Poslanec Daniel Korte chce pozměňovacím návrhem zrušit zákonné oprávnění Vojenského zpravodajství, které mezi úkoly vojenské kontrarozvědky klade i zajištění informací mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České republiky. Právě výraz „bezpečnost“ by měl podle poslance výboru pro obranu ze zákona vypadnout. Pozměňovací návrh Korte předkládá v rámci vládní novely zákona o zpravodajských službách České republiky.

Korte argumentuje tím, že Vojenské zpravodajství je podle § 3, písm. c) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky součástí Ministerstva obrany. „To ale nemá podle § 16 zákona kompetenčního zákona v oblasti bezpečnosti žádné působnosti, neměla by tedy tyto působnosti mít ani jeho organizační složka Vojenské zpravodajství,“ vysvětluje důvody pro podání návrhu.

„Může docházet k duplicitě práce zpravodajských služeb.“

(poslanec Daniel Korte)

 

Ustanovení § 5 odst. 3 současného znění Zákona o zpravodajských službách je tedy podle Korteho v rozporu s výše uvedeným kompetenčním zákonem, porušuje dělbu výkonu státní správy mezi jednotlivé resorty a v rozporu je i s principy, na nichž je postavena struktura zpravodajských služeb v České republice, resp. rozdělení působnosti mezi jednotlivé zpravodajské služby. „Může tak docházet k duplicitě práce zpravodajských služeb. Z tohoto důvodu navrhuji v § 5 Zákona o zpravodajských službách vypustit z taxativního výčtu působností Vojenského zpravodajství působnost v oblasti bezpečnosti České republiky,“ vysvětluje Korte důvody pro podání zmíněného pozměňovacího návrhu.

Návrh nevyžaduje další změny v právním řádu České republiky, tedy ani novelizaci zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, protože ten o oblasti právního vymezení postavení a působnosti Vojenského zpravodajství odkazuje na Zákon o zpravodajských službách. Vzhledem k tomu, že je v návrhu zákona navržena jen zcela minimální legisvakance, navrhuje Korte kvůli tomuto nově navrženému ustanovení dělenou účinnost tak, aby změna v působnosti Vojenského zpravodajství nastala až ke dni 1. ledna 2016.

Podle dosavadní právní úpravy Vojenské zpravodajství zajišťuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České republiky, o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany, o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České republiky, o záměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti obrany České republiky. „Od zajišťování bezpečnost tady máme BIS, která by jako jediná měla mít v této oblasti zájmů České republiky výhradní pravomoc,“ říká Korte.

Mohlo by vás zajímat

Přelomem byla „kauza Nagyová“

Působnost Vojenského zpravodajství v oblasti bezpečnosti státu vzbudila diskuse v kauze údajného zneužití Vojenského obranného zpravodajství. Ke „sledování“ Nečasovy tehdejší rodiny byla totiž použita právě vojenská kontrarozvědka. Oponenti přitom namítali, že od toho zde je BIS. Paradoxní je, že inkriminovaný pozměňovací návrh, který působnost Vojenského zpravodajství rozšířil i o oblast bezpečnosti, podal Petr Nečas ještě jako poslanec v roce 2004. Korte nezastírá, že zmíněná kauza byla jedním z motivů jeho návrhu. „Ano, i tato skutečnost hrála v mém rozhodování roli.“

Dušan Šrámek