Podle advokáta a prezidenta Unie obhájců ČR Tomáše Sokola si někteří přejí, aby Unie obhájců zmizela. Celkem patnáct stanovisek, které za rok od založení Unie vydala, však zasáhlo podstatu situace v trestním řízení, jak se nyní odehrává.

Vyplývá to z bilanční zprávy o stavu Unie obhájců jejího prezidenta Tomáše Sokola. Při dnešních státních turbulencích by se však podle Tomáše Sokola advokáti mohli vyjadřovat neustále a ke všemu.
Právě témata stanovisek Unie obhájců jsou podle Tomáše Sokola důkazem, že Unie není lobbyistickým spolkem, jak její založení někteří posměšně komentovali: „Co ve vztahu k této bilanci považuji za velice důležité, jsou témata stanovisek. Vznik Unie byl uvítán v některých mediích a některými novináři poněkud potupnými poznámkami o tom, že si pár pražských advokátů zařizuje lobbistickou platformu. Právě ve vztahu ke komentářům těch, co už dopředu vědí, co a jak bude, jsou témata stanovisek natolik jasným argumentem, že nemá smysl se věcí dále zabývat. Prostě zase neměli pravdu,“ uvádí v bilanční zprávě doslova advokát a prezident Unie obhájců Tomáš Sokol.

Co se týče jednotlivých případů, vyjádřila se Unie obhájců ČR prostřednictvím svého stanoviska za rok existence k případu PhDr. Luďka Kuly a Mgr. Ing. Františka Steinera PhD, k případu Mgr. Marie Minaříkové, k případu Ing. Zdeňka Zídka, k případu plukovníka Mgr. Petra Lessy, k případu pana K.L., k lidským štítům nebo k odepření nahlížení do spisu.
Praxe orgánů činných v trestním řízení na hraně zákonnosti nebo legislativy odporující dodržováním základních práv a svobod garantovaných Ústavním pořádkem ČR a Listinou se dále zabývala stanoviska k nákladům na pomoc advokáta, stanovisko k užití a kontrole zákonnosti odposlechu, stanovisko k výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, stanovisko k trestnímu stíhání zastupitelů měst a obcí, k ochraně advokátní mlčenlivosti nebo k návrhu zákona o státním zastupitelství.

Reagovat na státní turbulenci by Unie mohla nepřetržitě

Ke stanovisku k zákonu o státním zastupitelství podle Tomáše Sokola Unii vyzvalo Ministerstvo spravedlnosti a Unie tím zafungovala jako připomínkové místo v legislativním procesu. „Stanovisko Unie k novele zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení bylo prezentováno v Senátu před hlasováním a je možné, že bude využito při přípravě ústavní stížnosti,“ vypočítává Tomáš Sokol, který považuje četnost stanovisek jedenkrát za měsíc za adekvátní:“ Na druhé straně je ale zjevné, že při současných státních i rezortních turbulencích, které se nějak dotýkají trestního práva a tedy i obhájců, bychom se mohli k něčemu vyjadřovat prakticky neustále,“ dodává Tomáš Sokol.
Ohledně stanovisek považuje Tomáš Sokol za problém, že jsou vytvářena především členy Prezidia Unie, kteří se scházejí jedenkrát za měsíc. Unie podle něho tak začala fungovat jako Unie státních zástupců nebo Soudcovská unie: „To, co považuji za nedostatečné, je vnitřní komunikace, výměna názorů, reakce na podněty Prezidia apod. Jedním z důsledků pak je to, že stanoviska Unie vycházejí především z názorů členů Prezidia Unie. Plénum – členové spolku se do této činnosti zapojují jen velmi minimálně, i když platforma k tomu je vytvořena. Do jisté míry by tedy bylo možné tvrdit, že není jasné, nakolik zmíněná stanoviska representují názory všech členů Unie. Není to jistě nic tragického, obdobně zřejmě fungují i jiné spolky, z našeho pohledu srovnatelná je Unie státních zástupců nebo Soudcovská unie,“ uvádí Tomáš Sokol.

Mohlo by vás zajímat

Prezídium Unie tvoří advokáti Tomáš Sokol, Marek Nespala, Václav Vlk, Tomáš Gřivna, Filip Seifert, Petr Toman a Lukáš Trojan.

 

Členství v Unii obhájců není pro každého

Unie obhájců ČR byla založena 10. května 2014 a k poslednímu červnu 2015 měla 92 členů. Na webu Unie lze dohledat, že na konci listopadu loňského roku měla Unie obhájců i 73 členů a projednávala přijetí dalších 13 žadatelů. Ze zprávy prezidenta Tomáše Sokola ovšem vyplývá, že Unie obhájců ČR není pro každého: „Sice zvolna, ale přesto členská základna roste. V této souvislosti si dovolím osobní poznámku, totiž že Unie nebyla zakládána s vidinou masového spolku. Což jistě neznamená, že bychom se nějak zásadně uzavírali až do stadia úplné izolace a následného vymírání. Nicméně je zřejmé a u toho bychom chtěli zůstat, že členství v Unii není něco, co lze získat podáním přihlášky a zaplacením členského příspěvku. Vzniku členství v Unii předchází určitý, byť velmi jednoduchý selektivní proces, který má zaručit, že se k nám nedostanou ti, o jejichž přínosu pro Unii jsou zásadní pochybnosti,“ uvádí Tomáš Sokol.

Podle stanov Unie je účelem spolku dohled nad zákonností a dodržováním základních práv a svobod garantovaných Ústavním pořádkem ČR a respektování přirozených práv člověka a poskytování ochrany před porušováním, poškozování a krácením těchto práv a svobod v trestním řízení, zejména práva na obhajobu dle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. „Naplnění tohoto účelu a cíle byla věnována veškerá dosavadní činnost Unie. Domnívám se, že by bylo vhodné stejným způsobem pokračovat, aniž bychom se samozřejmě bránili využití nových prostředků, pokud někoho napadnou,“ uvádí ve zprávě Tomáš Sokol, který se hned v úvodu zprávy zamýšlí nad budoucností Unie. „Dnes samozřejmě nelze předvídat, jakou má Unie obhájců ČR budoucnost. Už teď vím o pár lidech, kteří si vroucně přejí, aby neměla vůbec žádnou,“ říká.
Byť jsme na začátku cesty, která může být velmi dlouhá, lze se domnívat, že tu existuje šance na to, aby si Unie vybudovala pověst respektovaného odborného spolku, jehož názory na problematiku související s trestním řízením případně s obhajobou je třeba brát vážně, uzavírá Tomáš Sokol první zprávu o stavu Unie obhájců ČR.

-ire-