J. Edgar Hoover, dosud nejdéle sloužící šéf amerického FBI, začínal svoji kariéru na ministerstvu spravedlnosti USA jako ředitel sekce „registru potenciálních nepřátel státu“. Pokud bude schválen nový zákon o střetu zájmů tak, jak prošel připomínkovým řízením, dost možná se tu zrodí jeho česká obdoba.

Podle stávajícího znění zákona totiž povinné osoby podávají oznámení o svých majetkových poměrech různým subjektům a institucím, a ty byly také odpovědné jak za jejich evidenci, tak za kontrolu jejich pravdivosti.

Superkontroloři pod Pelikána 

Nově má vzniknout centrální elektronický „Registr oznámení“, vedený „Evidenčním orgánem“ – ministerstvem spravedlnosti, respektive speciálním odborem o 20 zaměstnancích. Ti budou mít pravomoc kontrolovat v průběhu výkonu funkce majetkové poměry nejen ústavních činitelů či krajských a komunálních politiků, ale i vedoucích státních zaměstnanců, policistů, včetně vedoucích pracovníků Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) či vojáků od hodnosti podplukovníka výše.

„Zákon reaguje na roztříštěnost současné právní úpravy, která výrazným způsobem snižuje její efektivitu. Atributy zmíněné roztříštěnosti jsou enormní počet evidenčních orgánů (přibližně 6500), nepředvídatelné rozhodování přestupkových orgánů a celková absence kontrolní, dozorové a metodické činnosti, neboť oblast střetu zájmů je předmětem dlouhotrvajícího negativního kompetenčního sporu mezi resorty“, píše se v předkládací zprávě. Do vlády dokument ponese ministr Jiří Dienstbier (ČSSD).

Mohlo by vás zajímat

Elektronická „kniha hříchů“

Nově se zavádí povinnost veřejných funkcionářů podat do 30 dnů od nástupu do funkce oznámení o kompletním nemovitém majetku, movitém majetku u věcí s hodnotou nad 250 tis. Kč, akcií nad 50 tis. Kč a hodnotu podílu v obchodních společnostech do stejné výše, včetně závazků a dluhů převyšujících 100 tis. Kč.

Každý rok bude potom muset k poslednímu červnu uvádět, jak se jeho majetkové poměry změnily, tj. zda nabyl nemovitosti, movité věci v souhrnu nad 250 tis. Kč, podíly v obchodních společnostech, příjmy jiné, než spojené s výkonem funkce (plat) a dary nad 10 tis. Kč.

Nově se bude uvádět i příjem manželky, manžela či registrovaného partnera za daný kalendářní rok. U dluhů a závazků bude muset funkcionář uvést jméno fyzické osoby či firmy, k níž se dluh váže.

Každá povinná osoba podle tohoto zákona bude do registru zapsána do 15 dnů od nástupu do funkce a získá zároveň přihlašovací jméno a kód, pod kterým bude do registru vstupovat a zanášet do něj změny svých majetkových poměrů. Alternativně může využít podání prostřednictvím datové schránky. V registru budou uchovávány tyto údaje ještě pět let poté, co pro danou osobu povinnost podle tohoto zákona pomine a to z důvodu kontroly případných nesrovnalostí.

Země „dvojího lidu“

Nový registr má být zčásti veřejný. Občané do něho budou moci vstupovat elektronicky. Zatímco ale u ústavních činitelů, vedoucích ústředních správních úřadů, náměstků ministrů (včetně náměstka ministra vnitra pro státní službu), kancléřů Hradu a obou komor Parlamentu, ale například i u uvolněných členů zastupitelstev krajů, měst a obcí a dále u neuvolněných starostů, místostarostů a radních, bude takové nahlížení volně přístupné, u ostatních funkcionářů bude muset zájemce požádat o vydání časově omezeného hesla pro vstup do registru.

Heslo bude pod hrozbou pokuty zakázáno sdělovat třetím osobám. Na takto získané údaje se navíc vztahuje následující omezení: „Veškeré údaje vedené v registru oznámení mohou být u veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2 použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře“. Jiné využití údajů bude vnímáno jako porušení zákona.

Vznikne Pelikánova FBI?

Ministerstvo vnitra ani GIBS neuspěly s požadavkem na vyjmutí povinnosti svých vedoucích příslušníků podávat hlášení o majetku podle tohoto zákona.

Ministerstvo vnitra argumentovalo obavami z neoprávněných úniků citlivých a potenciálně nebezpečných informací o které by mohlo mít zájem podsvětí.

„Jedná se například o údaje o nemovitostech a adresách bydliště, kde se může vyskytovat příslušník Policie České republiky podílející se na trestním stíhání (např. vedoucí odboru hospodářské kriminality Obvodního ředitelství policie Praha 1, zástupce vedoucího odboru některého z útvarů Policie České republiky s celostátní působností služby kriminální policie a vyšetřování) nebo na správním řízení (např. vedoucí odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál krajského ředitelství policie),“ varovalo vnitro.

Právě na ministerstvu vnitra, konkrétně u jeho personálního odboru, je v současné době rejstřík veden. Podle návrhu bude Policie České republiky údaje o svých příslušnících a zaměstnancích předávat ministerstvu spravedlnosti. Jeho zaměstnanci budou mít i oprávnění zjišťovat o kontrolovaných osobách, i další údaje k jejich ověření, např. z evidence obyvatel.

Podle § 13 odst. 8 návrhu zákona porovnává evidenční orgán údaje vedené v registru s údaji uvedenými v jiných informačních systémech. Například ze základního registru obyvatel jde o jméno, příjmení, datum a místo narození a adresu bydliště.

Jedna z námitek zněla, že zákon nestanoví, kdo a jak bude dozorovat nakládání s těmito údaji ze strany evidenčního orgánu, a také neurčuje lhůtu pro likvidaci údajů. Dienstbierův tým ale námitky vnitra odmítl s tím, že omezovat okruh povinných osob jde proti smyslu zákona a navíc postačí, bude-li „omezen náhled veřejnosti na citlivé údaje tak, aby se je veřejnost nedozvěděla“.

Obavy z možných úniků citlivých informací naráží na skutečnost, že zákon ukládá ministerstvu spravedlnosti jako „Evidenčnímu orgánu“ nejen registr vést, ale i kontrolovat správnost údajů do něj vkládaných. K tomu mu umožňuje vstupovat do registrů veřejné správy a porovnávat uvedené údaje se skutečností.

Veřejnost bude také moci ministerstvu hlásit možné porušení zákona, a to následně zahájí vlastní „vyšetřování“. A na jeho konci nemusí být jen citelná pokuta, ale třeba i veřejné zostuzení či mediální kampaň. Směrem k příslušníků Policie ČR či GIBS se dá navíc mluvit o svěření velmi významné pravomoci Pelikánovu ministerstvu, respektive velmi omezenému okruhu 20 osob, které mají mít pravomoc provádět kontrolu údajů v registru.

-tra-