Rozhořčení i diskuse vyvolává zavedení povinnost zákazníků převzít od obchodníka účtenku. S takovou povinností počítá návrh zákona o evidenci tržeb on-line od ministerstva financí. Sankce za nepřevzetí účtenky v obchodě nebo v restaurace v zákoně zatím chybí, avšak ustanovení o povinnosti kupujícího hovoří jasnou řečí: „Ten, od koho plyne evidovaná tržba, je povinen převzít účtenku.“
Kdo ji nepřevezme, dopustí se porušení zákona, uvádí důvodová zpráva. Nově se označuje zákazník jako ten, od koho plyne tržba nebo původce tržby.
Zákon o zavedení nové povinnosti zákazníka převzít účtenku hovoří v Hlavě III pod názvem Práva a povinnosti zákazníka. V §17 je pak zapsána jediná povinnost, a to povinnost převzít účtenku. „Povinnost převzít účtenku: Ten, od koho plyne evidovaná tržba, je povinen převzít účtenku,“ uvádí se v tomto ustanovení, které vylučuje použít jiný význam, než význam gramatický.
Že jde skutečně o novou povinnost pro všechny nakupující zboží nebo služby, dokládá důvodová zpráva k návrhu zákona. Zpráva popisuje, jak bude mechanismus vydání a převzetí účtenky podle nového zákona probíhat: „Nejpozději při vzniku evidované tržby je poplatník, který má tržbu evidovat, povinen zaslat správci daně údaje o uskutečněné tržbě způsobem předepsaným tímto zákonem. Zároveň je povinen nejpozději v tomto okamžiku vydat tomu, od koho mu tržba plyne, účtenku s předepsanými údaji,“ popisuje začátek transakce při nákupu důvodová zpráva k zákonu o sledování tržeb, která se dále zabývá tím, kdy nastane ona doba „nejpozději“, a vysvětluje, že účtenka může být vydána i před touto dobou.
„Nejpozději při uskutečnění evidované tržby“ znamená, že poplatník, který má tržbu evidovat, může zaevidovat tržbu a vydat účtenku kdykoliv před okamžikem uskutečnění později obdržené tržby, nebo až při jejím uskutečnění. Pokud poplatník nejprve předává slíbené protiplnění a teprve poté dochází na jeho straně k uskutečnění tržby za toto předané protiplnění, je pouze na něm, zda zaeviduje tržbu a vydá účtenku až v okamžiku realizace tržby, nebo kdykoliv před tímto okamžikem, včetně okamžiku předání protiplnění.
Pokud však podle zákona poplatník nejprve realizuje tržbu, a teprve poté předává slíbené protiplnění, je povinen tržbu zaevidovat a vydat účtenku nejpozději v okamžiku uskutečnění tržby, nemůže tedy čekat se zaevidováním tržby až do okamžiku poskytnutí protiplnění, popisuje důvodová zpráva novou metodiku první fáze vydání účtenky za zboží nebo služby.
Po vydání účtenky přichází druhá fáze transakce mezi prodávajícím a nakupujícím, kterou je právě převzetí předmětné účtenky. Je-li zákazník při obchodu přítomen a účtenku nechce, musí ho prodávající na jeho zákonnou povinnost převzít účtenku upozornit. „V případě fyzické přítomnosti původce tržby se ,vydáním účtenky´ na straně poplatníka, který má tržbu evidovat, rozumí vydat účtenku, bez výzvy ji fyzicky poskytnout zákazníkovi jejím umístěním na příslušné výdejní místo, v krajním případě upozornit toho, od koho mu platba plyne, na obsah jeho povinnosti podle § 17 a neuskutečnit dispozici s účtenkou v rozporu se sdělenou vůlí původce plnění,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu zákona.
Zákazník, který bude účtenku ignorovat, poruší zákon
Poplatník nesmí podle důvodové zprávy vydat účtenku „mimo sféru původce tržby“, tedy vydat účtenku po uskutečnění platby bez přítomnosti původce tržby, ani nakládat s účtenkou proti vůli původce tržby. „Vůle původce však může být vyjádřena jak výslovně, tak konkludentně,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě k návrhu o sledování tržeb.
Konkludentní právní úkon je podle Wikipedie projev vůle učiněný jiným způsobem než slovně – tedy ne ústně nebo písemně, přičemž účastník právního úkonu takovým jednáním jako je například kývnutí hlavou, potřesení rukou, nevyjádření protestu, mlčky; v obchodních vztazích také dodání zboží, vyjádří svou vůli. Patří sem i projev učiněný mlčky, jestliže nelze mít pochybnosti, co jednací chtěl projevem vyjádřit. Na mlčky projevenou vůli a tedy konkludentně lze soudit, jestliže např. jednací přikývne hlavou – projev souhlasu, škrtne text listiny a nebo zničí listinu, kterou měl podepsat – projev nesouhlasu, uvádí příklady konkludentního jednání Wikipedie.
V případě zákona o sledování tržeb on-line však budou moci zákazníci vyjádřit konkludentně pouze souhlas, vyplývá z důvodové zprávy: „V souladu s ustanovením tak budou i situace, kdy poplatník vydá účtenku v přítomnosti původce tržby, umístí ji na příslušné výdejní místo k umožnění další dispozice zákazníkem, přičemž tento svou vůli vyjádří alespoň gestem a splní tak svou povinnost podle § 17,“ uvádí se v důvodové zprávě. Převzít účtenku tak bude možné například kývnutím hlavy a jejím zahozením.
„Nevyjádří-li původce tržby svou vůli vůbec, například bez reakce odejde, dojde na jeho straně k porušení povinnosti uložené v § 17 – nedošlo k přechodu dispozice s účtenkou, avšak poplatník se např. likvidací takové účtenky porušení povinnosti nedopustí, neboť vůli v tomto případě nelze považovat za sdělenou, tedy případné uskutečnění dispozice nebude v rozporu se sdělenou vůlí,“ píše se v důvodové zprávě.
Návrh zákona zatím neobsahuje sankce pro zákazníky, kteří budou ignorovat zákonnou povinnost převzít účtenku. Že je zavedení sankcí pro zákazníky jen otázka času, uvedl na semináři k zákonu o elektronické evidenci tržeb předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek. Do několika let můžeme očekávat situaci podobnou jako v Itálii, kdy finanční policie bude chytat před obchody zákazníky bez účtenky, varoval Bábek.
Irena Válová
