerstvo vnitra navrhovalo variantu, že by služebním orgánem vůči předsedkyni ERÚ byl samotný premiér, došlo zřejmě k posunu: vnitro nyní počítá s tím, že tímto orgánem bude vláda jako celek. „Dle § 188 odst. 4 zákona o státní službě per analogiam musí předseda ERÚ složit služební slib před služebním orgánem, ve lhůtě do 60 dní od vzniku služebního poměru, nejpozději tedy do 1. března 2016. Nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr jí zanikne. Předsedkyni ERÚ je třeba vyzvat ke složení služebního slibu, včetně poučení o důsledcích tohoto úkonu“, stojí v nejnovějším materiálu MV. Podle opakovaných vyjádření totiž předsedkyně ERÚ Vitásková odmítla, že by se na ní služební zákon vztahoval, a tedy i složit slib podle tohoto zákona. „Služební slib určitě nesložím, byla jsem jmenována podle energetického zákona. Při listopadovém jednání s panem prezidentem (Milošem) Zemanem a panem ministrem (průmyslu Janem) Mládkem bylo panem ministrem jasně slíbeno, že dokončím svoje funkční období mimo služební zákon,“ řekla Vitásková.
Dále materiál MV konstatuje, že podle zákona o státní službě se státní zaměstnanec na základě usnesení o zahájení trestního stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti zprostí výkonu služby až do skončení tohoto trestního stíhání. „Institut zproštění výkonu služby slouží k ochraně zájmů služebního úřadu, ale také zájmů veřejnosti na řádném výkonu státní služby, kdy zákon o státní službě předpokládá, že osoba, proti které bylo zahájeno trestní stíhání, se až do doby skončení trestního stíhání, obligatorně zprostí výkonu služby“, popisuje MV stav, který se konkrétně týká právě Vitáskové.
„Vzhledem k tomu, že proti předsedkyni ERÚ je dle dostupných informací vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin, je třeba, aby se předseda vlády jménem vlády jako služebního orgánu obrátil na příslušný útvar Policie České republiky, státní zastupitelství nebo soud se žádostí o poskytnutí předmětných informací, neboť bez údajů týkajících se konkrétního trestního stíhání nelze vydat rozhodnutí o zproštění výkonu služby“, navrhuje vnitro již konkrétní kroky vůči Vitáskové. Materiál již počítá i se zastupováním Vitáskové jejím místopředsedou, který předsedu zastupuje v plném rozsahu v její nepřítomnosti či pokud je její funkce neobsazena.
Materiál zpochybňuje i dosavadní argumentaci předsedkyně ERÚ, která označovala své zařazení pod zákon o státní službě za účelový, neboť sama vláda podle ní uznala chybu v legislativě, kterou chce napravit přijetím novely energetického zákona. „Klíčové pro stanovení dalšího postupu vůči vedení ERÚ je rozhodnutí o další podobě právní úpravy otázky jeho podřízení zákonu o státní službě. Poslanecká sněmovna by měla na své nejbližší schůzi projednávat ve 3. čtení vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 131/2015 Sb. (novela energetického zákona a dalších zákonů; sněmovní tisk 538). Tento návrh je konstruován jako změna ustanovení o účinnosti změn některých zákonů. Vzhledem k tomu, že novela zákona o státní službě nabyla účinnosti dne 1. ledna 2016, není již možné ustanovení o účinnosti upravovat. Návrh by tedy musel být přepracován. Nový návrh by musel rovněž obsahovat přechodná ustanovení, která by řešila otázku případného setrvání stávajícího vedení ERÚ na pracovních místech a osud jejich služebního poměru“, tvrdí se v materiálu MV, který by měla vláda projednat na svém nejbližším zasedání.
(epa)
